eCommerce ve východní Evropě: daleko pozadu?

Zajímavá studie firmy Andersen Consulting přináší některé kontroverzní závěry.
Proslulá konzultační firma Andersen Consulting prezentuje ve veřejně přístupné studii své názory na to, jak se ve východní Evropě „deset let po pádu berlínské zdi“ vyvíjejí informační technologie a zejména oblast elektronické komerce. Některé závěry studie jsou velmi zajímavé, ale také poměrně rozporuplné – zejména tím, že firma trošku háže všechny postkomunistické země do jednoho pytle.

Zpráva tvrdí, že pouze 3 % obyvatel střední Evropy vlastní osobní počítač; u obyvatel pobaltských států má jenom jedno procento lidí počítač ve své domácnosti (přičemž PC zde stojí až šestiměsíční průměrnou mzdu). Větší penetraci Internetu brání poměrně vysoké náklady za používání Internetu (poplatek „za Internet“ + telefonní hovorné); špatná telekomunikační infrastruktura údajně „podstatně“ snižuje rychlost přenosu dat.

Studie dále uvádí, že zákazníci v bývalém sovětském bloku mají „psychologický strach“ z realizace plateb přes Internet. V Maďarsku údajně jenom dva internetové obchody umožňují elektronickou platbu, ostatní fungují systémem platby při převzetí (COD). Andersen rovněž uvádí u některých zemí okolo nás počty uživatelů Internetu, přičemž provádí jedno významné rozlišení, které (podle mých vědomostí) u nás zatím nikdo neprovedl – dělí uživatele na ty, kteří k němu přistupují z domácnosti, a na ty, kteří jej používají v práci (řada lidí se samozřejmě objeví v obou kategoriích). Tato čísla leccos ilustrují; například v Polsku bylo loni (1998) dvě stě tisíc „domácích“ uživatelů Internetu, ale dva miliony Poláků používaly Internet z práce. Jinde jsou rozdíly ještě dramatičtější – v Estonsku je 68 000 domácích uživatelů Internetu, ale skoro půl milionu uživatelů z práce, v Rumunsku jsou čísla podobná (60 000 vs. 480 000 – to možná trošku bourá zažité české představy o Rumunsku jako totálně zaostalé zemi, kde málem neznají ani elektřinu, natož tak Internet). Některé země jsou na tom ještě hodně špatně – například Litva má údajně jen osm tisíc uživatelů Internetu v domácnostech a 72 000 lidí, kteří k němu přistupují v práci (či na univerzitách). Studie Andersenu tvrdí, že e-komerce by se v postkomunistických zemích „mohla zvednout“ už v nejbližších letech, neboť mezi roky 2001–2003 zde nastane plná liberalizace telekomunikací. K podstatnému vzestupu pak dojde v dalších letech.

Andersen vytvořil svou studii zejména na základě vyzpovídání zhruba šesti stovek manažerů v těchto zemích. Zprůměrování jí ale asi moc neposloužilo; například ony 3 % domácností s počítači zcela jistě nebudou platit pro Českou republiku (různé průzkumy uvádějí čísla okolo 10–15 %, tedy dramaticky více), a tím samozřejmě zpráva hodně ztrácí na vypovídací hodnotě s ohledem na naši zemi. (Je nutné uvést, že zpráva pravdivě v úvodu uvedla, že mezi skupinou zemí ČR, Polsko a Maďarsko a zbývající skupinou je v Internetu a e-komerci značná propast).

Podobně se lze ohradit i vůči onomu zaostávání v e-komerci. Jednak je vůbec sporné tvrdit, že ČR zaostává. Letošní obrat v e-komerci má být podle IDC u nás zhruba ve výši 1,2 mil. dolarů, osobně bych se spíše přikláněl k číslu 2 mil. dolarů (70 mil. Kč). Toto číslo nijak nezaostává za údaji platnými i pro vyspělé země západní Evropy (po přepočtu na hlavu a paritu kupní síly); samozřejmě zaostává za USA, ale to zaostává každý, i Německo či Velká Británie.

Hlavním faktorem negativně ovlivňujícím e-komerci v těchto zemích (nejen tedy v ČR) je hlavně prostá velikost trhu, nikoli – jak uvádí studie – fakt, že lidé byli zvyklí nakupovat ve státem vlastněných obchodech, kde měli „své jisté“. Můžeme snadno zmínit paralelu mezi ČR a SR, tedy dvěma relativně blízkými zeměmi, mezi nimiž je „pouze“ rozdíl v tom, že počet uživatelů Internetu v ČR je zhruba třikrát větší jako v SR. Počet elektronických obchodů v ČR jde dnes do stovek, na Slovensku do desítek – důvod rozhodně není v tom, že by Češi byli nějak chytřejší, programátorsky schopnější či internetově podnikavější (spíše si myslím, že tomu je naopak), ale v tom, že dosáhnout kritické úrovně obchodu, při které se firmě vrátí investice do vybudování e-obchodu, je na Slovensku z důvodu třikrát menšího trhu mnohem horší a v některých případech i nemožné.

Diskuze (10) Další článek: Microsoft zabalil Fahrenheit a jede si jen na svém písečku

Témata článku: Internet, DAL, Plná liberalizace, Východ, Dale, Eco, Coda, Značný rozdíl



Tohle nejsou Jedenáctky, ale Linux. Windowsfx 11 opisuje opravdu důkladně
Lukáš Václavík
Windows 11Operační systémyLinux
Lék proti depresi za stokorunu snižuje riziko těžkého průběhu i úmrtí na onemocnění covid-19

Lék proti depresi za stokorunu snižuje riziko těžkého průběhu i úmrtí na onemocnění covid-19

** Klinická studie zkoumala vliv antidepresiva fluvoxamin na covid-19 ** Počet úmrtí souvisejících s covidem-19 klesl zhruba o 90 % ** Potřeba intenzivní lékařské péče se snížila zhruba o 65 %

Karel Kilián
COVID-19LékyDepreseMedicína
Programujeme ZX Spectrum: Ten nejhloupější možný program v Basicu
Jakub Čížek
Pojďme programovat elektronikuHistorieProgramování
Recenze Windows 11. Microsoft nás opíjí rohlíkem a omezuje použitelnost

Recenze Windows 11. Microsoft nás opíjí rohlíkem a omezuje použitelnost

** Oproti Desítkám významně stouply hardwarové požadavky ** Windows 11 mají nový vzhled, ale výrazně narušují workflow. ** Potěší vyhledávání, multitasking i rychlejší aktualizace

Petr Urban
Windows 11Testy