Když si Švéd Dan Zethraeus chtěl před osmi lety koupit elektromobil, nepřipadal mu deklarovaný dojezd na jedno nabití dostatečný. Celkem logicky tedy řešil omezené možnosti jeho nabíjení, neboť nabíjecí infrastruktura v té době nebyla ani zdaleka dostačující. Přišel tedy se svým vlastním nápadem, který pojmenoval Elonroad.
Jeho základní myšlenka spočívá v nabíjení elektromobilů během jízdy. Hned na začátek podotkněme, že název projektu nemá nic společného se šéfem Tesly Elonem Muskem.
První kilometr
Úspěch se samozřejmě nedostavil přes noc. Během osmi let Zethraeus navázal spolupráci s univerzitou v Lundu a získal dotaci od švédské vlády. Nyní se chystá začít instalovat první kilometr Elonroad na komunikaci poblíž města Lund.
Celý systém se vyznačuje jednoduchou instalací, spočívající v namontování speciální „kolejnice“ na povrch vozovky. Není tedy nutné provádět žádné výkopové práce. Zethraeus upozorňuje, že není nutné elektrifikovat celou délku silnice. „Pokud [auto] jede jeden kilometr po naší elektrické silnici, může pokračovat další dva kilometry na získanou energii. To dělá celkem tři kilometry jízdy.“
Ze strany elektromobilů spočívá nezbytná úprava v přidání sběrače, instalovaného na spodní část vozu. Ten pak obstarává odběr elektrické energie a její ukládání do baterií vozidla pro další jízdu. V praxi to znamená, že s Elonroad nebudou elektrické vozy potřebovat tak velké akumulátory.
Dávalo by to smysl
Nutnost menších baterií by mohla znamenat snížení ceny elektromobilů, což by mělo přispět k jejich většímu rozšíření a v konečném důsledku i ke snížení exhalací. Menší akumulátory by mohly přinést i nižší spotřebu vzácných materiálů, jako je lithium nebo kobalt.
Je jasné, že v případě úspěchu čeká celý projekt Elonroad opravdu dlouhá cesta, než se stane tak běžným jako je třeba značení jízdních pruhů na dálnicích a silnicích. V každém případě dává docela velký smysl dodávat elektromobilům energii průběžně, místo toho, aby ji musely vozit s sebou.
Instalace v Lundu bude první skutečnou zkouškou systému Elonroad. Stejně jako u všech konceptů bude nyní nutné nasbírat zkušenosti, odstraňovat chyby, závady a překážky. Ale jednoho dne se možná na auta, napájená z vozovky, budeme dívat jako na naprostou samozřejmost.
Nevadí vyšší rychlost, voda ani sníh
Zařízení na silnici připomíná zpomalovací příčný práh, ovšem poněkud nízký a umístěný podélně. Je konstruován tak, že se dá bezpečně přejet i při rychlostech nad 100 km/h při potřebě přejíždění z pruhu do pruhu. Dále konstrukce umožňuje podtékání vody a v zásadě ji nevadí ani sníh - ten by ale bylo nutné z kolejnic průběžně odhrnovat.
Kovová kolejnice je rozdělena na segmenty, ve kterých se střídavě aktivují póly dobíjecího okruhu. Auto má přes většinu šířky podvozku zabudované automaticky výklopné sběrače, a to ve třech řadách tak, aby byl stále zprostředkován kontakt se dvěma sousedními segmenty nabíjecí kolejnice. Tím dojde k uzavření elektrického obvodu a dobíjení.
Z hlediska bezpečnosti a ztrát je důležité, že se napětí na jednotlivých segmentech objeví až v okamžiku, kdy se nad nimi vyskytuje automobil. Tento aktivační mechanismus je velmi rychlý a funguje i při rychlostech nad 100 km/h. Aktuálně systém funguje na napětí 48 V, ale do budoucna se počítá s provozem až na 600 V, což by umožnilo dobíjet vyšším výkonem.
Systém sběračů se pak dá samozřejmě využít i při statickém dobíjení - kus dobíjecí kolejnice může být instalován na parkovacím místě a zaparkované auto se tak může začít dobíjet bez nutnosti připojovat kabel do zásuvky.
