Dáme si citát: Majetková autorská práva trvají ve většině států světa (včetně Evropské unie a USA) obecně po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti; Bernská úmluva vyžaduje délku ochrany minimálně 50 let po smrti autora. V případě spoluautorství se doba ochrany vztahuje ke smrti posledního žijícího autora.V dnešní době (internetové), kdy od vydání "díla", jeho překladu a "doručení k zákazníkovi" je potřeba řádově dnů, mi přijde 70 let po jeho smrti hodně dlouhá doba a úlet. V dobách, kdy se vyskytovaly "jen" tištěné knihy, náklady na jejich výrobu, dopravu atd , překlady do jiného jazyka, tak mi těch 70 let po smrti dával smysl v minulém století. ALE dnes ? ?, když je možnost šířit dílo po celé zeměkouli v řádu minut i s překladem ? ? A u ostatních "děl" (alá filmy) je to to samé. Ta doba 70 let po smrti by se už konečně měla zkrátit. Buď si na sebe dílo po nějaké době vydělá (například 5-20 let), nebo smůla, není o to zájem. A ano jsou díla která se nevydávají primárně za účelem zisku, ( vědecké, naučné ...), ale dávat stejnou ochranu autorovi beletrie a autorovi vědecké studie, to mi hlava nebere.Ale nemluvím o patentech. Pokud vím, patentová práva si musí majitel pro každou zemi zajistit a platit (nevím kolik a jak moc velkou částku) a stejně je to na cca 20 let. Vysvětlí mi někdo ten rozdíl? Autor díla =70 let po smrti penízky tečou, autor patentu =20 let a suší "pusu".Autorské právo: https://cs.wikipedia.org/wiki/Autorsk%C3%A9_pr%C3%... Patenty: https://europa.eu/youreurope/business/runni...
Názor byl 2× upraven, naposled 29. 3. 2023 14:07
Kdyby internet archive mel na svych strankach jenom knizky, tak by se eventualne dalo uvazovat o knihovne, musel by ale splnit stejne podminky jako jakakoliv jina knihovna (nakup knih, x kusu vypujcenych soucasne atd). Jenomze internet archive nabizi i softver ke kteremu nema licenci (treba windows s klici), nabizi ruzne filmy ke kterym nema licenci (nahrane uzivateli), takze o knihovne se dle me neda uvazovat. Napad mit internetovy archiv je fajn, realizace je spatna.
Ze by tu a jen zase nekomu slo o prachy? 😉
A o co jiného by mělo jít. 99% autorů publikuje knihu s vidinou zisku a vydavatelé na tom dál profitují i když je autor dávno po smrti.
Knihovny jsou fajn, ale to co dělá ta neziskovka je špatně. Mají si koupit eknihu od vydavatele a tu ať si klidně půjčují, ale stejným stylem jako fyzickou knihu, tj. 14 dní ji má jeden zpřístupněnou jeden člověk a pokud si ji někdo vypůjčí, nesmí ji v tu dobu půjčovat někomu jinému. Každý člověk nehledě na jeho peněženku tak má přístup ke všemu, ale zároveň 95% si tu knihu raději koupí protože to chtějí číst hned. Většina lidí co čte přes knihovny by si stejný počet knih co přečtou nikdy nekoupila, protože by na to jednoduše neměli.Ale to že si koupím fyzickou knihu a naskenuju ji a nabídnu zdarma na netu je prasárna a chcaní na hlavu všem vydavatelům a autorům. Nejen že bych jim to jako soudce zakázal, ale navíc bych je i stíhal v trestněprávní rovině. + náhrada škody.
Názor byl 1× upraven, naposled 23. 3. 2023 06:35
A není náhodou taky prasárna pořád dokola za peníze vydávat Shakespeara?
Tak jestli má mít každý člověk právo na bezplatný přístup ke všem knihám, pak má mít každý i právo na bezplatný přístup ke všemu softwaru, vší hudbě, filmům atd.
Každý tvorca audiovizuálneho diela, alebo SW má právo na finančnú odmenu, ale stále sa neviem stotožniť s tým, že napr. u filmov má niekto dostať zaplatené až 70 rokov po smrti režiséra, alebo kameramana. Dobrý film si na seba zarobí rel. rýchlo, tak prečo by mali dostávať odmenu ďalšie desiatky rokov? Samoz. nie som proti odmene pre hosting daného filmu, ale nie za plnú cenu takmer donekonečna. Detto by som to takto bral u kníh a SW (kto chce vyskúšať Windows 98 má smolu, lebo sa nedá kúpiť?). Ani ja za to, čo vyrobím v práci nedostanem ani cent po tom čo z práce odídem.
Jsem pro, tak jsem jim tu petici podškrábl.Stejně jako si v knihovně můžete přečíst papírovou knihu, nevidím důvod, proč si tam nepřečíst elektronické vydání.
Protoze kdyz nevratis papirovou knihu do knihovny, zaplatis. Mohu se te teda optat, jak ma Internet Archive zajisteno, ze si ctenar natrvalo neponecha digitalni knihu? Respektive tisice ctenaru? 😀 😉
Má tam Adobe DRM. Je to de facto zašifrovaný soubor a oztevře se jen v Adobe programu kde je čitelný dva týdny, pak opět nejde otevřít
To samozřejmě nijak neomezí možnost udělat si kopii pomocí screenshotů, jen to ztíží.
Pokud chcete screenovat, tak na světě neexistuje žádná ochrana. Od knih, přes kinoripy, až pro Netflix seriály, které si můžete zduplikovoat nahráváním obrazovky při pouštění. Co vám zabrání jít do knihovny/antikvariátu a pomocí mobilu si vyfotit stránky? A ani si to nemusíte kupovat. A pak to postnout dalšímu miliónu lidí...
přesně tak
Jak knihovna zajistí, že si neoscanuju papírovou knihu?
Internet Archive ale neobsahuje jenom knihy, on obsahuje i softver a ve spouste pripadu treba i seriova cisla. Takze s knihovnou to ma opravdu prd spolecneho.
Prostě takový socialismus v kapitalismu. Důkaz, že tento ideový směr je nesmrtelný 😃.
Nic vám nebrání umístit svou kopii knihy na Internet Archive a také přispívat organizaci Internetarchive.org na provoz.
Příběh je o tom, že někdo pracně vytvoří autorské dílo a tito neo-komunisté mu ho bezplatným zveřejněním znárodní. Už to trochu chápeš?
Jako by jsi nikdy nebyl v knihovně, princip nahlédnutí a zápůjčky funguje už stovky let a knihovna zaplatí jen za ten jeden výtisk a více autor neuvidí. Není důvod aby to s e-booky bylo jinak, pokud bude mít knihovna legálně pořízenou kopii.
Bohuzel hovoris nepravdu.Knihovny maji mnohdy vice vytisku. Takze sice knihovna zaplati jednou ale vice vytisku. A kolik ze mame v CZ a potazmo i na SK knihoven?Prave u digi distribuce plati ten tebou zminovany jeden vytisk, respektive digitalni vydani. A to jedno vydani mohou okamzite zapujcit tisicum lidi.Tak jen v nasich koncinach to je bude treba i pomer 10 tisic vytisku v knihovnach vuci jedne digiknize.Tak snad uz konecne uvidis duvod jak pises ve svem prispevku vyse...
Stejně fungují souběžné licence u e-knih. Můžeš mít jen tolik současných výpujček, kolik máš koupených licencí.
I knihovny páchají v tomto směru určité škody, ale je to morálně, společensky i komerčně akceptovatelné. Pokud to, ale skončí na internetu, mohou to autoři i vydavatelé rovnou zabalit. Leda, že by zde bylo pro ně také např. zavedeno výpalné při nákupu paměťových médií jako u nás. Ač je pro každého příjemné si stáhnout cokoliv bezplatně z internetu, tak je jasné, že je soudce musí sfouknout jako svíčku.
Jestli zrovna socialismus nevím, ale je to trend na západě už nějakou dobu. Pořád vznikají nějaké skupiny, co se cítí nějak znevýhodněné a myslí si, že mají nárok na to, aby jim to nějak kompenzovali ostatní.
To o čem píšeš je, ale úplně mimo a nejde o tento případ. Zde se jedná o krádež duševního vlastnictví. Nakonec by tito demagogové mohli třeba chtít zrušit všechny patenty s tvrzením, že přece patří všem.
Čímž by se podstatně zrychlil vývoj.
Ke článku, jestli je to správně, správné legální nebo špatné, nelegální atd. se nějak nedokážu rozhodnout ke které straně se přiklonit.Jsem čtenář, e-bookům nějak neholduji, i když jsem už takovou knihu četl. Dávám přednost klasické knize. Ovšem pozoruji, jak je nás čtenářů postupem času čím dál tím méně. Přátelé, kterým o knize, kterou jsem zakoupil a říkal mi kolikrát řeknu zda jim ji mohu půjčit. Vždy říkám, že "NE". Protože ji nepůjčím, ale po tom co ji přečtu jim knihu dám a požádám je, že až ji dočtou, tak aby ji zase takto poslali dál.Takže moje knihovna v tuto chvíli obsahuje 2 knihy (Zlomený Génius, kterou aktuálně čtu a první knihu kterou sem přečetl Jules Verne - Tajuplný Ostrov, které se pro to, že je ta první, nevzdám).A teď k patentům, ano vývoj by se neuvěřitelně zrychlil a nebo naopak zastavil.Třeba by došlo, že investovalo jen do vývoje toho co bude společnosti prospěje a neinvestovalo se do vývoje nesmyslů. Asi by se při vývoji museli firmy domlouvat a investovat společně a ne jen vybírat poplatky, např. psalo se (+/- rok 2012), že Microsoft vydělává na Android zařízeních více než z prodeje vlastních zařízení.Chápu smysl patentu, ale vždy si vzpomenu na Freda "Pazourka" Flintstona a dobu kamennou a primitivní nástroj pazourek. On si ho rozhodně nepatentoval. Osobně si myslím, že naopak ukázal ostatním jak na to.
Vyvoj by se nezrychlil, protoze nikdo nebude investovat prachy do neceho kdyz se mu z toho ty prachy nevrati. Predstav si, ze mas napad na novy typ baterie, investujes do vyvoje nekolik mega a pak ti nejaky sulin tvou myslenku okopiruje protoze dle tebe muze. Vyvoj se nijak nezrychlil, akorat priste misto investice x mega do napadu je radsi prochlastach nebo profetujes.
Však ani patent neplatí napořád, stejně jako všechna autorská práva. Z autorských práv má neomezenou platnost snad jen právo na uvedení autorova jména.
Tezko srovnavat autorska prava a patenty v tomhle ohledu. Typicke lhuty jsou naprosto odlisne. Takze to pak nedava smysl.
Nesmysl. Duševní vlastnictví obecně je kapitalismu cizí a má blíže k socialistickému centrálnímu plánování, než ke kapitalismu. Je to zkrátka umělí konstrukt stvořený jen proto aby stát mohl centrálně plánovat mikromonoly vynucováním právě duševního vlastnictví.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.