Facebook | Výzkum | Fake News | Psychologie

Facebook poskytuje falešnou jistotu. Vytváří dojem, že máme přehled

Historik Daniel J. Boorstin před 35 lety prohlásil, že největším nepřítelem poznání není neznalost, ale iluze poznání. Podle nového výzkumu se zdá, jakoby předběhl svou dobu a mluvil o vlivu Facebooku.

Tým amerických psychologů zjistil, že sledování informací v náhledech článků sdílených na této sociální síti vede k dojmu, že o tématu článku víme mnohem více, než o něm víme ve skutečnosti. Výzkumnou práci zveřejnil vědecký časopis Research & Politics.

Konzumenti neúplných informací

Více než dvě třetiny populace získávají zpravodajské informace prostřednictvím sociálních sítí. Kontakt s informacemi, které zprostředkuje největší z nich, tedy Facebook, se však často omezuje jen na nadpisy a náhledy článků.

Podle výzkumů uživatelé obvykle kliknou pouze na 7 % článků o politických nebo jiných kontroverzních tématech, které se jim zobrazí. Takový přístup může vést ke vzniku iluze informovanosti - k mylnému přesvědčení, že uživatel ví o některé tématu mnohem více, než ve skutečnosti.

Zda je to skutečně tak, zkoumala studie psychologů ze tří amerických univerzit.

Testování znalostí a jistoty

Výzkumníci zjišťovali, kolik poznatků náhodně vybraní uživatelé Facebooku skutečně získali - a kolik si mysleli, že získali - z newsfeedového náhledu na článek o společensky kontroverzní tématu (geneticky modifikované potraviny).

Tato data porovnali s čtenáři celého článku a skupinou, která nebyla vystavena žádnému zdroji informací o daném tématu. Každou ze skupin tvořilo přibližně tři sta uživatelů.

Aby výzkumníci otestovali znalosti zúčastněných, zeptali se jich na šest faktických otázek o tématu článku. Aby otestovali jejich jistotu, požádali je, aby odhadli, nakolik jsou si jistí, že odpovídali správně.

Psychologové zjistili, že účastníci, kteří přečetli celý článek, odpovídali většinu otázek správně. Naproti tomu ti, kteří přečetli pouze náhled na sociální síti, odpovídali správně v průměru jen o jednu otázku více než kontrolní skupina, která nečetla nic.

Uživatelé čerpající informace pouze z náhledů na články navíc mnohem častěji nadhodnocovali své znalosti. V největší míře se to projevilo u lidí, kteří na článek reagovali emotivně.

Falešná sebejistota

Výzkumníci připomínají, že ačkoli jsou sociální sítě bohatým zdrojem informací, většina uživatelů interaguje se sdílenými články jen velmi omezeně.

„Tento rozpor umožňuje, aby docházelo ke neúplnému nebo zkreslenému vnímání informací a nadměrné důvěře ve své poznatky u emotivní reagujícího publika,“ píší výzkumníci ve studii.

„Sociální sítě dokáží jejich publikum informovat, dokonce to dokážou i náhledy na články ve facebookovém newsfeedu. A s informováním narůstá i falešná sebejistota,“ říká hlavní autor výzkumu Nicolas Anspach.

Někteří lidé, obzvláště ti spoléhající se na své dojmy a pocity, si podle něj myslí, že se o problematice naučili mnohem víc než ve skutečnosti. I když si přečtou jen titulek článku, vyvodí si z něj vlastní dojmy a závěry bez ohledu na fakta, která jsou v článku obsažena. Poté už ale žijí v přesvědčení, že o tématu „něco četli“ a vědí o něm dost. Tato nadměrná sebejistota může podle Anspacha vést k nadměrné politické angažovanosti.

Jak jsou na tom dezinformace články?

Experiment amerických psychologů využil faktický článek ze seriózního zdroje. Jenže sociálními sítěmi se mnohem častěji šíří články, které informace zkreslují a apelují na emoce (zastrašování) nebo jsou zcela vymyšlené (hoaxy).

„Je důležité si uvědomit, že sociálními sítěmi se šíří mnoho odpadu,“ upozorňuje Nicolas Anspach. „Předtím, než se nadchneme schopností sociálních sítí informovat jejich uživatele, měli bychom zvážit jejich schopnost dezinformovat.“

Autoři proto doporučují podrobněji prozkoumat vliv náhledů na články, které obsahují zavádějící nebo nesprávné informace, jakož i roli emocí ve vlivu a šíření falešných zpráv.

„Facebook se stává stále dominantnějším zdrojem zpravodajských informací. Nadměrná důvěra v získané informace je proto důvodem k obavám - obzvláště pokud jsou tyto informace ve skutečnosti dezinformacemi,“ uzavírají autoři.

Diskuze (34) Další článek: Sledujte online a česky: V Evropském parlamentu právě probíhá schvalování směrnice o autorském právu

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,