ECS P4S5A - aneb jak čínský Hloupý honza ke štěstí přišel

Doplněno: Nejsou tomu ani dva týdny co jsme recenzovali základní desku pro procesory AMD vybavenou čipovou sadou "outsiderské" firmy SiS. Tehdy jsme s překvapením zjistili, že se z ošklivého káčátka se vyklubal dravec. Nyní tedy vězte, že AMD mu už nestačí... dnes zaťal dokonce drápek do exkluzivní kořisti s nápisem "základní desky pro Pentia 4". Vyrve SiS z již rozděleného trhu něco pro sebe? Zjistěte proč designeři u VIA a dokonce i u Intelu klečí za trest na hrachu! (nová druhá kapitola)
ECS P4S5A - aneb jak čínský Hloupý honza ke štěstí přišel

Asi znáte pohádku o hloupém Honzovi, který celé dny proležel za pecí a z povzdálí sledoval dění jen proto, aby se v rozhodném okamžiku vložil do akce a vše vyřešil ve svůj prospěch. Nevím proč, ale tuto historku mi připomíná dnešní vývoj na trhu s čipovými sadami pro základní desky***, a zejména pak působení firmy SiS na tomto trhu.

***Jestli je procesor "motorem" počítače, pak základní deska je jeho "podvozkem" a čipová sada zase "převodovkou a rozvodovkou s koly" - stará se totiž o přeměnu teoretického výkonu síly "PC motoru" na reálný a praktický výkon. I když čipová sada sama žádný výkon nevytváří, je jedním z klíčových prvků počítače. Bohužel, často se setkáváme s případy, kdy výkonný procesor je účinně bržděn právě pomalou či neodladěnou čipovou sadou. Obecně platí, že čím lepší "čipset", tím více výkonu dokáže z procesoru "vytěžit".

Trocha historie...

Segment čipových sad pro základní desky platformy PC byl před několika léty jednoduchý jak facka - dělil se na ověřené a prakticky referenční výrobky Intelu (největší popularitu si tehdy získal čipset i440BX), pak dlouho, dlouho nic... a teprve pak nastupovala druhá liga: firmy VIA, SiS a ALi. Ty obvykle sbíraly jen drobky ze stolu - "patlaly" se povětšinou s čipovými sadami pro původní Pentia MMX a snažily se je přizpůsobit novým Pentiím II a Celeronům - vše bez většího úspěchu - kompatibilita i výkon byl podprůměrný. Zdálo se, že není síla, která by ověřená a stabilní řešení Intelu vyhodila ze sedla... okamžik zaváhání však přišel nečekaně brzo.

I mistr tesař...

Kdybychom vyšli z rčení, že i mistr tesař se utne, museli bychom konstatovat, že Intel si v roce 1999 čipsetovou ruku ke špalíku sekerou rovnou přitloukl - obrovské prostředky a úsilí vložil totiž do špatného směru - do čipové sady i820 alias Camino (budiž ji země lehká - tento zmetek snad leží na skladech dodnes), která vnášela do světa Pentii III a Celeronů tehdy neuvěřitelně drahé paměti RDRAM (Rambus DRAM). Podprůměrný výkon (nové řešení výkonově nepřekonalo starou sadu i440BX téměř v žádném testu) a vysoká cena tohoto řešení pootevřela konkurenci dveře a umožnila postoupit do první ligy firmě VIA.

Dočasné spojenectví a jeho krize

Zpočátku byly vztahy firem Intel a VIA poměrně kvalitní - u Intelu byli nakonec docela rádi, že levné desky s čipsety VIA slouží alespoň jako "podvozky" pro Intelské procesory (tehdy byly ceny procesorů tak vysoké, že výroba procesorů byla pro Intel pověstným zlatým dolem). Tykání mezi představiteli obou firem však rázně skončilo, když se VIA rozhodla vyrábět i čipové sady pro procesory konkurenční "stáje" AMD. Sady VIA KT133 a KT133A se zakrátko staly prodejním hitem a jejich prodeje (a zároveň i tržby VIA) stoupaly s tím, jak stoupala hvězda Duronů a Athlonů.

Vedení VIA si bylo vědomo, že vztahy s Intelem začínají klesat pod bod mrazu a rozhodli se učinit smířlivé gesto - první čipová sada VIA s dlouho očekávanou podporou pamětí DDR (příznivci AMD byli tehdy rozžhavení nedočkavostí doběla) byla překvapivě určena pro segment Intelských procesorů - a to přes to, že z technologického hlediska se jedná o poměrně pochybné řešení - úzkým hrdlem systému "Pentium III / čipová sada / paměti" je totiž pomalá sběrnice procesoru (obrazně řečeno, sběrnice Pentií III je natolik malou "spojkou", že výkon pamětí DDR (DDR = Double Data Rate) přenáší jen... z poloviny).

Druhým (- po spolupráci s AMD) "smrtelným hříchem VIA" je - podle Intelu - nejspíše vývoj vlastních procesorů C3, které jsou vývodově kompatibilní se Socketem 370. Ty totiž, i když na našem poměrně konzervativním trhu nehrají téměř žádnou roli, v Asii úspěšně nahrazují nejnižší Celerony. Nová řada VIA "cétrojek" bude navíc již brzy taktována "strategickou" frekvencí 1GHz (1000MHz) a jistě se záhy poté půjde s frekvencí ještě výše.  

Tak jako tak, VIA si to tehdy u Intelu prostě nevyžehlila... - v té době navíc Inteláci díru po "vypadlém" čipsetu i820 již zacelili svou (mimochodem už mnohem lepší) i815-kou - tímto se dřívější "spojenecké" čipety VIA Apollo Pro 133A téměř přes noc staly tržními konkurenty.

Navíc bylo čím dál jasnější, že Intel hodlá udělat svůj obvyklý kvantový skok a nechat staré problémy (i konkurenty) zametené pod postelí s nápisem "RIP Pentium III". Novým hřištěm "vstup pouze pro Intel" měla být platforma Pentia 4. Další tesařova méně povedená teorie byla, že si vše ponechá pod svou kontrolou: svůj procesor, svoji novou rychlou sběrnici, že použije své čipové sady (pokud možno na svých deskách :)) a to vše že pak doplní "svými" pamětmi RDRAM / Rambus. Sekera znovu svištěla vzduchem aby... dopadla zase na stejný bolavý palec - řešení vše "made in Intel" bylo pro zákazníky nestravitelně drahé. Čas ukázal, že by bylo vhodnější ze svých nároků slevit - především z pamětí typu Rambus, a také, že by bylo dobré přibrat do čipsetové party nové, levnější výrobce.

V tom okamžiku se u VIA chopili příležitosti a akcelerovali vývoj svého vlastního levného čipsetu P4X266, který by Pentiím 4 umožnil sestoupit s high-endových výšin k masám a navíc by na tuto platformu přinesl očekávanou podporu výkonných a zároveň poměrně levných pamětí DDR. Hráli "na slepo" a věřili, že stejně jako u Pentii III svého ex-partnera uchlácholí novým "podvozkem" pro jeho hlavní platformu. V tom se však přepočítali - Intel firmě VIA nejenže nemínil poděkovat, ale odmítl ji dokonce poskytnout licenci pro sběrnici Pentia 4. Aby to nevypadalo na akt uražené pýchy přidělil licenci pěti jiným firmám - mezi jinými i firmě SiS. A právě ta může být tím zmíněným "hloupým Honzou", který se překvapivě chystá slézt z pece a konečně výrazněji vstoupit trh s čipsety pro PC.

Poznámka: Firma VIA je dnes v patové situaci (alespoň s řešeními pro Pentia 4): rozhodla se totiž jít, i přes neudělení licence na sběrnici Pentia 4, s čipovou sadou P4X266 na trh. Dostala se však do tvrdého právního střetu s Intelem, který vyhrožuje nejenom jí, ale - co je pro VIA horší - i výrobcům základních desek, kteří by jen pomyslili na výrobu čehokoliv s žalovaným čipsetem.

VIA proto dnes nezbývá nic jiného, než vyrábět desky s "nechtěnými" čipovými sadami P4X266 vlastními silami (černochem na špinavou práci je firma Soltek) - co jinak s plnými sklady čipsetů P4X266. O to více pak bolí, když se na trhu objevují "legální" čipsety firem jako je ten od SiS... 

Arzenál firmy SiS

Firma Silicon Integrated Systems - přesto že je stále outsiderem, zahájila svou snahu o vstup do první ligy nedávno a postupuje, podle nás, tím jediným možným způsobem (na to, aby si zaplatili obří reklamní kampaň nemají peníze) - snaží se dodávat lepší výrobky za nižší ceny. Útok byl zahájen výkonnou čipovou sadou SiS 735 pro platformu AMD, následuje testovaná čipová sada SiS 645 s podporou pamětí DDR333 pro Pentia 4 (firma SiS obdržela potřebnou licenci od Intelu) a za ní bude následovat SiS 745 s integrovaným rozhraním "FireWire" a podporou DDR 333 pro procesory AMD a další...

Poznámka: zatím největším problémem SiS je nedůvěra elitní skupiny výrobců základních desek (ASUSu, MSI, Abit...). Největším partnerem SiS tedy stále zůstává čínská skupina firem Elitegroup (ECS) - a to je pro vstup do první ligy zatím trochu málo... Prorazí SiS právě s čipovou sadou 645?


SiS 645 v "inkarnaci ECS" - ECS P4S5A

Článek pokračuje další kapitolou...

Témata článku: Čína, Čínská skupina, Outsider, ECS, Plný sklad, Levné řešení, Pomalá sběrnice, První motor, Štěstí, Test paměti, Sekera, Nové dítě, Rozumný výkon, Teoretická propustnost, Bios, Zlatý důl, Stejný test, Paměť, Datový signál, Mile, Slot, Postel, Hon, Zásadní chyba, Sis


Určitě si přečtěte

Biblická potopa Česka: Jak bychom dopadli, kdyby nás zatopil oceán

Biblická potopa Česka: Jak bychom dopadli, kdyby nás zatopil oceán

** Představte si biblickou potopu ** Nejprve zaniknou Děčín a Břeclav, pak i Brno a Praha ** Hlavním městem se stane Jihlava a zbytky Čechů přežijí na Kvildě

Jakub Čížek | 91

Zranitelnost platebních karet Visa umožňuje zločincům obejít limit při bezkontaktních platbách

Zranitelnost platebních karet Visa umožňuje zločincům obejít limit při bezkontaktních platbách

** Odborníci přišli na to, jak obejít limit bezkontaktních plateb ** Stačí zařízení, ovlivňující komunikaci mezi kartou a terminálem ** Stahují se nad bezkontaktními platbami mračna?

Karel Kilián | 79



Aktuální číslo časopisu Computer

Speciál o přechodu na DVB-T2

Velký test herních myší

Super fotky i z levného mobilu

Jak snadno upravit PDF