Filmy přes Internet: jen předplatitelský model vypadá reálně

Diskuze čtenářů k článku

Radek Pirochta  |  15. 03. 2002 11:41  | 


window.open=PrxRealOpen;
ale musí se počítat s tím, že jeden film = 1 GB dat (minimálně). Z toho plyne, že na počítaných linkách je to neprodejné (dejme tomu 100 MB za 100 Kč), ale za neomezený objem dat se zaplatí mnohem víc.

Nepočítám nutnost příslušně dimenzovat servery a konektivitu, protože takových 100 uživatelů vyvolá už slušný trafic

Jiná situace může být však v USA, kde je pořád připojení za babku. Ale tam zároveň stojí kabelové TV pakatel oproti našim, takže podle mne situace s on-line nabídkou videa je pořád ve sféře snů.

Podle mne je to v současné situaci černá díra na peníze. Myslím si, že mnohem lepší model je ten, že byste platili měsíční paušál $20 místní půjčovně a byl by klid

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Vit  |  15. 03. 2002 14:09  | 

....Sledování filmu při streamingu na běžně používaných přenosových kapacitách (56 kbps modem nebo 100 kbps DSL) ...

Ale to snad ne! Popisovaný trend se týká technicky rozvinutých oblastí (USA apod.), tzn žádný analogový modemy ale DSL/ADSL/cable v řádu Mbitů.. Nemůžete to aplikovat na náš Telecom Skanzen!

Datový tok Mpeg4 (DivX) pro rozumnou kvalitu je od 2 Mbitů a to už ADSL v pohodě zvládá (až 8 Mbit), dokonce i to, co teď rozjíždí Telecom. Jiná otázka je cena

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
milan milan  |  17. 03. 2002 00:26  | 

Nevim, jaka je perspektiva teto prezentace filmu. Kdo by chtel platit za film, ktery muze stahnout pres noc z Kazaa (ale je fakt, ze s takovym analogovym modemem a tarifem telecomu bych do toho asi nesel - zlata sit)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  17. 03. 2002 12:05  | 

Souhlasím, že taková je praxe, ale bylo by možná dobré nazvat věc pravým jménem: "proč bych si měl něco kupovat, když si to můžu ukrást?". S tím se ovšem těžko polemizuje

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
MK  |  17. 03. 2002 18:46  | 

... a prave proto nebude download filmu fungovat ...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
DanS  |  18. 03. 2002 17:21  | 

Autorsky honorar + vyrobne naklady su dnes max. jedna tretina ceny.
Druha tretina ceny zvykla byvat materialny nosic diela, napr. kniha.
Posledna tretina by mali byt distribucne naklady a zisk.
Problem sucasnosti u vsetkych typov autorskych diel su stale klesajuce materialne naklady na kopiu diela. Kym konkurencia dokaze znivelizovat prvu tretinu nakladov tak, ze autorske diela robia pubertalne decka, penzisti a nezamestnani (bezna to struktura autorov a hviezd, s vynimkou top 0,5 %, ktora je preplacana), druha tretina limitne klesa k nule(pod 10 % celkovej predajnej ceny) s rastucim nakladom, otvara sa priestor pre poslednu tretinu, ktora expanduje a tvori spolu so ziskom viac nez polovicu ceny. U kasovych trhakov je skutocne zisk niekolkonasobkom uplnych vyrobnych nakladov, pricom naklady na podporu predaja (reklama, fama, provizie, ovplyvnenie pozitivneho obrazu v inych mediach, mozu, a pre velke diela su aj porovnatelne (dokonca vacsie nez) naklady na vyrobu a materialny nosic. Obrovske zisky pritahuju urcite typy podnikatelov a urcite typy podnikatelov urobia vsetko pre to, aby ich zisk bol co najvyssi, teda kludne vrazia 200 milionov USD do reklamy nepodareneho filmu. Kupia mu ocenienie filmovej akademie (takze, Oskar je skor varovanim, nez znamkou kvality) - ved viac nez 90 % oceneni ide do ruk piatich najvacsich spolocnosti (jedno ci ide o americky film, hudobne CD alebo knizku vydanu na Slovensku - tu mame tak troch dominantnych hracov), ktore vytvoria temer 100 % diel, ktore maju komercny uspech merany ziskom na predan nosic. 99 % celkovej produkcie takto uspech necaka, ak pravda sa netrafia do vkusu velkej casti populacie, ktora stradala nedostatkom. A tak mame diela, ktore prinesu producentovi/vydavatelovi tisicpercentny zisk. Lenze, vacsina diel nezaznamena ziadny, alebo len minimalny zisk a tak 99,9 % tvorcov diel to nerobi pre peniaze, alebo penazny motiv je az druhorady. Zato 99 % producentov/vydavatelov to robi pre zisk, a tak zufalo hladaju najnizsi spolocny menovatel (este akceptovatelnu nekvalitu urcenu co najsirsim masam (stale mladsim a stale hlupejsim) aby aspon 50 % titulov bolo ziskovych a zvysok potencialne ziskovych=negenerujucich stratu. Tak viac nez 90 % tvorcov je viackrat odmietnutych s kvalitou, ktora by zaujala sice niekolko percent populacie, zial nie tej, ktora by bola ochotna zaplatit neprimerane zisky.
Zisky bez reklamy neexistuju, reklama sa vyplaca len na tuctovy a masovy tovar.
Co sa vlastne kradne? Autorske dielo? - to sa predsa ukradne este pri podpise zmluvy. Autor je v komunikacii s vydavatelom v nerovnopravnom postaveni, a podla toho zmluva vyzera. Mam zopar navrhov zmluv, ktore som jednoducho nepodpisal, som svojpravny a nemienim niekomu prispievat na mercedes. Len malo autorov suhlasi s neskorsimi zasahmi do autorskeho diela podla predstav redaktorov=cenzorov. Urcite si svoje dielo nereziruju .....
Materialny nosic? Ved ten si pri kopirovani dodam vlastny a v cene nosica platim aj poplatky ludom, ktori ani nevedia, co na mojom nosici bude - moje vlastne data.
Pracu ? A ciu ? Vlastnu alebo alebo tu, ktora uz raz bola zaplatena?
Kradnu sa aj nezname diela? A ak ano, stazuju sa tvorcovia?
Podla mna sa kradne prave neziadana reklama a minimalizuju distribucne naklady. Ak reklama, distribucne naklady a zisk tvoria viac nez 80 % celkovej predajnej ceny, nie je chyba v nelegalnych uzivateloch ale v kartelovych dohodach veducich k skorumpovanej legislative. Prave kupena (ovplyvnena legislativa) zakazuje znizovat naklady, co je mozno len v prostredi oligopolu. Tak mame kartelove dohody ako vysite, ktore odmava 150 (SR) ci viac zastupcov ludu, ktori do svojho postavenia na kandidatskej listine obetovali nielen moralne zasady, ale na svoj mandat sa divaju ako na investiciu, ktora sa im musi niekolkonasobne vratit. A na lobbying (aby sme slusne nazvali korupcne mechanizmy) sa divaju rovnako ako na kazdy iny zdroj prijmov, dokonca si ho vynucuju viac nez uplatky, ktore na rozdiel od lobbyingu su viac rizikove.

Vratne sa na uroven obycajnej ekonomie:
Vyrobne naklady na rozok su na Slovensku medzi 70 - 90 hal. V supermarkete a priamo vo firemnej predajni ho kupite za 90 hal az korunu, bezne za 1,20 a v drahych bufetoch dokonca za 1,50 - 2 koruny. Viac nez 90 % rozkov sa preda do ceny 1,2 koruny, teda priemerny zisk na rozku je vcitane distribucnych naklado do 30 %. Mame aj vyrobcov superozkov mierne sa odlisujucich od standardu, ktore ich vyrabaju povedzme za 2 koruny a predavaju za 5 - 7 korun. Taketo drahe rozky mozno reklamovat, a zisk predajcu moze byt vyssi nez vyrobne naklady. To je priklad peciva kusok za hranicou (napr. vo Viedni): Zemla v samoobsluhe 6 silingov, 10 zemiel v supermarkete 10 silingov. Mam podnikatelsky, zamer nakupovat slovenske zemle po korune a predavat ich do supermektetov cez hranicu po 5 silingov za 10 kusov - supermarket zarobi urcite viac nez u bezneho dodavatela. To co mi brani v uskutocneneni tohoto zameru je blba legislativa.
U autorskych diel mame legislativu este horsiu, umoznuje z distribucie vylucit vsetky zemle lacnejsie, pretoze darmo niekto vyrobi zemlu za 90 halierov, ked distribucny retazec ocakava svoj zisk vo vyske dve koruny na kus, a pretoze zemle po tri koruny by sa tazko predavali, tak ich bude predavat rovno po sest korun argumentujuc, ze ked vo Viedni (USA) moze zemla stat 6 silingov, tak je predsa nezakonne predavat zemle za menej ako 6 korun, aj to vezmuc v uvahu nizssiu kupnu cenu domaceho obyvatelstva, pretoze do legislavity zapracuje take obmedzenia, ze ku kazdemu pekarovi budu potrebni dvaja ekonomovia, traja pracovnici reklamneho oddelenia a styria pravnici.
V tejto situacii sa nachadza digitalna tvorba:
hudobne CD vyrobne naklady do sto korun, predajna cena ....
DVD titul xxx milion krát 20 USD
a kezde DVD titul sa distribuje az po vycerpani moznosti filmovej distribucie, teda vtedy, ked uz priniesol zisk (kto by u nas distribuoval DVD neuspesneho filmu?)
tak naklady DVD = naklady CD x 1,2 predajna cena este nezmyselnejsia

Distribucia digitalnych diel obchadza zakladne pravidlo trhovej ekonomiky, ak naklady na legalnu kopiu su viac nez trojnasobne nez na nelegalnu a cena nakladov tejto kopie je v porovani s cenou originalu menej nez tretinova, tak pocet nelegalnych (nelicencovanych, neautorskypravne osetrenych kopii) rychlo previsi pocet predanych originalov.

Modelom pre primeranu cenu moze byt cena listkov do kina. Zhliadnutie filmu (dufam, ze suhlasite, ze vacsinu filmov staci zhliadnut raz) stoji dnes cca 2 USD, niekde viac niekde menej. Je to viac nez pre piatimi rokmi (kedy do bolo menej nez 1,5 USD), nez pred 10 rokmi, kedy to bol cca 1 USD a neporovnatelne viac, nez pred 15 rokmi. V kine som bol ... ani sa nepamatam - davno, nie je film, za ktory by som bol ochotny platit slovensky ekvivalent dvoch dolarov, je to postradatelne, stejne polovica filmov, ku ktorym bol urobeny dabing pojde do 5 rokov aj v televizii. Teda dostanem ju zadarmo. Zistil som, ze i vykricane filmy (teda s masivnou reklamnou podporou) mi doma nestoja ani za zhliadnutie a ak ich aj pozerat zacnem, s vacsinou sa velmi lahko rozlucim skor, nez pridu titulky. Po 40 rokoch mesiaca sovietskych filmov tu mame desatrocie filmov americkych (skorumpovana distribucia), z ktorych vacsina je taky ubohy produkt, ze spokojna s nimi nemoze byt ani pubertalna mladez. Nepojdem na ne, ani keby mi za to platili. No a komercne uspesnenjsie z nich sa po urcitom case objavia v pozicovniach, potom v supermaketoch, aby nakoniec svoj zivotny cyklus skoncili v televizii.
Vraciam sa k povodnej myslienke:
Preco kradnut, ak to, co naozaj komercne uspeje, nakoniec skonci uplne zadarmo v televizii?
A od koho kradnut? Ved dielo sa da legalne zhliadnut z pozicovne alebo v kine za zlomok predajnej ceny nosica? U nas to je cca 50 korun. Ponuka je natolko zmanipulovana - obmedzena na zopar najziadanejsich (=aj najpriemernejsich titulov), ze stejne nie je co si vybrat.
A povedzte mi aspon jeden dovod, preco si "dielo" kupovat za cenu beznu v obchodoch? Voci reklame som imunny a netuzim byt beta testerom, aby som mohol zaujat tuctove stanovisko medzi prvymi.
Alternativne cesty distribucie su v skutocnosti este drahsie, nez legalne zakupenie si diela v predajni (Skuste si stiahnut co len jedno CD a zaplatit komercnu cenu za preneseny objem dat). Preto ziju kompresne algoritmy (jedno ci mp3 alebo divX), aby cena prenosu nebola vyssia, nez legalna kopia.
Moj sposob distribucie, ktoremu davam buducnost je datakopyshop: Pridem s HD a za smiesny poplatok (ekvivalentny poplatku v pozicovni) si data stiahnem na disk, prezriem, co sa mi bude pacit, zazalohujem a zvysok zmazem. Dnes stoji 10 GB na velkom HD (ekvivalent 15 -20 CD, alebo 2 - 3 DVD filmov) v materialnom nosici cca 1000 korun. Rovnaku sumu som ochotny zaplatit i za obsah dat (t.j. 30 - 50 korun za autorske prava hudobneho CD, resp. 200 korun = cena dvoch listkov do kina za DVD titul). Samozrejme dat podla mojho vyberu. A z mojich 1000 korun by sa polovica mala dostat vydavatelovi/producentovi, a druha polovica by patrila distribucnemu retazcu. Alernativna kopia 7 nelegalnych CD vo formate mp3 v slusnej kvalite 192 kB vyjde totiz na 20 korun za nosic + cca 50 korun pre nelegalny zdroj - napalovacku mam + 10 minut vlasnej prace. Hudobny titul som ochotny kupovat za 70 korun kus. DivX filmov po nelegalnych 100 korun je dostatok. Mam radsej video CD, ktore sa da zastrcit do normalneho DVD prehravaca, co vyjde na cca 2 CD po 70 - 100 korun, takze film za 140 - 210 korun. Ten isty film v DVD kvalite na mojom disku vyjde na 50 korun pre pozicovnu a cca tri stovky za obsadene miesto na disku (som lenivy ho prevadzat do divX, nevyhodenie, ale upratanie do video CD stoji 40 korun za media + trocha elektriny na konverziu.
Preco platit viac? Za autorske prava som predsa v pozicovni zaplatil. Kopia ide na moje naklady a nestoji mi za to, nieco si drzim na disku pre svoju potrebu, drtivu vacsinu zmazem, par kuskov som si zarchivoval. T.j. ako shareware vyskusam (dajme tomu tri prehratia - u shareware mam na to minimalne 15 dni) a poslem do vecnych lovist. A z dobrych kuskov si mozno v buducnosti aj nieco kupim, ale nie za ceny utvorene podla americkych zakonov. Nastastie, este uz nas legislativa taka blba nie je. V niecom je rovnako zmanipulovana. Ved v cene nosica pre moje data platim potencialne porusovanie autorskych prav ani neviem komu.
Nechcem porusovat autorske prava a chcem platit tvorcom. Dokonca som ochotny im zaplatit presne tolko, ako dostanu za predanu kopiu dnes. Nie som ochotny platit cenu kopie a neefektivneho distribucneho retazca. Nie som ochtotny akceptovat oligopolne pravidla velkych vydavatelov a distributorov. V ustave totiz mame, ze nikomu nemozno vnutit obchodnu zmluvu, s ktorou nesuhlasi. V sucasnosti nemame obchodny model, ktory umoznuje priame mikroplatby (cca 1 USD) tvorcom bez zbytocnych parazitov. Uz len poukazanie akejkolvek platby do zahranicia je nezmyselne zatazene takou reziou, ze normalny clovek sa na to ....

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
satCentrum.com  |  23. 03. 2002 18:22  | 

Tesim sa na dobu, ked pan Hlavenka raz napise namiesto vety:
Hledačům příštích velkých věcí na Internetu samozřejmě nemohly uniknout věci jako televize přes Internet nebo filmy přes Internet.

vetu

Hledačům příštích velkých věcí samozřejmě nemohly uniknout věci jako Internet přes televizy nebo VOD přes DVB-T (resp. DVB-C, ci DVB-S).

Najvyssi cas zalozit nejake Live.cz, co myslite?  Lebo s Lzive.cz by to asi neslo .

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  24. 03. 2002 00:03  | 

Rád bych nějak na váš příspěvek reagoval, ale vůbec mu nerozumím. Proč bych měl psát něco jiného, než píšu? Proč by se mělo založit něco jiného než živě? (Proč bych měl psát s pravopisnými chybami?

Zřejmě se vaše myšlení odehrává ve sférách, jichž já nedohlédnu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
satCentrum.com  |  24. 03. 2002 18:12  | 

Bolo to myslene takto: Vsimol som si, ze vas zaujima predovsetkym strategia, koncepcia, sledujete trendy a snazite sa byt tak trochu prorokom internetovej buducnosti. Naviac mate pod palcom projekty, ktore su dokazom toho, ze to robite dobre. I ked niektore veci ste zacali robit trochu neskor, ako by bolo idealne. Ale ved to sa stalo nakoniec aj Gatesovi s internetom, takze nic nenormalne . Vase clanky velmi rad citam prave preto, ze su hlavne o buducnosti, trendoch, prespektivach a skutocnych peniazoch. Tam kde sa mi to pozdava sa rad necham inspirovat. V podstate o nic nejde, mozno som vas chcel len trochu vyprovokovat k rozobratiu temy Internet a Televizia a ich pripadna buduca konvergencia. Trochu mi totiz vrta v hlave, ze to zatial ide mimo vas, hoci trendami sa dost dosledne zaoberate. Spominam si, ze som sa s vami raz davnejsie v Brne na FT bavil o predaji cez internet bez vlastnej kamennej predajne. Rozbiehal som obchod, tak ma zaujimal aj vas nazor na idealne riesenie. Vraveli ste, ze ho vidite v kazdom pripade v podnikani na svoj ucet, teda ziadne sprostredkovanie za proviziu, ale nakup a predaj s vlastnym ziskom. Ja som chcel totiz zostat u sprostredkovania za proviziu pre nejaku kamennu predajnu. Vas nazor bol OK, ale bude to o nicom a viac ako 5% nech necakam. Potial by to bolo v poriadku az na to, ze nedavno som kdesi postrehol obrat vo vasom mysleni, ked ste prezentovali, ze vyvoj ukazuje, ze perspektivu ma a bude mat predovsetkym sprostredkovanie predaja internetovymi firimami pre firmy kamenne, lebo kazdy je dobry v niecom inom a vyhodne je pre nich spolupracovat a nezatazovat sa tym, co robit neviem. Presne tento nazor som mal od zaciatku aj ja, takze ma to v konecnom dosledku potesilo.

Tolko asi na vysvetlenie mojho, nie v zlom mysleneho "postouchnuti", ze kedy Zive zacne brat vazne pripravu na biznis, ktory nas tu podla mna caka prostrednictvom digitalnej televizie v spojeni s internetom. I ked zatial je to asi nie celkom blizka buducnost. Tak isto si myslim, ze filmy cez internet su iluzia, ktora postupne vsetkych opusti.

Pokus o vtip spojenim Zive a Live mi asi nevysiel, takze za to sa ospravedlnujem .

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  24. 03. 2002 20:44  | 

Aha, já jsem tomu prvně nerozuměl. Po pravdě řečeno se trochu "bojím" psát o konvergenci Internetu a televize, protože člověk se sice může nechat unést "možnostmi", ale dnes i ten nejbystřejší analytik nedovede odhadnout či spočítat, jak gigantický a šíleně drahý je to úkol. Buď se to povede masově nebo se to nepovede vůbec, a především: někdo to musí zaplatit. Investičně to je někde o půl řádu nad internetovou infrastrukturou, a bohužel ani ta se nedokázala rozumně zaplatit - všechny telekomunikačně-infrastrukturní firmy, které jsou zadlužené, tak jsou zadlužené právě díky přehnaného očekávání od prodeje internetové konektivity. Je snadné se nechat opájet tím, co je možné technicky - technicky ostatně je možné, aby rodinky létaly na Měsíc na výlet a věřím, že by to i leckdo chtěl. Ale nestane se tak. Proto se také bojím, že je snazší rozšířit nabídku na 200 televizních kanálů (digital TV) šířených standardní cestou, kde výsledně také bude k mání "všechno", než realizovat pravou internetovou televizi.

Myslím, že s Živě také ještě nějakou dobu zůstaneme bojácně na té bezpečné straně hranice

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
sly  |  17. 03. 2002 04:01  | 


window.open=NS_ActualOpen;
nevim kde autor prisel na to ze pay per view nefunguje. tady v americe uz to funguje hodne davno. staci mit digitalni kabelovou televizi. bezne se za film plati $3,99. coz je stejne jako ve videopujcuvne. pro vice informacise mrknete na www.att.com , jinak si ho muzu objednat a kouknout se na nej kdy  chci..

nevim proc bych se mel koukat na filmy pres internet, kdyz je mam digitalni podobe v televizi. a navic co je vlaste kabelovy rozvod?

 

sly

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
satCentrum.com  |  23. 03. 2002 18:01  | 

Presne tak Sly . Stale sa musim pousmiat nad tym, ako vacsina nasich inetakov nevidi dalej nez 60 cm od svojho nosa, kde sa nachadza ich monitor. Je to asi ich urcita profesionalna deformacia, lebo vacsina z nich zacinala u pocitacov. Ja si myslim, a davno, tj. odkedy som spoznal internet, tento svoj nazor prezentujem, ze internet sam osebe nie je a nebude pre vacsinu ludi na tejto planete nikdy tak zaujimavy ako televizia. Neviem, preco by som mal tahat televiziu na internet, ked mozem dotiahnut internet do televizora. Ved si len porovnajme pocet ludi, ktori su schopni a ochotni pouzivat televizor s poctom tych, ktori vedia vyuzivat pocitac. Pocitac vzdy bol a aj zostane vyhodny na pracu, ale na zabavu sa bude vyuzivat televizor v obyvacke, pred ktorym sa mozem pohodlne rozvalit s jednoduchym ovladacom v ruke a relaxovat. Vzdy bude viac ludi, ktori sa potrebuju zabavat, ako tych, ktori potrebuju pracovat. Dokonca aj pracujuci sa potrebuju obcas zabavit, opacne to neplati . A jednou z moznosti bude prepnutie televizora do rezimu internet, ale nie kvoli pozeraniu filmov, ale kvoli ich objednaniu (okrem ineho). Samotny film pride do televizora inou cestou ako internet. Dnesny TV teletext povazujem za predchodcu uvedeneho, ale zatial len vo velmi ubohej podobe a technicky samozrejme inak prevedenej. Ale cesta je uz chvalabohu nastupena, caka sa na digitalizaciu TV .

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor
Aktuální číslo časopisu Computer

Jak prodloužit výdrž notebooku

Velké testy: gamepady a inkoustové tiskárny

Důkladný test Sony Playstation 5