Rozumí počítačům, ekonomii i fyzice. Skrz PayPal naučil lidi platit na internetu. V Tesle ukazuje, že jde sériově vyrábět auta na baterky. A díky SpaceX posílá do vesmíru nejen zmíněná auta, ale také lidi, satelity a vybavení pro posádku ISS. A tím Muskův životopis zdaleka nekončí. Do již tak bohaté kariéry chce přitom udělat další zářez – vytvořit místo, kde se lidé budou moci svobodně vyjadřovat.
S tím přitom Elon Musk nikdy problém neměl. Neumlčeli jej ostatní, nefunguje u něj ani autocenzura. Následky svých slov řeší až pak. To když si u Joea Rogena zapálil jointa trávy, aby pak musel vysvětlovat, že při návrhu raket se v jeho firmě rozhodně nehulí. Nebo když svými tweety manipuluje cenami akcií (nejen vlastních firem) na burze, což následně omlouvá u komise pro cenné papíry tím, že jen přemýšlel nahlas.
Stejnou svobodu teď chce dopřát všem. Už už to vypadalo, že založí vlastní platformu. Před měsícem se z něj ale stal největší akcionář Twitteru. A o pár dnů později ohlásil, že nebude pouze mecenášem, který podpoří svou oblíbenou sociální síť, ale rovnou mesiášem, který ji zachrání. Jenže od čeho?
„Svoboda projevu je základem fungující demokracie a Twitter je digitální náměstí, kde se diskutuje o věcech důležitých pro budoucnost lidstva. Chci také, aby byl Twitter lepší než kdy dřív. Vylepšíme jej o nové funkce. Zpřístupníme jeho algoritmy jako open source, aby se zvýšila důvěra. Porazíme spamboty a ověříme totožnost všech lidí. Twitter má obrovský potenciál a já se těším na spolupráci s firmou i komunitou uživatelů, abychom ho uvolnili,“ říká Musk.
To zní slibně. Všichni chceme lepší Twitter, který navíc bude důvěryhodný a jeho kroky transparentní. V soukromé firmě neohlížející se na investory lze provádět důležité změny rychleji. Spamovací boty si také nikdo nepřeje. Jen si nejsem jistým tím ověřováním. Těžko tím Musk zamýšlí, že by uživatele zbavil anonymity, ale jde mu o to, aby šlo o síť lidí, nikoliv strojů. OK.
Cenzura na sociálních sítích
Já si však pořád nemyslím, že by Twitter skutečně byl tak nesvobodný, neschopný a nedůvěryhodný. Působím na něm 14 let a vidím kolem sebe spíš kritiku toho, že tam skutečně může psát kdokoliv cokoliv. Spolu s Redditem jej považuji za poslední dvě velká útočiště, kde moderování („cenzura“) je skoro nepostřehnutelné. Necítím se ani nijak ovlivňován algoritmy, protože mám pořád možnost sledovat tweety v chronologickém pořadí a ne tak, jak by to chtěli provozovatelé sítě, abych více klikal a interagoval.
Že by Twitter někoho systematicky umlčoval? Spíš ne. Vtipné je, že Američané jej považují za levicové médium, byť podle jednoho výzkumu jeho algoritmy dávají přednost spíš pravicovému vidění světa. Když na začátku loňského roku Twitter zablokoval odstupujícího prezidenta Trumpa, nebylo to kvůli jeho pozici na politické ose, ale kvůli ustavičnému lhaní a burcování veřejnosti, které vyústilo v útok na Kapitol. Tím porušil pravidla sítě a provozovatelé s ním naložili stejně jako dříve s konspirátorem Alexem Jonesem z Infowars. Twitter neblokoval názory, ale lži nebo názory vydávané za fakta od vlivných lidí, které mohly ublížit i mimo prostor internetu.
Trefně to nedávno okomentoval Yishan Wong, bývalý šéf Redditu. Velké sociální sítě se nestarají o politiku. Chtějí akorát to, aby se uživatelé přestali hádat o nesmyslech a vyvolávat dramata, takže by vývojáři měli více času na zlepšování funkcí, a ne na posuzování malých hloupých rozepří. Zmiňuje přitom i onen paradox, že lidé napravo i nalevo považují sociální sítě za prostor, který je nějakým způsobem utlačuje. Takže jsou zjevně někde uprostřed. Ze sociálních sítí se stalo bitevní pole kulturních válek, kde jsou všichni proti všem. Dávno už nejde o to vytvořit místo bez cenzury, ale platformu, kde se lidé nepozabíjejí. Obrazně i doslova. A to vyžaduje pravidla.
Absolutní svoboda projevu nemůže fungovat
Jsem pro svobodu projevu (viz naše nedávná anketa), a to až do takové míry, že ji aplikuji i na komerční firmy. Nechť si stanovují podmínky, jaké chtějí, dokud tím neporušují zákon. A já s nimi můžu, nebo nemusím souhlasit. Každý – já, Trump i Musk – přitom při tvorbě twitterového účtu souhlasil s tím, že jeho svoboda projevu tam nebude absolutní.
Musk si ale absolutní svobodu přeje a během kariéry nejednou ukázal, že nedělá kompromisy. Co si usmyslí, za tím jde nebo to dodá. Někdy později, než slíbí, ale dodá. Na internetu začínal v době, kdy měl stokrát méně uživatelů a byl skutečně svobodný. Přístup k němu měly pouze elity, diskuze na usenetech, bbs nebo jiných systémech nepodléhaly žádným vnějším vlivům, protože internet byl mimo radar politiků.
Nejbohatší člověk světa naivně volá po tom, aby se takové časy vrátily, jenže ony už se vrátit nemohou. Samotný Twitter už zkrátka vznikl v jiné době. Každý den se na něm pohybuje 217 milionů lidí. Sice desetina uživatelské základny Facebooku, ale pořád dost velká nehomogenní skupina, která se neshodne ani na tom, že Země je kulatá. Firma takové velikosti musí vyvážit to, co od ní chtějí uživatelé, investoři a co si mohou dovolit stran zákonů. Síť, která by ve jménu svobody slova tolerovala terorismus, sexuální agresory nebo popírání holokaustu, nemůže fungovat. Ne veřejně, ne při takové velikosti.
Pokud Musk nakonec Twitter opravdu koupí (akvizice není zdaleka jistá), dva ze zmíněných problémů mu odpadnou. Nebude se muset ohlížet na investory, protože to bude jeho podnik. Nebude brát v potaz ani požadavky uživatelů, neboť to ani nemá ve zvyku. U všech jeho firem platí „ber, nebo nech být, ale hlavně mi do toho nekecej“.
Jen s těmi zákony asi narazí, protože nikde na světě vám beztrestně nedovolí říkat a sdílet úplně vše. Zkušenosti navíc ukazují, že se na sociální sítě nebude pohlížet jako na platformy, kde zodpovědnost nesou uživatelé, ale jako na vydavatele, kteří část zodpovědnosti nesou také. Je totiž jednodušší trestat provozovatele sítě než anonymy, kteří na ni vystupují.
Bez algoritmů to nepůjde
Co tedy musí udělat firma? Napsat pravidla a hlídat jejich dodržování. Pro stovky milionů uživatelů by k tomu potřebovala miliony moderátorů. To nikdo nemá, proto se spolehne na hlášení přestupků ze strany uživatelů a umělou inteligenci, která závadný obsah rozezná a zablokuje sama. A protože žádný software ani lidský moderátor není dokonalý, vznikají chyby. Tu projde dětské porno, tam zase omylem umlčí recept na hovězí se zelím.
Takto dnes fungují všechny velké sociální sítě, protože účinnější řešení není. Můžeme debatovat akorát o tom, kde to moderování běží lépe. A mně vždy bude sympatičtější přístup, kde o těchto pravidlech a směrování firmy rozhoduje více lidí než jeden člověk, kterému nikdo nenastavuje zrcadlo. V kontextu sociálních sítí už tohle známe z Facebooku, který sice Mark Zuckerberg nevlastní kompletně, ale coby největší akcionář, výkonný ředitel i předseda představenstva zjevně nemá žádnou názorovou oponenturu.
Byl by Musk proti cenzuře také u lidí, kteří mu pijou krev (viz kauza Elonjet)? Nejsem si jistý. Proti Elonovi ostatně hrají jeho dřívější vyjádření nebo akce (tady a tady), kdy své kritiky „odklízel“. I ta slavná Trumpova síť Truth Social nakonec není tak otevřená všem názorům, jak bývalý prezident USA sliboval.
Jediným problémem Twitteru jsou peníze
Musk podle mě chce opravovat něco, co prostě není rozbité. Twitter totiž jako platforma funguje dobře. Maximálně mu sem tam chybí nějaké funkce, po které lidé volají, ale to vedení firmy vidí a vyhodnocuje už i dnes bez Muska. A vyhodnocuje to tak, aby Twitter pořád zůstal Twitterem, nikoliv klonem Facebooku, Instagramu či TikToku.
Jediný skutečný problém, který Twitter má, je obchodní model. Už to vypadalo, že firma po 10 letech od založení začne konečně vydělávat, ale přišel covid a za poslední dva roky vznikla další sekera ve výši 1,5 miliardy dolarů.
Udělat z Twitteru výnosnou společnost je rozhodně úkol hodný člověka, který chce poslat lidstvo k Marsu. Podceňovanou Teslu také nakonec dostal do černých čísel. Otevření sítě extrémistům a trollům nicméně žádnou finanční vzpruhou nebude, jen to zkazí jinak fajn sociální síť. Muskovi však nijak neupírám právo to udělat. Jen mám strach, jestli mě taková platforma bude ještě bavit.