eBooks: pro technické nadšence nebo i pro nás ostatní?

Neříkejte „z počítače se kniha číst nedá“ a podívejte se na všechny možnosti.
Nedávný sjezd prestižní americké vydavatelské a knihkupecké asociace (ABA, American Bookseller´s Association) připomínal daleko více počítačový veletrh než obvyklý velebný knižní chrám, kde nic nepípá a nesvítí, a kde lidé s úctou berou do ruky Knihu, tento úžasný lidský kulturní výdobytek.

Na konventu ABA to naopak svítilo a blikalo jako nikdy: prakticky každý nakladatel či distributor – stejně jako přítomné technologické firmy –ukazoval, jak moc dobře je připraven na příští revoluci v knihách, tzv. eBooks čili elektronické knihy. Ameriku můžeme v tomto směru brát mírně s rezervou, protože zde je zvykem chlubivě ukazovat novou, atraktivní věc, ale ve skutečnosti žít z tradičního podnikání.

Elektronické knihy bývají často odmítány skoro šmahem, a to ze dvou důvodů: první je, že „kniha je kniha“ a nic ji nenahradí jako kulturní předmět, a druhý, že z „obrazovky se to nedá číst“. Jsou to ale trošku typické černobílé představy, které pomíjejí cestu, která je nejpravděpodobnější: knihy budou nadále úspěšné a eBooks také.

Už příchod CD-ROMů byl ohlašován jako zánik knihy; kdo byl před pěti lety na frankfurtském knižním veletrhu, zaznamenal, že na každém stánku sviští CD-ROM mechanika a největší pavilón veletrhu byl věnován pouze tomuto fenoménu. Knihy se ubránily tím, že začal být kladen větší důraz na knihu jako kulturní (až umělecký) předmět, na lepší práci s layoutem, typografií, papírem, tiskem, vazbou… Ale neznamenalo to, že by CD-ROMy zanikly, samozřejmě – příjemně koexistují vedle knih a bude tomu tak i nadále.

Elektronické knihy znamenají v první fázi, která bude asi trvat několik let, opět další nový trh, který prakticky vůbec nebude kanibalizovat stávající knižní trh. Představme si, že autor napíše pětisetstránkovou knihu (pro lepší představu: bude se jednat o manuál k programovacímu jazyku), která má šanci na dvě stě kusů prodaných titulů. Knižní vydavatel ani nemusí dělat kalkulaci, aby vydání rovnou zamítl – kniha by musela stát (řekněme) dva tisíce korun, aby se vůbec zaplatila, jenomže to z dvou set potenciálních zákazníků dá maximálně polovina, takže by se dělala stovka, kniha by stála čtyři tisíce, takže… jsme v neřešitelném začarovaném kruhu. Jenomže při elektronickém vydání je situace úplně jiná: odpadá největší výdaj (pre-press a tisk), knihu bude elektronicky šířit přímo vydavatel (odpadá marže knihkupce a distributora) a kniha může být navíc na trhu velice rychle. Nevýhoda? Kniha bude jenom pro obrazovku počítače, ale zájemci si jistě vytisknou minimálně ty nejpotřebnější pasáže na lokální tiskárně.

Dalším trhem pro eBooks jsou publikace, které jsou označovány jako „out-of-print“, což neznamená, že jsou venku z tiskárny, ale že jsou vyprodány a dotisk se neplánuje. Vydavatel se jen výjimečně dokonale strefí do poptávky, v drtivé většině případů mu buď kusy zbudou, nebo naopak chybějí. V případě existence eBooks může plánovat skromněji s tím, že pokud budou knihy chybět, vydá je jako eBooks – použije své elektronické podklady a nabídne „fajly“. Trh out-of-print knih je obrovský co do počtu publikací – jen u nás se jedná o mnoho desítek tisíc knih, a samozřejmě sem musíme započítat i antikvární publikace. Ty samozřejmě nejsou v elektronické podobě a musely by se skenovat – nevýhoda, ale jak jinak získat knihu, která existuje ve třech kouscích ve státních knihovnách?

Diskuse okolo eBooks se často zužuje na prohlížecí software a formát – diskutuje se, zda je dobrý PDF, Microsoft Reader, Rocket eBook, HTML nebo něco jiného. Není to podstatné – ono se to nějak vybere a vyvrbí, podporovaných formátů bude asi víc. Dalším, trošku závažnějším argumentem proti názoru, že eBooks budou úspěšné, je pirátství: prodáte jednu a lidé si ji rozkopírují, jde jenom o soubory. I zde jsem spíše optimista na základě prodejů nahrávek MP3 na Vltavě. Hudba je pirátována téměř notoricky a prodeje některých nahrávek alternativní hudby ve stovkách kusů (MP3 soubory) hovoří celkem jasně.

Určitě nejprotivnějším argumentem je ono „čtení přes obrazovku“. Musíme zcela souhlasit, že kniha se na obrazovce zářícího monitoru skoro číst nedá, nebo jenom s velkým sebezapřením; ještě tak krátký článek a stejně oči začnou pálit. Jenomže budoucnost rozhodně není ve svítících CRT monitorech, ale úplně jinde – v krátké době v daleko příjemnějších LCD obrazovkách a ve vzdálenější budoucnosti v dalších, pro oko ještě příjemnějších technologiích. Když jsme posuzovali Internet v roce 1995, bylo to „přes Gopher“ a také se dalo souhlasit s tím, že se sice dají vykutat zajímavé informace a posílat si e-maily, ale jinak je to k ničemu. A kde jsme dnes!

Naopak, skoro vůbec se neuvádí jedna vlastnost „e-čtení“, která mně připadá úžasná: vlastnost „kniha na požádání“, jakákoli a ať jsem kdekoli. Jako každý internetový závislák si beru notebook i na dovolenou – ale nechci tam pracovat, chtěl bych si přečíst knihu, konkrétní knihu, na kterou dostanu chuť. Dnes si ji musím nechat zajít; zítra si ji už stáhnu – a pozítří, až budou technologie zobrazování zase o generaci dále – si ji i s chutí přečtu.

Diskuze (14) Další článek: Prohlížeč ProductView Express pro internet

Témata článku: E-booky, Rocket, Elektronická kniha, Press Association, Kniha, Největší obrazovka, Největší revoluce, Nadšenec

Určitě si přečtěte


Aktuální číslo časopisu Computer

Jak rychlé je nabíjení bez drátů?

Test 11 sluchátek pro hráče

Aplikace, které vám zachrání dovolenou

Kompletní přehled datových tarifů