Tento týden si připomenutí v podobě aktuálních výročí zaslouží především dvojice vynálezců Thomas Alva Edison a Charles Babbage. Kromě představení jejich žárovek a počítacích strojů však bude prostor věnován také Hamiltonovým kvaternionům či tahanicím o patent na počítač ABC.
Stroje Charlese Babbage
Z čistě počítačových výročí tento týden zaujme především známý vynálezce Charles Babbage, který se nesmazatelně zapsal zejména do historie vývoje počítačů. Tento anglický vědec se narodil dne 26. prosince roku 1791, do aktuálního kalendária se tak logicky dostává datem své smrti, která jej zastihla 18. října v roce 1871.
Angličan Charles Babbage ve „svém“ devatenáctém století přišel s myšlenkou vytvoření univerzálního programovatelného stroje, který by zvládl různé druhy výpočtů ze všech oblastí lidského zkoumání a bádání. Během prací na počítacích strojích se mu výraznou pomocnicí (zejména v oblasti financování) stala Ada Lovelaceová, příslušnice rodu slavného básníka Byrona. Ta se dokonce pokoušela o vytvoření uceleného programovacího jazyka pro původní počítače, díky čemuž také podle ní byl později jeden z programovacích jazyků skutečně pojmenován.
První návrh diferenciálního stroje inspirovala možná až překvapivě prostá myšlenka – Babbage (podobně jako jeho průkopničtí kolegové) chtěl lidem usnadnit výpočty a eliminovat chyby způsobené lidskou nepřesností. Ačkoliv se Babbage dočkal i finanční podpory, jeho požadavek na dostatečně přesné zpracování všech ozubených koleček v propracovaném mechanismu bohužel v té době nebyl realizovatelný. Také proto se Charles Babbage „inspirován“ počátečním neúspěchem s nemenším zápalem vrhl na konstrukci takzvaného analytického stroje, který podle návrhu mohl zvládnout i jakýsi optimalizovaný výpočet podle následných operací. Právě pro tento Babbageův druhý konstrukční pokus již zmiňovaná hraběnka Ada Lovelaceová začala naplno vymýšlet programovací jazyk.
Charles Babbage se díky svému (na tu dobu) pokrokovému přístupu stal vděčným tématem řady obsahově úzce specializovaných webů. Z těch zahraničních si pozornost zaslouží například podrobná anglická biografie na stránce Virginia Tech / Norfolk State University, případně v českém podání vše prezentuje příspěvek na serveru Scienceworld.cz.
Další informace:
http://www-groups.dcs.st-and.ac.uk/~history/Biographies/Babbage.html
Podrobná anglická biografie s odkazy na další internetové zdroje.
http://en.wikipedia.org/wiki/Charles_Babbage
Anglická varianta encyklopedie Wikipedia
http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/vystavka/xnezerka_babbage.html
Česká prezentace Babbageova vědeckého života.
Edison s 1% inspirací a 99% dřinou
Další významnou osobností aktuálního kalendária se stává slavný americký fyzik Thomas Alva Edison, který se narodil dne 11. února roku 1847 a zemřel 18. října v roce 1931. Během svého vědecky plodného života získal nespočet patentů, jejichž kompletní přehled (včetně dělení podle období a doplňujících informace) se nachází například na stránkách serveru edison.routgers.edu.
Již od svého mládí se Edison zajímal o vědu a možnosti využití dostupných technologií pro vznik něčeho dosud neznámého. Za nemálo úspěchy však nestálo ani tak čistě vědecké bádání a touha, ale často byla tím pravým podnětem vidina přímého zisku z nového vynálezu. Na stránkách níže odkazovaných stránek české Wikipedie je možné nalézt několik Edisonových výroků, které charakterizují jeho pohled na vědu – ze všech citujme například „Vynález je jen 1 % inspirace a 99 % dřiny“.
Z prvních Edisonových vynálezů pozornost zasluhují například různá vylepšení do té doby známých telegrafů, ale také návrh pokročilé sčítačky hlasů pro usnadnění a zautomatizování hlasování. V sedmdesátých letech devatenáctého století pak kromě jiného přibyl trojlístek v podobě fonografu, uhlíkového mikrofonu a především žárovky. Jen pár let poté se tato skupinka rozrostla o dynamo a patentu se nevyhnul ani 35mm kinofilm.
Další informace:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Thomas_Alva_Edison
Edisonův životopis na stránkách české Wikipedie, zahrnuje také několik citátů.
http://www.nps.gov/archive/edis/edifun/edifun_4andup/timeline.htm
Rychlý anglický průlet nejvýznamnějšími lety Edisonova bohatého života.
http://www.gutenberg.org/etext/820
Edisonova kompletní anglická biografie, která je volně ke stažení v rámci projektu Gutenberg.
Události: kvaterniony a patentování ABC
Dne 16. října v roce 1843 se v hlavě irského vědce Williama Rowana Hamiltona zrodila myšlenka kvaternionů, tedy dalšího rozšíření komplexních čísel. Ačkoliv zpočátku byly kvaterniony považovány za opravdu umělé obohacení, které navíc porušovalo praktický komutativní zákon, nakonec se staly používanými hned v několika aplikacích. Pokud by se v rozšiřování použité algebry šlo ještě dále, lze se setkat s takzvanými oktoniony, které se navíc zbavují také asociativního zákona.
Ke dni 19. října se váže zajímavá událost na poli počítačových patentů, jelikož právě tohoto data roku 1973 byl Johnu Vincentu Atanasoffovi přiznán vynález prvního elektronického digitálního počítače. Tímto strojem se stalo ABC, jehož historii se již věnovalo dřívější kalendárium nazvané Černé těleso, Dedekindův řez a počítač ABC. Původně zmiňované prvenství bylo nesprávně přiděleno počítači ENIAC, nicméně Atanasoff se tak nakonec díky zpětnému přirknutí soudu Spojených států svého patentu dočkal.
Další informace:
http://en.wikipedia.org/wiki/William_Rowan_Hamilton
Kompletní Hamiltonova biografie na stránkách anglické Wikipedie, která obsahuje také podrobný popis kvaternionů.
http://www.thocp.net/hardware/abc.html
Anglicky zpracovaná rekapitulace vývoje počítače ABC.