Exponenciální nárůst podvodů s výběrními kartami

Francouzská firma Bull se probudila a její zastoupení začalo také u nás prosazovat technologie, které umí — čipové karty, jež se umí vyrovnat s vyššími nároky na zabezpečení transakcí, tedy i finančních. Uspořádal kvůli tomu celodenní seminář pro bankovní sektor, jehož se zúčastnili i zástupci Europay International.

Bull zavedl čipové karty jako první již v roce 1976 a od té doby má na tyto technologie zaregistrováno více než 1 300 patentů.

Mezi čipové karty patří paměťová karta, pak paměťová karta (neobsahuje inteligenci) s autorizační logikou (zadává se PIN) a nakonec inteligentní čipová karta mikroprocesorová. Pro internetové a bankovní aplikace se dnes používají šifrovací mikroprocesorové karty.

Podle způsobu komunikace karty s okolím se karty dále dělí na kontaktní a bezkontaktní. Bezkontaktní karty používají ke komunikaci s okolím rádiový obvod. Jdou vhodné zejména pro identifikační a dopravní systémy.

První čipové karty u nás vydal Telecom v roce 1991 ve spolupráci s francouzskou firmou Schlumberger. Jednalo se o předplatní karty do telefonních automatů.

První oblastí, kde čipové karty našly své nejširší uplatnění, se stalo bankovnictví, a to především z důvodu zabezpečení. V současné době je totiž v oblasti bankovních karet (kreditní, u nás debetní) alarmující až exponenciální nárůst podvodů. Z tohoto důvodu začali např. ve Velké Británii zavádět čipové karty, a to na základě zkušenosti z Francie, kde již bylo vydáno přes 30 milionů čipových karet a je tam umístěno na 600 tisíc terminálů. Počet zneužití ve Francii je 6x nižší než ve Velké Británii a celkový poměr podvodů k počtu transakcí ve Francii činí 0,018 %. K podvodům u čipových karet může dojít snad jen kvůli selhání lidského faktoru, tj. např. neznalosti turistů ve výletních oblastech a ve velkých městech, kde podvodníci úmyslně dočasně vyřadí výběrní terminál, třeba tenkým papírkem. Podobně jsem za totouška obelhával po ránu píchačky ve fabrice; promlčeno.