Ed Roberts: jak počítačem Altair způsobil mikropočítačovóu revoluci

  • Počítač Altair se stal prvním komerčně úspěšným osobním mikropočítačem
  • Jeho vznik doprovází zajímavé náhody
  • Kdyby kurýr neztratil balíček, mohla být historie počítačů docela jiná
Ed Roberts: jak počítačem Altair způsobil mikropočítačovóu revoluci
Kapitoly článku

Příběh ztraceného počítače

Jednoho večera zavolal Roberts Mimsovi a poprosil jej, aby se zastavil, že mu svůj nový počítač chce ukázat. Mims si vzal kolo a dojel těch pár bloků k sídlu MITS. Zde mu Roberts pyšně předvedl plechovou krabici s přepínači a diodami a vysvětlil poněkud šokovanému návštěvníkovi, že právě tato krabice vzbudí mezi počítačovými nadšenci velké pozdvižení. Pak se zeptal na to hlavní, co jej trápilo.

„Kolik myslíš, že jich prodáme?“

Mims věděl, že MITS dokázala i svých nejlepších výtvorů prodávat pouhé stovky kusů. No a ta prapodivná věc na stole rozhodně nevypadala, jako to nejlepší.

„Maximálně pár stovek,“ odtušil.

Roberts na počítači celkem pochopitelně hodlal vydělat. Jenže samotný i8080 se tehdy prodával za $360 a vyráběl se jen v minimálním množství. Roberts ale dokázat vyjednat skvělou smlouvu, neboť za jednotlivý čip zaplatil jen $75, neboť se spokojil s kusy sice funkčně bezchybnými, ale zatíženými nějakou kosmetickou vadou. Musel jich ovšem odebrat minimálně tisícovku.

Cítil, že s cenou počítačové stavebnice je nutné se vejít do čtyř stovek, takže aby se mu celá ta „sranda“ aspoň trošku vyplatila, musel udat dvě stovky počítačů. Firma byla zcela na dně, s obrovskými dluhy a pouhou dvacítkou zaměstnanců. Byla to poslední možnost, hra vabank.

Od článku v časopise si sliboval reklamu zdarma, protože časopis se mohl pochlubit téměř půl milionem čtenářů. To by v tom byl čert, aby to nefungovalo! Byl posléze dokonce ještě odvážnější a očekával i čtyři stovky prodaných kusů.

Roberts ve svém prvním prototypu nic moc velkého nevymýšlel, naopak, byl velmi konzervativní. Propojil několik desek s podpůrnými obvody a procesorem, zabudoval je i s mnoha propojovacími kabely do modré plechové bedýnky s černým čelním panelem, plným přepínačů. V říjnu 1974 jej odeslal zásilkovou službou do redakce časopisu v New Yorku. Ale u dopravce se zrovna stávkovalo a nastala katastrofa. Prototyp se ztratil a zavřely se nad ním vody zapomnění. Co teď?

Les Solomon se rozhodl riskovat. Jedeme dál, článek vyjde a Roberts holt musí postavit nový prototyp! Bylo ovšem jasné, že do uzávěrky časopisu se nic dokončit nestihne. Solomon proto zariskoval téměř neuvěřitelně. Velkolepý článek byl dokončen jen na základě popisu MITS, jak bude nový počítač fungovat a z čeho se bude sestávat, až bude hotový.

Fotografie ukazovaly jen prázdnou bednu s předním panelem plným přepínačů a diod. Je paradoxní, že ta bedna byla nakonec z původního návrhu to jediné, co zůstalo. Detailnější fotky vnitřku počítače byly pořízeny v MITS před odesláním prototypu a je velkým štěstím počítačových dějin, že už neměly být platné.

Co s prázdnou krabicí? Dáme tam sběrnici

Roberts se znovu pustil společně s Bill Yatesem do díla a rozhodl se počítač značně vylepšit. Původní prototyp sestával z několika separátních desek, propojených kabely, což bylo značně nespolehlivé. I z tohoto důvodu také Roberts zvolil velkou krabici, aby se mu do ní ta šílená skládačka vůbec vešla.

Klepněte pro větší obrázek
Pozdější prezentace nového počítače v květnu 1975 (foto: MITS, volné dílo)

Na druhý pokus si ale už vystačil jen s jednou základní deskou. V krabici najednou bylo spousta místa. Šla by použít mnohem menší – jenže to nešlo! Na úvodní fotku pro časopis byla k dispozici právě ta velká varianta, počítač nemohl být dodáván v jiné. Nešlo by to volné místo nějak rozumně využít?

A tak Roberts navrhl počítačovou sběrnici, později zvanou S-100 (protože měla sto konektorů), která se v následujících letech stala standardem mezi mikropočítači. Přitom je nutné zdůraznit, že byla navržená naprosto nevhodně, pořadí jednotlivých konektorů bylo „střeleno od boku“. Kvůli tomu se vedle sebe nacházely konektory napájení, což hrozilo zkratem.

Nicméně, právě tato sběrnice stála za úspěchem. Počítač byl najednou rozšiřitelný. Je velmi pravděpodobné, že pokud možnost rozšíření nenabízel, stal by se podobnou slepou uličkou, jako nadšenecké projekty před ním. Byl by totiž k ničemu.

Počítač měl v základní sestavě celkem čtyři volné sloty pro rozšiřující karty a díky tomu se z hračičky pro nadšence mohl stát použitelným systémem. A tak – a v tom je opravdový paradox – díky stávce dopravce a ztraceném balíčku se počítačoví nadšenci dočkali mnohem lepšího počítače, než bylo původně plánováno.

Bude se jmenovat Altair!

Zbývalo už jenom jediné. Vymyslet jméno. Roberts byl příliš zaměstnán počítačem a na podobné maličkosti prostě neměl čas. V MITS se proto spokojili s PE-8 (což znamenalo Popular Electronics 8-bit). To ale Solomon nemohl akceptovat. Kde ale přijít na něco lepšího? Dle legendy (mnohdy zpochybňované) se zeptal své dcery, vášnivé fanoušky Star Treku, jak v kosmické lodi Enterprise nazývají počítač. Odpověděla mu, že „počítač“, což mu moc nepomohlo. Pak jej ale upozornila, že v dalším díle letí ke hvězdě zvané Altair. Dokonalé jméno!

Klepněte pro větší obrázek
To je on. Altair 8800. Původní kryt byl plechový, ten nový průhledný u muzejního exponátu nám ale dává možnost nahlédnout dovnitř. Ve slotech jsou umístěny karty jednotlivých modulů pamětí a řadičů, úplně napravo je základní deska s procesorem Intel 8080. Pod počítačem je ještě jedna „bedna“ s modulem mechaniky (foto: Michael Holley, veřejné dílo)

Na počátku roku 1975, v lednovém čísle časopisu, tedy vyšel nadšený článek o novém mikropočítači. Tedy, abychom byli přesnější, o nové stavebnici mikropočítače. Až v textu bylo zmíněno, že počítač lze zakoupit i zkompletovaný. To bylo velmi důležité, neboť sestavit si Altair, to totiž vůbec nebylo nic jednoduchého. Altair byl popisován vzletnými slovy a zmíněna byla i řada dalších, tehdy pouze plánovaných, rozšiřujících karet.

Na MITS, očekávající jen pár objednávek, se snesla neskutečná smršť a do února byla dosažena tisícovka. Byl to pro MITS trošičku problém, protože v této době nebyl vývoj Altairu, respektive jeho nové verze, dokončen, Roberts stále ještě ladil a doplňoval svůj návrh.

MITS pochopitelně vůbec nebyla připravena na nějakou sériovou výrobu. Posléze, když se Altair začal prodávat, tak výroba probíhala na koleně, žádná robotická linka s automatickým pájením. Všechno hezky ručně. Do srpna bylo vyrobeno 5000 počítačů.

A k čemu je to vlastně dobré?

Altair se stal obrovským úspěchem navzdory své naprosté neužitečnosti. V základní konfiguraci jste s ním prostě nic neudělali. Měl 256 bytů velkou paměť, nešel připojit k monitoru ani tiskárně, neměl klávesnici, ani neuměl nahrávat program z kazet či disket. Program jste do něj zadávali pomocí přepínačů na předním panelu, no a pomocí tam zabudovaných diod jste zjišťovali i výsledky jeho běhu.

Klepněte pro větší obrázek
Nabídka z roku 1975. Počítač Altair v setu s kartami a Basicem (foto: MITS, volné dílo)

Jeho jedinou výhodou byl rozšiřující slot S-100, díky němuž se dal učinit použitelným. V onom jitřním čase mikropočítačů však tato výhoda byla pouze zdánlivá – ještě jaksi neexistovalo nic, co by se do něj dalo zastrčit. To se ale začalo rychle měnit.

Už v průběhu 1975 se na trhu objevilo několik karet pro Altair, a to nejen od mateřské MITS, ale i od dalších garážových firmiček, který se na tuto první platformy specializovaly. Objevily se karty na rozšíření paměti, připojení klávesnice či magnetofonu a dokonce i připojení monitoru. Ke svému počítači nabídl Roberts i Basic, za jehož vývojem stáli nějací dva studenti Gates a Allen, kteří si říkal Micro-soft. Revoluce začala.

Altair na trhu nezůstal dlouho sám. Už koncem roku 1975 se objevil jeho první klon, no a poté i další počítače, ať už kompatibilní, jako třeba SOL-20, nebo založené na mikroprocesoru 6800 od firmy SWTPC.

Roberts kromě toho udělal zásadně chybné obchodní rozhodnutí – prodejci jeho počítačů nesměli nabízet produkty žádné jiné platformy. Prostě, takový Apple Store, ale v podmínkách poloviny sedmdesátých let a s produkty na poněkud jiném levelu. Byl to požadavek zcela sebevražedný.

Pochopitelně se pokoušel svou platformu dále rozvíjet, přišel s mnoha rozšířeními i 8‘‘ diskovým systémem od firmy Pretec, ale pomalu postupně zjišťoval, že navzdory prvotnímu milionovému úspěchu prostě nebude schopen se svou malou firmou konkurovat gigantům.

Za úspěch je vděčný i Bill Gates

Ed Roberts byl z řízení společnosti unaven a nové trendy mu jistě neušly. A tak se koncem roku 1976 rozhodl MITS prodat právě firmě Pretec. MITS byla na vrcholu, takže jeho podíl činil asi tři miliony dolarů. Za tyto hezké peníze si splnil své sny. Koupil si velkou farmu a v roce 1982 nastoupil na lékařský obor Mercer Univerzity, kde byl v roce 1986 (tedy ve svých 45 letech) promován. Zřídil si na americkém venkově malou ordinaci, kde poté léta působil.

Klepněte pro větší obrázek
Spokojený Ed Roberts. Splnil si sen, stal se lékařem.

Těžko říci, zda mu to přineslo štěstí. Rodinné asi ne – rozvedl se v roce 1988 a poté se ještě dvakrát oženil. V roce 2010 onemocněl zápalem plic, kterému v pouhých 68 létech podlehl.

Pár dní před smrtí jej navštívil někdo, od koho bychom to rozhodně nečekali. Asi to nečekal ani Roberts. Muselo jej překvapit, když se u jeho lůžka znenadání objevil Bill Gates. Zakladatel Microsoftu nezapomněl, že za úspěch své firmy vděčí tomu, že mu kdysi právě Ed Roberts dal šanci a podepsal s ním smlouvu na tvorbu Basicu pro Altair. Byl to Roberts a jeho stroj, který nastartoval mikropočítačovou revoluci.

Přečtěte si o dalších osobnostech počítačové historie:

Kapitoly článku

Témata článku: Historie, Stavebnice, Móda, Moorův zákon, Osobnosti počítačové historie, Způsob, Potřebný čip, Hormon, Sto kusů, Elektronika pro děti, Gordon Moore, Přelomový vynález, Rozšiřující konektor, Přední panel, Dcera, Trek, Program apollo, Velké pozdvižení, Příběh, SE, Andy Grove, Model, Shoda náhod, Obrovský úspěch, Star Trek, Doporučené počítačové sestavy na Mall.cz


Určitě si přečtěte

Windy je laboratoř na počasí: 12 tipů, jak se ve službě vyznat a využít ji naplno

Windy je laboratoř na počasí: 12 tipů, jak se ve službě vyznat a využít ji naplno

** Předpověď počasí Windy nabízí nepřebernou škálu funkcí ** Zorientovat se v nich nemusí být vždy snadné ** Proto přinášíme 12 užitečných tipů a triků

Karel Kilián | 9

Je to dobré, cetky z AliExpressu budou nejspíše relativně levné i v roce 2021

Je to dobré, cetky z AliExpressu budou nejspíše relativně levné i v roce 2021

** V roce 2021 začneme platit DPH i u laciného zboží z asijských e-shopů ** Daň ale budeme většinou platit už na e-shopech ** Nemusíte se bát zdlouhavého a drahého celního řízení

Jakub Čížek | 74

Apple vychrlil novinky: Nové operační systémy a příprava na vlastní procesory

Apple vychrlil novinky: Nové operační systémy a příprava na vlastní procesory

** Apple dnes představuje novinky ** Tradiční keynote v rámci konference WWDC probíhá jen online ** Nové operační systémy, ale i něco navíc

David Polesný | 108

Nové názvy, upravený vývoj. Microsoft ukázal, jak teď bude vydávat Windows 10

Nové názvy, upravený vývoj. Microsoft ukázal, jak teď bude vydávat Windows 10

** Podzimní vydání Windows 10 přinese jen minimum novinek ** Aktualizace ponese formální označení 20H2 ** Microsoft mění názvy v programu Windows Insider

Lukáš Václavík | 17


Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest SSD s kapacitou 1 TB

Srovnávací test robotických vysavačů

Vybíráme nejlepší telefony na trhu

Jak zlepšit zvuk televize