Evropská unie nechce zůstat pozadu v nastupující éře strojového učení, neuronových sítí a obecně umělé inteligence, kde zatím zcela viditelně zaostává za USA a především Čínou. Umělou inteligenci si vzala pod patronaci Evropská komise a poslední rok pracuje na základním rámci.
Pod něj by měly spadat nejen rozsáhlé dotace do vzdělávání, výzkumu a průmyslové aplikace v řádu desítek miliard eur ročně, ale také etická pravidla. Právě s těmi rámcovými se nyní komise pochlubila v tiskové zprávě.
Jejími autory je HLEG A.I. – High-Level Expert Group on Artifical Intelligence, tedy skupina specialistů z akademické i soukromé sféry a z členských zemí EU. Najdete mezi nimi jak experty z IBM, tak třeba z Googlu. Zástupce z Česka byste na seznamu hledali marně.
V každém případě, A.I. by měla splňovat následující body:
- A.I. musí být pod kontrolou člověka
- A.I. musí být robustní a bezpečná
- A.I. musí ctít soukromí a občané musejí mít kontrolu nad daty (GDPR)
- A.I. musí být transparentní – člověk musí mít kontrolu nad tím, co se děje
- A.I. nesmí nikoho diskriminovat
- A.I. musí sloužit lidstvu a trvale udržitelnému rozvoji
- A.I. systémy musejí mít vyřešenu otázku právní odpovědnosti (samořiditelné vozy vs. pojišťovny atp.)
Komise volá po širší diskuzi nad těmito body, které mají být jakýmsi zákony robotiky pro 21. století. Aby však nezůstalo pouze u etiky, Evropa potřebuje především silný kapitál a komercializaci A.I.
To se zatím příliš nedaří. Evropské univerzity sice chrlí špičkové experty, ti však poměrně často končí pod křídly technologických velikánů jako Google (londýnský DeepMind), Microsoft, IBM aj., kteří patří k lídrům aplikované A.I. v euroatlantickém prostoru.
Evropě v tomto směru zatím docela ujíždí vlak a hrozí, že příležitost promarní stejným způsobem jako v případě komercializace webu, kde zcela jasně udávají tón americké korporace nové vlny.