Elektronické komunikace: co prošlo Sněmovnou?

S odstupem pouhých tří dnů proběhlo v Poslanecké sněmovně druhé i třetí čtení návrhu zákona o elektronických komunikacích. Poslanci podle očekávání vyjmuli ze zákona vše o digitálním vysílání, ale naopak tam zase vložili veřejnoprávní multiplex pro Českou televizi. Rozhodli také o termínu zavedení mobilní přenositelnosti.
Kapitoly článku

Digitální vysílání

Zdaleka nejkontroverznější změnou, kterou poslanci do návrhu zákona prosadili, je vyjmutí celé problematiky digitálního vysílání. Ta byla v původním návrhu řešena "komplexně" - byť v principu mohla jít ještě dále, a požadovat například sloučení RRTV a ČTU. Nicméně poslancům se celá problematika digitálního vysílání (podle mého soudu) "vymkla z rukou", když se nedokázali sami shodnout na tom, co a jak vlastně chtějí. Nakonec se rozhodli pro odklad, tím že pozměňovacím návrhem vyjmou ze zákona celou jeho část číslo 14, která měla novelizovat příslušný zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, a k celému problému se vrátí znovu - skrze samostatnou právní úpravu.

Takovéto řešení je na jedné straně nepříjemné v tom, že dělá "paseku" v převzetí nového regulačního rámce - část telekomunikačních sítí podřizuje novým pravidlům, ale část (sloužící potřebám vysílání) ponechává mimo ně. Osobně očekávám, že to Evropská komise neponechá bez odezvy, ale forma a intenzita této odezvy jistě bude záviset na tom, jak se bude situace dále vyvíjet a jak bude pokračovat příprava nové samostatné úpravy digitálního vysílání.

Pravdou je, že v situaci, kdy neexistuje konsensus a planou nejrůznější vášně, je rozumnější je nejprve uklidnit, věci prodiskutovat a najít nějaký společný konsensus. Hlavně pak nepodnikat ukvapené a nevratné kroky, které by hledání budoucího konsensu ovlivnily, či přímo znemožnily. Příkladem může být výběrové řízení na nové "digitální licence", které Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vypsala, aniž by čekala na to, jak bude celá věc upravena v novém zákoně o el. komunikacích. Poslanci ji dokonce vyzvali, aby to nedělala a nepodnikala žádné nevratné kroky, a hrozili dokonce jejím odvoláním.

Nyní ale poslanci udělali něco velmi podobného tomu, co tak hlasitě vyčetli Radě - nejprve celou problematiku digitálního vysílání ze zákona vyňali, ale pak zase do zákona prosadili ustanovení, které zavádí existenci tzv. veřejnoprávního multiplexu. Stalo se tak skrze pozměňovací návrh poslance Jaromíra Talíře (KDÚ-ČSL), který zacházel až do poměrně velkých technických detailů. Říkal totiž, že Česká televize bude:

  • provozovatelem multiplexu veřejné služby
  • kromě stávajících dvou programů bude (může) vysílat dva další programy
  • bude sestavovat souhrnný datový tok,
  • bude odpovídat za jeho správu a jeho předání k šíření zemskou sítí vysílacích rádiových zařízení,

Kromě toho návrh poslance Talíře stanovoval také podíl "doplňkových služeb" ve veřejnoprávním multiplexu:

V multiplexu veřejné služby musí být alespoň 80 % souhrnného datového toku vyhrazeno šíření televizních a rozhlasových programů. Zbývající část souhrnného datového toku multiplexu veřejné služby lze využít k šíření doplňkových služeb.

Návrh poslance Talíře bral v úvahu i to, co poslanci (ale i mnozí další lidé, kteří do digitalizace promlouvají) často nerozlišují - totiž že multiplex je "obsahová" záležitost (správné je přirovnání k jednomu datovému toku, ve kterém je obsaženo více programů a dalších služeb), a že takovýto multiplex může být šířen více různými způsoby:

Televizní programy šířené prostřednictvím multiplexu veřejné služby může Česká televize digitálně šířit rovněž prostřednictvím družic a kabelových sítí.

Bohužel ale pozměňovací návrh poslance Talíře šel až tak daleko, že předjímal významnou část z toho, jak bude veřejnoprávní multiplex šířen skrze jeden z možných "distribučních kanálů" - skrze pozemské digitální televizní vysílání. Zasáhl totiž do sporu o to, kdo a komu má přidělovat příslušné kmitočty: zda ČTÚ těm subjektům, které provozují sítě televizních vysílačů (jde o ČRa, Czech Digital Group a Český Telecom), nebo naopak Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která by je přidělovala přímo vlastníkům obsahových licencí (České televizi, TV Nova atd.). Představa poslance Talíře byla následující:

(2) Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu,1b) vyhradí v součinnosti s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání pro Českou televizi rádiové kmitočty umožňující provozování vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a) a b).

Takovéto kmitočty, alespoň ty které jsou momentálně k dispozici, již ale byly přiděleny provozovatelům digitálních vysílačů.

Nezpětvzaté zpětvzetí

Pikantní skutečností, která jen podtrhuje zmatek, chaos a vášně kolem digitalizace, je i osud samotného návrhu poslance Talíře. jeho předkladatel nejprve popsal okolnosti jeho vzniku takto:

… v našem výboru došlo k dohodě, že problematiku rozhlasového a televizního vysílání budeme řešit samostatně, zejména novelu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání a možná by se dalo říci i tuto problematiku, tedy veřejnoprávního multiplexu. Také ale došlo k dohodě že problematiku veřejnoprávního multiplexu budeme řešit v souladu s tímto zákonem nebo v době projednávání tohoto zákona.

ale pak upozornil na to, že skrze svůj návrh nechce bránit hledání konsensu a předjímat konkrétní řešení - a tak požádal o stažení svého návrhu:

Od středy se, musím konstatovat, objevilo v odborné veřejnosti několik dohadů a nedorozumění, co vlastně tento návrh znamená. Já jsem přesvědčen, že se jedná opravdu o nedorozumění a protože jsem člověk konsensu, byl bych rád, abychom vytvořili prostor, ve kterém by bylo možné tato nedorozumění, podle mě zbytečná, odstranit. A protože pan kolega Mlynář tady řekl, že získal prostor pro urychlení předložení novely zákona 231 o rozhlasovém a televizním vysílání, ve kterém může být tento návrh znovu podán, žádám vás o stažení tohoto svého pozměňovacího návrhu.

Když pak ale došlo na hlasování o této žádosti (tedy hlasování o zpětvzetí návrhu, číslo 402), poslanci návrh odmítli stáhnout! Rozložení sil bylo také zajímavé: proti zpětvzetí byla ČSSD, komunisté a US-DEU. Naopak pro byla ODS a KDU-ČSL. Že by výsledek hlasování nebyl ovlivněn ani tak svou logikou a věcnou podstatou, jako tím že jeho předkladatel byl z KDU-ČSL?

No, možná to zamítající poslanci mysleli tak, že sice neodsouhlasí zpětvzetí návrhu, ale pak zamítnou návrh jako takový, až na něj dojde řada. Ani k tomu však nedošlo, a hlasování číslo 474 návrh schválilo! I tentokráte byla pro celá ČSSD a komunisté, a proti ODS. Zajímavé bylo hlasování KDÚ-ČSL, jejíž stranickou jednotu nejspíše zdecimoval panující chaos: deset lidovců bylo proti, a pět naopak pro. Mezi nimi hlasoval pro návrh i sám poslanec Jaromír Talíř.

Takže se nám ta digitalizace nakonec pěkně zamotala. Přehled v tom nejspíše nemají ani samotní poslanci, kteří si navíc odsouhlasili ještě jedno usnesení. V něm požadují po Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, aby je informovala o svých aktivitách na značně rozoraném poli digitalizace:

Poslanecká sněmovna Parlamentu žádá Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, aby jí předložila mimořádnou zprávu, která bude obsahovat informaci o přípravě a průběhu digitalizace v oblasti rozhlasového a televizního vysílání za období od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2004, a to na nejbližší schůzi Poslanecké sněmovny.
Kapitoly článku

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,