V pondělí 24. června publikovala NEXTA na sociální síti X (dříve Twitter) příspěvek, ve kterém informuje, že země Evropské unie zablokují kvůli propagandě přístup na ruské webové stránky RIA Novosti, Izvestija, Rossijskaja Gazeta a Voice of Europe.
Příspěvek NEXTA na sociální síti X
Odkazuje se přitom na úřední věstník Evropské unie s tím, že blokování přístupu na stránky těchto médií ze zemí EU mělo začít v úterý 25. června. Rada EU k tomu uvedla, že „Tato média jsou pod stálou přímou či nepřímou kontrolou vedení Ruské federace a hrají důležitou roli v propagaci a podpoře ruské útočné války proti Ukrajině, jakož i v destabilizaci situace v sousedních zemích.“
Co nařídila Rada EU?
Tento krok navazuje na nařízení Rady EU číslo 2024/1428 ze 17. května tohoto roku. Kromě jiného se v něm lze dočíst, že „Vzhledem k závažnosti situace a v reakci na činnosti Ruska destabilizující situaci na Ukrajině je nutné ... urychleně pozastavit vysílací činnost dalších sdělovacích prostředků v Unii nebo zaměřených na Unii.“
V příloze jsou pak konkrétně jmenovány:
- Voice of Europe – krajně pravicový web známý svými senzacechtivými a často zavádějícími články, které negativně vykreslují imigranty a Evropskou unii.
- RIA Novosti – ruská státní zpravodajská agentura založená v roce 1941. Je součástí mediální skupiny Rossija Segodnja, která zahrnuje také Sputnik News.
- Izvestija – jeden z nejstarších ruských deníků, založený v roce 1917. Má dlouhou historii jako hlásná trouba vlády, zejména během sovětské éry.
- Rossijskaja Gazeta – oficiální noviny ruské vlády, založené v roce 1990. Pokrývají širokou škálu zpráv, často v souladu s vládními perspektivami.
Blokování webových stránek
Zatímco NEXTA konkrétně uvádí, že země Evropské unie zablokují webové stránky uvedených médií, samotné nařízení nic takového výslovně nezmiňuje. Obrátili jsme se tedy na odbor komunikace Ministerstva zahraničních věcí České republiky.
Zástupkyně tiskového mluvčí a vedoucí Oddělení komunikace s médii Mariana Wernerová na přímý dotaz, zda jsou přijímána nějaká opatření k blokování uvedených webů v rámci EU, odpověděla:
„Nařízení bylo 17. května schválené jako opatření s cílem pozastavit činnost některých agresi podporujících propagandistických webů. Ty nereagovaly na notifikaci, tudíž v pondělí ministři zahraničí států EU schválili implementační opatření (jde o tzv. prováděcí nařízení Rady, kterým se provádí nařízení EU 2024/1428), která opravdu počítají s tím, že vysílání zmíněných platforem bude omezeno. Technicky toto opatření počítá s tím, že tzv. Internet service providers v členských státech mají povinnost tyto weby blokovat.“
Tento krok představuje zásah do šíření ruské propagandy v Evropské unii a ukazuje odhodlání EU čelit dezinformačním kampaním, které mají destabilizovat situaci v členských státech a podkopávat podporu pro Ukrajinu. Reakce na toto nařízení budou jistě sledovány s velkým zájmem jak ze strany médií, tak politických aktérů, a budou pravděpodobně podnětem pro další diskuse o regulaci a kontrole šíření informací na internetu.