Evropský parlament dnes na plenárním zasedání definitivně schválil Akt o umělé inteligenci – první kontinentální regulaci AI, která by se podle mnohých mohla stát předlohou i pro ostatní.
Pro hlasovalo 523 poslanců, proti se postavilo 46 a 49 se zdrželo. Jmenné výsledky stáhnete zde, přičemž české zastupitele najdete ve všech třech skupinách.
Proti nové legislativě se postavili třeba Piráti, kterým se nelíbí některé výjimky oproti původnímu návrhu aktu, které do hry vnesl loňský trialog – dohadování o konečné podobě mezi Radou EU (státy), Komisí a právě Evropským parlamentem.
Kritici z řad EP se obávají špehování obyvatel
Podle kritiků z něj vzešla verze, která nakonec usnadní využívání AI pro sledování obyvatel (za určitých okolností), což podle nich může být v rozporu s občanskými právy.
V každém případě, Akt o umělé inteligenci jinak definuje především nebezpečné AI systémy a potenciálně rizikové, které budou podléhat evidenci a dohledu. Aby ale akt neutlumil samotný primární výzkum a Evropa o něj nepřišla, počítá se s jakýmsi bezpečnými sandboxy.
Regulace by tak neměla zadusit startupovou scénu a akademickou sféru. Na vše budou dohlížet nové úřady.
Akt schválený, ale fungovat bude až v roce 2026
Akt má dále udělat jasno také v transparentnosti dat, na kterých se AI učí a autorských právech, současná situace totiž tak trochu připomíná divoký západ. Většina AI modelů z posledních let se v dobré vůli (právní princip fair use) učila na datech stažených z internetu bez patřičné licence. Jakmile se ale původní akademické experimenty proměnily v byznys, mnozí provozovatelé generativní AI se začaly potýkat s autorskoprávními žalobami. Týká se to jak generátorů obrázků, tak chatbotů.
Podle dalšího českého europoslance Ondřeje Kovaříka z frakce Renew, který hlasoval pro, nyní čeká Evropu dvouleté implementační období. Akt tedy začne naplno fungovat až v roce 2026. Do té doby budou muset členské země spustit již zmíněné národní úřady pro AI. Kovařík se obává, jestli to Česko stihne.