Evropská unie poslední dva roky připravuje novou směrnici o autorském právu. Text s různými obměnami prošel výbory Evropského parlamentu (v červnu o něm hlasoval výbor pro právní záležitosti JURI), až se konečně dostal na plenární zasedání parlamentu.
Parlament dal směrnici prozatím zelenou, ale o finální podobě rozhodně ještě jednání s Radou EU. Jen připomenu, že Radu tvoří zodpovědní ministři z členských zemí.
Někteří odpůrci kritizují slabý odpor parlamentu, tedy že se do textu nepromítly změny, které navrhovali. Aktuální hlasování tedy nastínilo relativně hladký průběh dalšího jednání.
Kontroverzní články 11 a 13
Nová směrnice o autorských právech přitom poslední rok skutečně budí ostré emoce, a to kvůli dvěma článkům 11 a 13.
Článek 11, který kritici překřtili na daň z odkazu, dává především vydavatelům na webu nový nástroj obrany před digitálními zloději. Pokud směrnice dostane definitivně zelenou, budou moci od těch, kteří z jejich díla přeberou byť jen krátký úryvek, požadovat komerční licenci.
Přidaná hodnota pro koncového surfaře, anebo přiživování se na byznysu někoho jiného? Aneb zpravodajské úryvky ve vyhledávači Google.
Článek je namířený především proti velkým internetovým agregátorům, což jsou však dnes i vyhledávače a sociální sítě. Nejcitovanějším je přitom Google a jeho zpravodajský agregátor News, takže se úryvky zpráv zobrazují třeba i mezi výsledky vyhledávače.
Podle některých vydavatelů tyto úryvky čtenářům stačí a nemají potřebu navštěvovat cílový web. Licencování by jim tedy mělo vyrovnat potenciální ekonomické škody, které podobné agregátory mohou vytvářet.
Podle kritiků článek 11 zpomalí šíření kvalitních informací internetem na úkor dnes tolik citovaných fake news, protože potenciální licenční poplatek může leckoho odradit a zpravodajský web přestane agregovat. Ostatně i Google samotný v minulosti po podobné legislativní změně vypnul třeba svoji španělskou mutaci News. Platit se mu nechtělo.
Proti směrnici brojí třeba Wikipedie
Článek 13 přezdívaný jako upload filter pro změnu nařizuje všem, kteří ukládají velké množství uživatelských dat, aktivní kontrolu toho, zdali se nejedná o autorsky chráněný obsah. V textu se doslova píše o „technologiích rozpoznávání obsahu,“ jakožto o příkladu, jak toho dosáhnout.
Jinými slovy, každý velký web, na který mohou uživatelé nahrát nějaký obsah, by tato data měl zkontrolovat podobným způsobem, jak to dělá třeba YouTube, který důkladnou strojovou analýzou zkoumá, zdali video není na seznamu chráněných děl (obsahuje autorsky chráněný hudební podkres apod.).
Německá Wikipedie včera celý den zobrazovala varování před přijetím nové směrnice o autorských právech v EU. Vadí ji především článek 13.
Problém spočívá v tom, že je tato proaktivní kontrola pravým opakem současné praxe, kdy vydavatelé odstraní podobný závadný obsah až poté, co je na to upozorní majitel práv. Tato současná praxe přitom díky mezinárodním smlouvám platí na většině internetu – na tom americkém se s ní setkáváme jako s tzv. legislativou DMCA a politikou bezpečného přístavu (safe harbor).
Kritici, k nimž patří třeba i vlivná Wikipedie, která v posledních dnech v německé mutaci zobrazovala varování před schvalováním současné podoby návrhu, v tomto případě upozorňuje, že bod 13 může dramaticky zvýšit provozní náklady, přenáší na komunitní weby více právní zodpovědnosti a jde proti vizi snadno dostupných dat na internetu.
Podporovatelé směrnice z řad mnoha velkých vydavatelských domů i europoslanců naopak kritiku považují za bouři ve sklenici vody. Novela internetu prý nijak neuškodí.
