Kde jsou ty doby, kdy nám do redakčních schránek a několikrát do roka chodila čerstvá tisková zpráva o tom, jak moc Češi a Slováci kradou software. Autorem byla vždy lehce kontroverzní skupina BSA, na jejíž spoty z přelomu století si jistě pamatuje nejeden mírně šedivějící čtenář Živě.cz.
Podstatné je to, že se obliba pirátství víceméně rok od roku snižuje, takže se poslední tiskovka, která se ke mně dostala ještě před pandemií, pyšnila nejnižšími čísly v celé historii měření.
Tehdy to bylo nějakých 32 % nelicencovaného softwaru na tuzemských počítačích. A jelikož zástup kritiků vždy zpochybňoval nejasnou metodiku analýzy, skutečnost mohla být nakonec ještě mnohem lepší.
Generace Z krade méně než jejich rodiče
Tak, stop, přesuňme se do roku 2022 a stárnoucí geeky, kteří si pamatují na divoké devadesátky, nahraďme nastupující generací Z – teenagery a mladými dospělými, kteří se narodili už do éry broadbandu.
Ti samozřejmě software nekradou, protože se už velkou měrou nacházejí v post-PC éře, která se odehrává na mobilu. Netrpí sentimentem dvoupanelových souborových správců, takže nemusejí warezit Total Commander, a stejně tak kroutí hlavou nad tím, proč by si sakra od Pepy ze školy měli kopírovat nejnovější Photoshop. Nepotřebují ho.
Máte na počítači dodnes Photoshop pochybného původu? Jistě, před dvaceti lety to byla na domácích mašinách tehdejších geeků téměř norma, ale prosím, píše se rok 2022, takže jej teď hned smažte.
K dispozici máte celý zástup skvělých a laciných alternativ okolo tisícovky. Za cenu jedné rodinné návštěvy lunaparku získáte jak poměrně mocné Affinity Photo, tak české Zoner Photo Studio.
Jak pirátí evropští teenageři v roce 2022
Přesně na tuto generaci, která přišla na svět v dobách MySpace, se letos zaměřil také úctyhodný EUIPO – Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví –, který nedávno zveřejnil čerstvou zprávu Intellectual Property and Youth Scoreboard 2022 (dělá to 221 hutných stránek v PDF).
Statistici se v dokumentu pochlubili tím, co se dozvěděli od vzorku 22 tisíc mladých Evropanů ve věku 15-24 let, přičemž Česko dodalo do průzkumu 1 012 kusů. Mimochodem, stejně jako sousední a mnohem lidnatější Německo.
Teenageři, holdujete warezu? Už moc ne a stále to klesá!
Takže co nového víme o generaci Z? Jasně, i oni občas stáhnou z warezových doupat nějaký ten film a epizodu seriálu, ovšem éra, kdy to byla v podstatě společenská norma, je už dávno ta tam.
V roce 2022 platí, že pirátský obsah vědomě konzumuje jen 21 % mladých v Evropě a toto číslo ke všemu neustále klesá. Ještě v roce 2016 to bylo 26 %.
Česko nadprůměrné, ale žádná katastrofa
Česko sice i nadále patří spíše do nadprůměrné skupiny, nicméně už dávno nejsme žádný národ pirátů. Nastupující generace u nás vědomě holduje warezu jen ve 26 % případů. Pro kontrast, nejhůře je na tom Malta (43 %) a nejlépe Německo (12 %).
Vědomé stahování a streamování warezu mezi mladými respondenty podle zemí
Dávno také neplatí, že filmy a seriály kradou jen chudí teenageři z východní části Evropy. Je tomu spíše naopak. Balkánské země jsou společně se zmíněným Německem až na chvostu a nad Českem jsou dokonce i země jako Belgie, Irsko, Lucembursko nebo Francie – tedy státy s vyšší kupní sílou.
Princip Spotify zahubil hudební pirátství
Největším úspěchem boje proti audiovizuálnímu pirátství v posledních 20 letech je nesporně nástup hudebních streamovacích služeb. Potvrzuje to i pohled na strukturu ilegálních zdrojů podle obsahu.
Muziku poslouchá generace Z především z legálních zdrojů (58 %). To je mimochodem v žebříčku zdaleka nejvíce. U filmů je to pouze 35 % a u seriálů 43 %. Možná se v těch číslech sami najdete, i když jste o něco starší, hezky totiž popisují současnou situaci na trhu.
Legálně, nebo ilegálně podle obsahu. Muzika má největší legální zastoupení
Muziku pirátíme nejméně, nabídka hudebních předplatných od Spotify po YouTube Music totiž pokrývá prakticky vše (ano, jistě, nabídka západopákistánského heavy metalu není nejlepší, ale bavíme se zde o mainstreamu).
U seriálů je to už o něco málo horší, jsou totiž fragmentované mezi stále větší spektrum předplatných od Netflixu po Disney, ale alespoň ještě někde jsou.
A co filmy? Tam chybí světlo na konci tunelu
Nejhůře na tom jsou filmy. I kdybychom sečetli nabídku všech poskytovatelů VOD na scéně a zaplatili souhrnný a věru absurdní paušál, dostaneme jen velmi, opravdu velmi, titěrný zlomek filmové produkce za poslední roky.
Proč teenager a mladý dospělý sáhl po warezu?
To stejné nakonec potvrzuje i výčet nejzmiňovanějších důvodů, proč teenageři vědomě sáhli po warezu. Na prvním místě je sice cena, nicméně hned za ní skutečnost, že to, co hledali, prostě našli jen v pirátské podobě.
V červnu 2022 – téměř rok od premiéry – bych se doma velmi rád a legálně podíval třeba na Zátopka. V tomto případě ale dokonce neexistuje ani žádný legální způsob. Leda snad objíždět artová a periferní kina kdesi v pohraničí a doufat, že jej stále promítají. Haló, producenti, probuďte se!
Warezí spíše vzdělanější
Na závěr pojďme skoncovat ještě s jednou fámou – alespoň tedy podle zjištěných dat. Vědomé stahování warezu není vysloveně doménou chudých, kteří nemají na předplatné. Podle průzkumu mezi teenagery naopak čísla rostou s jejich vzděláním a také příjmy.
Vědomá konzumace warezu podle demografických ukazatelů
Vysvětlení může být hned několik. Vzdělanější teenager a mladý dospělý dobře ví, jak se k warezu vůbec dostat. Zároveň může být i náročnější, a tak hledá kousky, které nejsou jen tak dostupné. Warez je pak často jedinou a relativně rychlou cestou.
Ostatně, to jsme si už řekli výše. Mnozí z nás sahají po warezu, i když si zároveň platí třeba i několik audiovizuálních předplatných. Motivem k pirátství v těchto případech často není cena, ale prostá (ne)dostupnost díla v digitální distribuci. A internetové, samozřejmě – optické disky už nadobro ponechme boomerům.
Když to bude k dispozici, tak si to koupím
Tuto skutečnost potvrzuje i žebříček níže s faktory, které by teenagery a mladé dospělé (a věřím že i nás mnohem starší) přiměly s warezem nadobro skoncovat. Hrozba trestu je mimochodem až na 4. místě.
Co by teenageři přimělo, aby přestali konzumovat warez
Stačilo by, aby to, co hledáme, bylo v maximální míře dostupné v internetové digitální distribuci. Tento hlad přitom oproti poslednímu průzkumu z roku 2019 ještě zesílil a dnes takto uvažuje více než polovina respondentů.
Pozor na fragmentaci
Těžko říci, jak to v praxi nakonec dopadne. Zatímco ještě před pár lety to vypadalo na to, že celý trh co nevidět ovládne Netflix, který se stane stejnou normou jako kdysi YouTube na poli bezplatného internetového videa, dnes se pomalu stáváme obětí zcela opačného trendu.
Slunce, seno, erotika je sice k dispozici hned na několika službách VOD od Voya po Netflix, s kasovními trháky a náročnějšími díly je to už ale horší
Scéna se začala tříštit, objevují se stále noví a noví hráči, Netflix může mít výhledově vážné problémy, a byť se celková nabídka stále rozšiřuje, dostali jsme se do fragmentační pasti – k pokrytí všeho bychom potřebovali nekonečné množství paušálů, které tak budeme spíše střídat.
Kdyby k tomu stejnému došlo před lety na poli streamované hudby, hity od jednoho interpreta bychom hledali exkluzivně na Spotify, hity od druhého výhradně na YouTube Music, hity od třetího na Apple Music a hity od čtvrtého třeba na Deezeru. Děsivá představa. To bych snad dodnes pirátil i já.
