Družicovou síť Starlink dnes tvoří jen těžko představitelných 6 073 satelitů v operačním stavu. A i když je to stále jen zlomek vytyčeného cíle, na sklonku roku 2024 se mu nemůže rovnat žádný jiný hráč, který přinejmenším na papíře usiluje o něco podobného.
Vražedné je totiž i tempo vypouštění dalších a dalších várek družic. Z odpalů falkonů se už dávno stala rutina a rakety si nedají pauzu ani o Vánocích. Nový kosmický vláček protne oblohu už tuto sobotu.
Mají ostatní vůbec šanci? Kde je sakra Kuiper!
Leckoho by při pohledu na tato čísla napadlo, že karty jsou už rozdané a případná konkurence půjde do předem prohraného boje. Ostatně, kde je třeba takový Kuiper? Amazon loni zkraje října vypustil první dvě experimentální družice KuiperSat-1 a KuiperSat-2 a napovídal novinářům, že už příští rok nabídne službu alespoň v omezené betaverzi.
Amazon slibuje, že první betaverzi Kuiperu spustít příští rok. Původně to mělo být už letos
Rok uplynul jako voda a lehce za polovinou prosince platí poněkud odlišné datum z letošního léta: Bude to ve skutečnosti až někdy v roce 2025. Tedy snad. A SpaceX? Ta dostala za posledních dvanáct měsíců na orbitu bezmála dva tisíce dalších starlinků a vyšší desítky družic vojenské obdoby systému pro Pentagon jménem Starshield!
Evropa na to technologicky určité má
Jak vidno, pro Elona Muska zatím není skutečným sokem ani Jeff Bezos s téměř neomezenými zdroji nebo v asijském kontextu třeba právě budovaný čínský Qianfan zhruba s padesátkou strojů na oběžné dráze a s výhledem na tisíce.
Co kdyby se ale tou vysněnou konkurencí – byť jen kontinentální – stala stará dobrá Evropa? Než se pobaveně ušklíbnete, že sice máte rádi sci-fi, ale nesmí být úplně pitomé, je třeba připomenout, že zhruba před pětadvaceti lety měla Evropa také jeden plán. Plán na vybudování vlastního GPS, kterému bude říkat Galileo.
Galileo (modré vlaječky EU) dnes funguje dokonce i v Brně
Ano, trvalo to šíleně dlouho a bylo to mnohem dražší, než slibovali evropští komisaři kdysi na přelomu století, ale Galileo jakžtakž funguje, nevědomky jej dnes používáme (skoro) úplně všichni a Evropa je skutečně alespoň v tomto směru technologicky suverénní.
Kdyby Amerika zítra ráno vypnula GPS, Rusko GLONASS a Čína BeiDou, přinejmenším novější mobil by vás stále odnavigoval na brněnské vánoční trhy a zpět.
IRIS²: 290 internetových družic pro Evropu
I když zatím Galileo nenabízí všechny slibované funkce a ani konstelace jeho satelitů ještě stále není kompletní, je to ve své podstatě srovnatelný systém jako zmíněné GPS a další konkurence. Družicový internet made in EU bude naopak maličký! Cílem totiž není poskytnout globální službu pro všechny, ale pokrýt v prvé řadě Evropu a její instituce.
IRIS² jako mix 290 družic na nejnižších drahách LEO a středních MEO
Evropská komise 16. prosince formálně uzavřela smlouvu s konsorciem SpaceRISE, které do roku 2030 vybuduje síť 272 družic na nízké oběžné dráze (LEO) a 18 na střední oběžné dráze (MEO). Bude se jmenovat IRIS² (Infrastructure for Resilience, Interconnectivity and Security by Satellite) a už podle svého názvu nabídne suverénní satelitní internetovou konektivitu s trochou nadsázky nezávislou na tom, jak se zrovna vyspí Elon Musk.
IRIS² by měl stejně jako Galileo sloužit státním správám členských zemí, bezpečnostním a obranným složkám, unijnímu aparátu a konečně i koncovým komerčním operátorům a prostým jednotlivcům. Stejně jako Starlink a s tím, že to bude jedna z cest, jak splnit plán a dostat internet ke všem 448 milionům obyvatel EU.
Oficiální upoutávka na systém IRIS²:
Kdo to vlastně celé postaví?
No, a to je zhruba tak všechno, co dnes o IRIS² víme. Na koncové ceníky, rychlostní balíčky a FUPy je ještě brzy, ledacos ale napoví pohled na členy samotného konsorcia SpaceRISE.
Pilířem je trojice provozovatelů družicových sítí:
Kterou doplňují kosmičtí a telekomunikační subdodavatelé:
- Thales Alenia Space
- OHB
- Airbus Defence and Space
- Telespazio
- Deutsche Telekom
- Orange
- Hisdesat
- Thales SIX
Obranná a kosmická divize Airbusu je klíčový výrobce družic, Orange a Deutsche Telekom (T-Mobile) asi představovat nemusíme, pod německý OHB zase patří třeba brněnští OHB Czechspace, ale zdaleka nejpodstatnější jsou ta první tři jména se zkušenostmi s provozem reálných družicových sítí.
SES má v malíku MEO a GEO
Pokud jste o nich ještě neslyšeli, vězte, že o jejich produktech rozhodně ano. Takže když namísto SES napíšeme Astra, každému se okamžitě vybaví síť družic pro příjem televizního signálu. Lucemburský hegemon toho ale má ve vesmíru mnohem více a jeho konstelace na MEO a GEO dnes čítají více než sedmdesát kousků. Na středních oběžných drahách ve výšce 8 000 kilometrů je to třeba internetová síť O3b.
Družicová internetová síť O3b
Hispasat zase dělá v podstatě to samé pro půlmiliardový španělsky mluvící trh počínaje Pyrenejským poloostrovem a konče Mexikem, Argentinou a Texasem.
Na stranu druhou, v roce 2030 nebude nikdo surfovat skrze družice v mnohatisícové vzdálenosti, protože taková konektivita pochopitelně přináší mnohonásobně vyšší latenci. Starlink nás prostě naučil, že se dá i skrze vesmír dosáhnout na ping srovnatelný s mobilními sítěmi a to samé bude muset nabídnout také IRIS².
Antény pro příjem O3b. Starlink to zrovna není, jedná se totiž o konstelaci na MEO (8 000 km)
Konsorcium proto potřebuje experta na nízké oběžné dráhy LEO, na kterých operuje i Starlink.
Expertem na dráhy Starlinku je Eutelsat OneWeb
Není jim nikdo jiný než třetí na seznamu Eutelsat. Že jste o něm nikdy neslyšeli? Já bych si skoro troufal tvrdit, že určitě ano, ale pod jinou značkou.
Pod křídla francouzské mateřské skupiny Eutelsat Group totiž od loňského podzimu patří také OneWeb! Hned zkraje pandemie koronaviru sice zkrachoval, trojice klíčových investorů: indický Bharti Global, britská vláda a nám už dobře známý francouzský Eutelsat jej ale nakonec reinkarnovali a dnes ho známe jako Eutelsat OneWeb.
Někdejší ikona, kterou chtěl Google i Musk…
OneWeb byl před deseti lety jednou z ikon technologického světa, sliboval totiž to samé, co dnes nabízí právě Starlink – chtěl vybudovat obrovskou síť malých a levných internetových družic na nízké oběžné dráze LEO.
Pozemní přijímací stanice pro síť OneWeb na Špicberkách
Ve velkém do něj tehdy investoval i Google a okolo malého britského startupu samozřejmě kroužil i Elon Musk. Nakonec to ale všechno dopadlo poněkud jinak. Google dal přednost krátké epizodě s bizarními stratosférickými balóny Loon a Musk během pár let všechny tyto šílené technologie zašlapal do země, když na orbitu poslal první funkční várku starlinků.
A které Rusové ukradli 36 satelitů
Rozvoj sítě nakonec naprosto zastínil i OneWeb, který nemohl soupeřit s ohromným tempem SpaceX, zbankrotoval a zase oživl, aby se ke všemu stal jednou z vedlejších obětí ruské invaze na Ukrajinu.
Rusko mu totiž na jaře roku 2022 zabavilo – rozumějte ukradlo – 36 družic čekajících v Bajkonuru na již zaplacený start. Ruská obchodní diplomacie poté nabídla, že vše vrátí, pokud podnik opustí (nepřátelská) britská vláda a OneWeb zároveň zajistí, že jeho technologie nebude nikdy sloužit v rozporu se zájmy Moskvy.
Kosmodrom Bajkonur byl roky klíčovým partnerem Evropy. S invazí Ruska na Ukrajinu vše skončilo a Evropa se musela kvůli nedostatku vlastních raket přeorientovat na SpaceX
Firma to tehdy naštěstí odmítla, škodu údajně zaplatila pojišťovna a současný osud satelitů je neznámý. Buď dodnes čekají kdesi ve skladu na lepší zítřky, anebo se do nich nadšeně pustili chlapci a děvčata z moskevských bezpečnostních složek a kosmického/vojenského průmyslu.
Síť OneWeb čítá 627 funkčních družic
Po malé ruské odbočce ale zpět do civilizované části Evropy. I když maličkého operátora Eutelsat OneWeb zcela zastínil obrovský Starlink a přinejmenším z hlediska PR také Kuiper od Amazonu, jeho konstelace nakonec funguje a k dnešnímu dni čítá dobrých 627 funkčních družic na nízké oběžné dráze. Poslední várka vyrazila na svoji kosmickou pouť letos v říjnu a nevynesl ji nikdo jiný než SpaceX.
Čtyřicítka družic OneWeb během montáže na raketový nosič SpaceX
Eutelstat, který se do té doby orientoval spíše na geostacionární dráhy (GEO), tak díky OneWeb získal know-how i pro ty nejnižší a dnes zdaleka nejmedializovanější.
Krkonošské chalupy se už nebudou moci vymlouvat
Sečteno a podtrženo, tendr na výstavbu evropské strategické protiváhy Starlinku vyhrálo konsorcium, které má reálné schopnosti a zkušenosti na to, aby se to opravdu podařilo do konce dekády (tedy v docela šibeničním termínu pěti let), aby to nakonec nestálo desetkrát tolik a aby to v tom roce 2030 bylo v prvé řadě konkurenceschopné.
Tedy aby to nebylo zajímavé jen pro unijní státní správu a obranu, která objektivně potřebuje vlastní a nezávislý kanál konektivity, ale snad i pro tu horskou chatu kdesi v Krkonoších, která ani v roce 2024 nebere karty, protože prý nemá internet. V roce 2030 by ho měla mít v 5G kvalitě nejen od Starlinku, ale také od Kuiperu a dá-li Brusel i od IRIS².