Ekologické zemědělství je zcela legální byznys. Farmář si spočítá, jestli se mu vyplatí hospodařit ekologicky nebo konvenčně a podle toho se rozhodne. A spotřebitel si spočítá, jestli chce a může utrácet víc peněz za ekologicky produkované potraviny, a podle toho se rovněž rozhodne.
To je zjevně důvod, proč je podíl ekologického zemědělství takový, jaký je. Pokud se změní ekonomické podmínky, může jeho podíl výrazně narůst ale i klesnout. Ideály a ideologie jsou při rozhodování až na druhém místě. Nikdo nebude hospodařit ekologicky, pokud mu bude jasné, že na tom prodělá kalhoty. A nikdo si nebude brát půjčky na to, aby si mohl kupovat ekologicky produkované potraviny, když si na ně sám nevydělá.
O zdravotních přínosech konzumace ekologicky produkovaných potravin neexistují solidní vědecké důkazy. O přínosech ekologického zemědělství pro životní prostředí má většina populace jasno a je přesvědčena, že jsou ryze pozitivní. Mezinárodní tým vědců z USA, Švédska, Německa a Francie nyní ve studii publikované předním vědeckým časopisem Nature prokázal, že to není tak jednoznačné.
„Naše studie prokázala, že ve Švédsku ekologicky pěstovaný hrách má asi o polovinu vyšší dopady na zemské klima než hrách pěstovaný konvenčně. Pro některé potravinářské plodiny je rozdíl ještě vyšší. Například ve Švédsku ekologicky pěstovaná ozimá pšenice je horší o 70 procent,“ říká jeden z členů mezinárodního týmu Stefan Wirseniusz göteborské Chalmers tekniska högskola.
Příčina vyšších dopadů ekologicky pěstovaných plodin na zemské klima se skrývá v nižších výnosech. Ekologičtí farmáři nepoužívají průmyslová hnojiva a sklízejí ze svých polí méně. Pro stejnou úrodu tedy potřebují více zemědělské půdy a to s sebou zákonitě nese i vyšší produkci skleníkových plynů.
Stejné závěry platí i pro ekologické chovy zvířat a produkci masa a mléka. Zvířata v ekologických chovech jsou krmena ekologicky pěstovanými krmivy a to má opět za následek vyšší zábory půdy a vyšší produkci skleníkových plynů.
Vážné opomenutí
Dosavadní studie nebraly vyšší potřebu půdy ekologických farmářů v potaz. „To je velmi vážné opominutí,“ říká Wirsenius. „Dnes si klade řada politiků ve Švédsku za cíl zvýšit produkci ekologicky pěstovaných potravin. Pokud jim tento záměr vyjde, dopad švédské produkce potravin na klima pravděpodobně silně naroste.“
Autoři nicméně varují před zjednodušenými závěry. Prostým přechodem na konvenčně produkované potraviny klimatu nemusíme prospět, protože třeba ekologicky chovaná kuřata zatěžují životní prostředí méně než konvenčně chovaný skot. Ekologickému zemědělství se přičítá k dobru také to, že vytváří zvířatům lepší životní podmínky.
Pokud chce člověk skladbou svého jídelníčku přispět k ochraně životního prostředí, měl by se zaměřit přednostně na typy potravin, které konzumuje. Z tohoto hlediska je nejhorší hovězí maso a tvrdé sýry. Vepřové, drůbeží a rybí maso spolu s vejci zatěžují životní prostředí mnohem méně.
A měli bychom se také zamyslet nad tím, kolik potravin živočišného původu jíme. Západní populaci jich konzumuje dvakrát víc, než kolik považují dietologové za zdravé. Pokud bychom spotřebu potravin živočišného původu omezili na polovinu a dostali na „zdravou mez“, ekologická zátěž produkce toho, co sníme, by se příliš nelišila od zátěže, jakou představuje jídelníček čistých vegetariánů.
Pramen: Nature, Titulní foto: U.S. Department of Agriculture, CC BY 2.0