Evropské DMCA již klepe na dveře

Nechvalně známé DMCA by mohlo mít v Evropě svou obdobu již příští rok. Na stejném základě, na WIPO Copyright Treaty, jsou totiž založeny již schválené směrnice EU. Pokud se nepodaří zvrátit je do prosince tohoto roku, zřejmě budeme brzy mít evropskou obdobu Sklyarova, evropské DeCSS...
Evropské DMCA již klepe na dveře

Americký zákon Digital Millenium Copyright Act je velmi známým příkladem vysoce kontroverzního práva. „DMCA bylo zatím použito k uvěznění ruského programátora po jeho účasti na konferenci [Skljarov], k zabránění tomu, aby univerzitní profesor publikoval svůj vědecký článek [Felten], k zastrašení vědecké komunity, a je také odpovědí na otázku, proč nelze na GNU/Linuxu legálně přehrávat DVD [DeCSS],“ nastiňuje jeho problémy FSF Europe.

Málokdo ví, že DMCA implementuje principy z WIPO Copyright Treaty (WCT), přijatém v roce 1996 v Ženevě. Tato dohoda však byla podepsána téměř všemi evropskými státy! Proto logicky muselo následovat to, co bylo zveřejněno 22. května 2001 – European Union Copyright Directive. Směrnice již byly přijaty a tak nyní běží lhůta, ve které je mají všechny státy unie zakomponovat do svých právních systémů. Na to, že tato lhůta končí 22. prosince 2002, mi připadá, že se téměř nemluví o problémech s tím spojených.

Jako jeden z hlavních důvodů existence EUCD je v dokumentu uveden cíl implementovat WCT a dále sladit právní systémy všech států v otázkách týkajících se copyrightu. Později si ukážeme, že druhý cíl zůstává prakticky nedotčen. Co je ale důležitější, EUCD nejenže zavádí omezení z WCT, ale dokonce je rozšiřuje a přidává nové. Objevují se i názory, že by se mohlo jednat o ještě restriktivnější zákon, než je americké DMCA.

Jeden z hlavních problémů tvoří článek 7, který zakazuje distribuovat, importovat, zpřístupňovat či propagovat jakékoliv dílo, pokud daný člověk ví, nebo má rozumné důvody předpokládat, že takovým činem vyvolává, umožňuje či zjednodušuje porušení copyrightu nebo s ním spojených práv.

Čtenář, který je seznámen s případem Skljarov nebo DeCSS, jistě velmi podobný text četl již mnohokrát, většinou zatím v kontextu amerického DMCA. Tento výtažek však pochází z EUCD.

Jiným kontroverzním bodem je článek 6.1, který zakazuje porušit prostředek navržený k ochraně copyrightu, ať již za účelem narušení copyrightu nebo jakýmkoliv jiným. 6.2 potom zakazuje výrobu jakéhokoliv zařízení (což může být i program), které je navrženo k porušení copyrightu. Všimněte si tedy, že pokud budou v této podobě směrnice implementovány, stane se ilegálním vlastnit program DeCSS i v Evropě. Pro ty, kteří nevědí, DeCSS je snad jediným možným spůsobem, jak implementovat přehrávání legálně zakoupených DVD ve svobodném software (např. GNU/Linux). Absurditu takového opatření pak může ozřejmit přirovnání s reálným světem: zakážeme výrobu, distribuci a používání nožů, protože ty mohou být využity k vraždě.

Jiným příkladem může být případ, kdy takový zákon porušila agentura Reuters spolu s mnoha dalšími informačními servery (Yahoo, CNN) a tiskovinami, které její informace převzaly. Agentura totiž zveřejnila informaci, že tzv. „ochranné“ mechanismy CD od firmy Sony mohou být snadno překonány za použití obyčejné fixy. Dopustila se tak zveřejňování informací použitelných k obejití copyrightové ochrany a tím i porušila DMCA. Ačkoliv se soud zřejmě konat nebude, jedná se o „prohřešek“ daleko větší, než když crackerský magazín 2600 prohrál soud za to, že na svých stránkách uvedl hypertextový odkaz na DeCSS. Zde vidíme praktický dopad DMCA a potažmo i EUCD na svobodu projevu a volné prostředí výzkumu v oboru počítačové bezpečnosti.

Dalším nebezpečím je tvorba monopolů na souborové formáty. Pakliže totiž souborový formát obsahuje jakoukoliv ochranu, byť směšnou (jako Rot13 v případě Adobe vs. Skljarov), nesmí být analyzován ani za účelem vytvoření kompatibilního produktu (6.1). Dokonce i jakékoliv nástroje umožňující jeho analyzování jsou nelegální (6.2). Potom je ale k vytvoření jakéhokoliv programu umožňujícího zobrazování dat v daném formátu potřeba licence autora. Začíná se tady rozmazávat dříve poměrně ostrá hranice mezi copyrightem a patenty. Autor formátu získává totální kontrolu nad všemi programy, které s ním pracují. To má nedozírné následky jak pro trh (viz. technické problémy s formátem .doc, které by najednou mohly přejít v problémy právní), tak pro svobodu informací.

Orwellovskou vizi nastínila i organizace Eurorights.Org: „Navíc je zde ještě problém se streamovanými médii jako Real Media nebo Microsoft video player; obecně s jakýmkoliv formátem, který vám nedovolí uložit si kopii lokálně. Představte si například, že se BBC rozhodne zveřejnit nějaký materiál pouze pomocí streamovaného záznamu. Výsledkem bude, že všechny existující kopie díla budou pod kontrolou BBC. Co se stane, pokud budou tyto kopie zničeny nebo nahrazeny jinými? Potenciál, jaký to představuje pro cenzuru a/nebo přepisování historie, je zřejmý.“

Tuto absurdní situaci dále prohlubuje článek 4.1, jenž dává autorům naprostou kontrolu nad dílem po celou dobu jeho existence. To lépe pochopíme, pokud si představíme antikvariát. Dříve měl uživatel možnost dílo dále někomu prodat/věnovat, pokud se zbavil originální kopie. Proprietární licence to sice často zakazovaly, nicméně nyní se tato absolutistická moc vlastníka copyrightu dostává do zákona jako implicitní. V informačním věku tedy již žádné antikvariáty nebudou moci existovat a vlastníci copyrightu budou mít jako monopolní distributoři možnost nerušeně zvyšovat ceny.

Více než 20 výjimek z tohoto systému absolutní moci vlastníka copyrightu naštěstí poskytuje článek 5 EUCD. Jedná se např. o právo využití díla pro nekomerční výukové účely, právo zhotovování braillských kopií pro nevidomé, právo citace, právo využití pro karikatury a parodie či právo na nekomerční využití v průběhu státních oslav. Problémem je, že tyto výjimky jsou kromě odstavce 5.1, ošetřujícího dočasné kopie v pamětech typu cache, dobrovolné.

Zde je již asi zřejmé, že k proklamované harmonizaci copyrightových systémů jednotlivých zemí nedojde. Přes 20 velmi podstatných bodů, ze kterých si budou moci státy volit... Německý profesor práva Bernt Hugenholtz se domnívá, že státy půjdou cestou nejmenšího odporu a budou se snažit zvolit takové výjimky, které se shodují s jejich stávajícím copyrightovým právem. Žádné sladění se tedy konat nebude a naopak pod jeho hlavičkou dojde k dalšímu utažení smyčky kolem práv uživatele. A to nemluvím o situaci, kdy by se nějaký stát např. rozhodl neimplementovat výjimku umožňující z textu citovat.

„5.5 Výjimky a omezení pro odstavce 1, 2, 3 a 4 budou implementovány pouze v určitých speciálních případech, které nejsou v konfliktu s běžným využíváním práce vlastníkem práv či mu nezpůsobují neopodstatněnou újmu,“ zní volný překlad z EUCD. Všimněte si také, jak mlhavých spojení je užito.

Profesor Hugenholtz si navíc všiml ještě jedné podstatné věci, a to faktu, že se v EUCD vůbec nemluví o autorských právech morálních. Jak jistě víte, copyright se dělí na práva „ekonomická“, které se dají libovolně převádět a jejich vlastníkem je většinou nějaká firma, a práva „morální“, jejichž vlastníkem je autor a nemůže se jich vzdát. EUCD se tak stává nikoliv zákonem na ochranu autora v dnešní informační společnosti, jak se honosně označuje, ale zákonem na ochranu ekonomických zájmů společností. Pakliže jedním z hlavních cílů byla harmonizace práv, proč byla vynechána práva autorská morální?

Podobně jako USA, tak i Evropa bude zřejmě již brzy právně chránit různé omezující mechanismy, snažící se zabránit nelegálnímu kopírování. A vůbec není důležité, zda ty omezující mechanismy nezabraňují i legitimnímu použití, jako je přehrávání na CD na PC, přehrávání v USA zakoupeného DVD v Evropě, přehrávání DVD na GNU/Linuxu či citace z eBooks. Pod hlavičkou „šlechetné ochrany autora“ tak nepřímo přicházíme o mnoho možností, které jsme dříve považovali za naprosto normální a samozřejmé. I v Evropě bude zřejmě již brzy profese bezpečnostního analytika velmi rizikovým povoláním a vážné bezpečnostní chyby nebudou opravovány. Necestovat do USA již nebude déle řešením. A to všechno jenom proto, že stát ani velké společnosti již nejsou v dnešní informační společnosti schopny efektivně si vynucovat umělé monopoly na distribuci ve formě copyrightu, a tak musí zavádět nová a nová omezení pod názvem „ochranné mechanismy“.

Po propuštění Skljarova či incidentu s agenturou Reuters začíná pomalu americká veřejnost přemýšlet o zavrhnutí DMCA, no Evropa zatím jen přemýšlí o jeho zavedení. K zvrácení směrnic postačí, pokud je odmítne jeden stát Unie. To se již jednou stalo, když Německo odmítlo jisté jiné směrnice. Druhým důležitým faktem také může být, že zatím tyto směrnice žádný stát do svého právního systému nezavedl. Když ale uvážím, jak obrovský je tlak velkých společností i USA samotných, že se blíží konec května, a jak málo se o European Union Copyright Directive ví, jak málo lidí o tom diskutuje ...

Plné znění European Union Copyright Directive

Diskuze (76) Další článek: eBay v Evropě posiluje pozici

Témata článku: DMCA, Americká veřejnost, Státní hranice, Podobný text, Copyright, Vědecký článek, Hlavní cíl, Druhý cíl, Originální díl, Legitimní využití, Kontroverzní bod, Felt, Volný překlad, Absolutní moc, Union, Harmonizace, Antikvariát, Kompatibilní produkt, Konec května, Přijatý výsledek, Volné prostředí



Sex manželských párů? Jen výjimečně. Ložnice ovládnou roboti s umělou inteligencí

Sex manželských párů? Jen výjimečně. Ložnice ovládnou roboti s umělou inteligencí

** Sex manželských párů jen při zvláštních příležitostech. ** Ložnice ovládnou sexuální roboti s umělou inteligencí. ** I to je jeden ze závěrů Mezinárodní robotické konference.

Filip KůželJiří Liebreich
RobotiSexUmělá inteligence
Nastal pravý čas na výměnu telefonu. Jak poznat, že ten váš už dosluhuje?

Nastal pravý čas na výměnu telefonu. Jak poznat, že ten váš už dosluhuje?

** Jak poznat, že váš telefon má nejlepší dny za sebou? ** Vypadá potlučeně, má pavučinu nebo nedostává aktualizace? ** Ukážeme si, kdy má smysl jeho oprava, a kdy už jen koupě nového

Martin Chroust
Prasklý displejVysloužilý mobilSmartphony
V ruských zbraních je možná více západních čipů než ve vašem mobilu. To je dobrá zpráva

V ruských zbraních je možná více západních čipů než ve vašem mobilu. To je dobrá zpráva

** Každá ruská střela, která selhala, je pokladem pro analytiky ** Britská organizace RUSI prozkoumala 27 ruských zbraní ** Našli v nich 450 různých integrovaných obvodů ze zahraničí

Jakub Čížek
ZbraněČipyRusko
15 praktických tipů a triků pro Mapy.cz, které možná neznáte

15 praktických tipů a triků pro Mapy.cz, které možná neznáte

** Mapy.cz neslouží jen k zobrazení podkladů a plánování tras ** Nabízejí celou řadu dalších praktických funkcí a možností ** Vybrali jsme 15 tipů a triků, o kterých možná nevíte

Karel Kilián
Mapy.czMapyTipy
Jak poznat, že máte možná hacknutý telefon? Toto je devět symptomů, které můžete pozorovat

Jak poznat, že máte možná hacknutý telefon? Toto je devět symptomů, které můžete pozorovat

** Jak poznat, že je váš smartphone hacknutý? ** Hledejte známky po nestandardním chování telefonu ** Stačí když telefon vydrží méně nebo topí i v klidovém režimu...

Martin Chroust
Jak...Malware