S odstupem pouhých tří dnů proběhlo v Poslanecké sněmovně druhé i třetí čtení návrhu zákona o elektronických komunikacích. Poslanci podle očekávání vyjmuli ze zákona vše o digitálním vysílání, ale naopak tam zase vložili veřejnoprávní multiplex pro Českou televizi. Rozhodli také o termínu zavedení mobilní přenositelnosti.
Koncem minulého týdne došlo v Poslanecké sněmovně našeho parlamentu k poměrně vzácnému jevu: v úterý 14.12.2004 proběhlo tzv. druhé čtení návrhu zákona o elektronických komunikacích, a již v pátek pak proběhlo tzv. třetí čtení. Druhé čtení přitom představuje fázi, ve které jsou jednotlivé pozměňovací návrhy pouze prezentovány (předneseny), a k návrhu se koná obecná rozprava. Hlasování o přijetí či nepřijetí jednotlivých pozměňovacích návrhů pak probíhá v tzv. třetím čtení, které se typicky koná s výrazně větším časovým odstupem od druhého čtení - nejspíše proto, aby poslanci měli více času si vše ujasnit, promyslet atd. Jednací řád sněmovny přitom říká, že třetí čtení může následovat "nejdříve za 72 hodin po doručení pozměňovacích, popřípadě jiných návrhů poslancům" (tj. po druhém čtení), ale že tato lhůta může být na návrh navrhovatele a se souhlasem sněmovny zkrácena na 48 hodin. Přesně toto se stalo, a časový odstup mezi druhým a třetím čtením byl skutečně maximálně zkrácen - a tak se třetí čtení, a s ním i hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích, odehrálo již minulý pátek, 17.12.2004.
To, že se takovéto urychlení legislativního procesu podařilo, jistě souvisí s významem nového zákona o elektronických komunikacích, i s nedávným upozorněním EU na to, že jsme značně pozadu s přebíráním nového regulačního rámce el. komunikací (podrobněji viz můj předchozí článek: Elektronické komunikace: Česko na pranýři). Zajímavá je v této souvislosti i skutečnost, že Poslanecká sněmovna se během ledna příštího roku vůbec nesejde.
Nyní, po úspěšném třetím čtení ve Sněmovně, půjde návrh zákona do Senátu. Ten se má (podle ústavy) k návrhu vyjádřit do 30 dnů, což "vykryje" lednové období nečinnosti Sněmovny jako celku. I předkladatel návrhu nového zákona (ministr Mlynář) přitom předpokládá, že senátoři budou mít k návrhu zákona své připomínky a vrátí jej poslancům doSněmovny - a ta jej tedy bude muset projednat ještě jednou. Vhledem k projednávání v Senátu a k lednové pauze v jednání Sněmovny by to mohlo být nejdříve někdy v únoru. Samotný zákon pak ještě musí podepsat prezident, a musí být vyhlášen (zveřejněn) ve Sbírce zákonů. Jeho účinnost by pak měla nastat "prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení". Takže někdy ve druhém čtvrtletí příštího roku.
Jak dopadlo hlasování?
Jak ale vlastně dopadlo hlasování o novém návrhu zákona? Které pozměňovací návrhy nakonec ve třetím čtení prošly, které nikoli, a jak vypadá výsledný návrh, který vznikl ve sněmovně v rámci třetího čtení a nyní již míří do Parlamentu? To jsou dvě různé otázky, a je na ně také různá odpověď.
Pokud jde o samotné hlasování, to je podrobně zdokumentováno na webu Poslanecké sněmovny. Zde najdete přesný záznam toho, jak probíhalo samotné hlasování, s odkazy na to, jak kdo v tom kterém hlasování zvedl ruku pro či proti, nebo se zdržel hlasování, či se ho vůbec neúčastnil. Stejně tak najdete na sněmovním webu i sáhodlouhý výčet jednotlivých pozměňovacích návrhů, v členění podle toho, kdo je předložil, a očíslovaných pořadovými čísly.
Problém je ale v tom, že samotné hlasování probíhalo podle jiného členění (například: návrh E1, F2 apod.), které na sněmovním webu dosud není k dispozici. Kvůli tomu nelze v tuto chvíli (z veřejně dostupných zdrojů) rekonstruovat přesnou podobu toho, co poslanci vlastně schválili. Je nutné počkat, až se tato výsledná verze objeví na webu Sněmovny (zde). V době redakční uzávěrky tato výsledná podoba ještě nebyla k dispozici.
Kdo byl pro, a kdo proti?
V rámci třetího čtení návrhu zákona o el. komunikacích hlasovali poslanci opravdu hodněkrát. Nejvíce samozřejmě o jednotlivých pozměňovacích návrzích, a teprve poslední hlasování (s "jubilejním" pořadovým číslem 500) bylo o návrhu zákona jako celku. Jak dopadlo právě toto hlasování?
Přítomno bylo 181 poslanců, a pro přijetí tedy bylo zapotřebí 91 hlasů. Pro bylo 108 poslanců, takže návrh jako celek byl přijat. Proti bylo 55 poslanců, a zbytek se tedy zdržel, nebo vůbec nehlasoval.
Pro hlasovali hlavně poslanci ČSSD (zdrželi se pánové Sobotka a Turek), KSČM a US-DEU. Naopak celá ODS byla proti, a jedinou výjimkou byl poslanec Karel Sehoř, který byl parlamentním zpravodajem k celému zákonu a který se hlasování zdržel. Přítomní poslanci KDU-ČSL se většinou zdrželi hlasování, ovšem čtyři z nich (mj. pánové Kalousek a Kasal) byli proti.
Právě poslanec Kasal, který hlasování v roli místopředsedy Sněmovny vedl, a sám byl proti, pronesl na závěr následující větu:
Skončilo třetí čtení tohoto návrhu zákona. Gratuluji všem, kteří z toho výsledku mají radost.
Poslední slovo pak měl ještě předkladatel (ministr Mlynář). Ten se vyjádřil takto:
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych vám poděkovat, byť si myslím o některých krocích, že zvýšily výdaje státního rozpočtu poměrně zásadním způsobem, ale je to vaše vůle, vaše rozhodnutí. Děkuji vám mnohokrát.
