E-stonia: Severská země pochopila internet a stala se královnou e-govu

  • Už více než deset let tam můžete volit přes internet
  • Vaše občanka a mobil tam funguje jako elektronický klíč na vše
  • Estonsko je dnes jedním velkým pilotním testem e-govu zítřka

Blíží se konec května a tedy chvíle, kdy je třeba zaplatit daň z nemovitosti. Finanční správa pro letošní rok vyrukovala s novinkou v podobě bezplatné složenky, kterou nyní rozesílá do schránek majitelů pozemků a staveb. Prý chce tímto způsobem přimět lidi, aby neplatili u přepážek.

Ne, nepíše se ani rok 1995, ani 2000, ale 2016. Zatímco mnohé severské a západoevropské země už dnes pro tyto případy ani neumožňují hotovostní platby, český stát raději natiskne tisíce papírových složenek. Přitom i u nás už dávno většina odevzdává svůj desátek z pozemku či stavby elektronicky, čili naše společnost sama o sobě není ani o píď pozadu oproti ostatním. Češi milují nové technologie, mají rychlý internet, libují si v chytrých telefonech a společně se Slováky patří ke světové špičce třeba v oblasti používání bezkontaktních platebních karet.

E-gov snů

Suma sumárum, jsme lační po e-govu severského typu, nicméně stát samotný nám zatím nabízí spíše krajně parodické implementace, jak by to mohlo fungovat. Většina českých surfařů má dnes Facebook, účet na Googlu a tak dále, čili si každý dokáže bez problému představit hypotetický portál, kde by mohl po přihlášení každý spravovat svůj účet e-rezidenta.

Na jedné hromadě by zde našel vše, co o něm stát a jeho agentury vědí, aniž by si musel žádat o jakékoliv výpisy z všemožných rejstříků a katastrů. Řidič by měl okamžitě přehled o svých trestných bodech, čerstvý šedesátník by se dozvěděl, kolik odevzdal státu na důchodovém pojištění a jaký důchod jej tedy čeká, mně by v záhlaví poblikávala notifikace, že mám zaplatit dvě stovky za svůj malý byt, a jelikož by portál propojoval i systémy místní samosprávy, milionům z nás by nahoře svítilo i upozornění, že je třeba zaplatit poplatek za komunální odpad.

Je vlastně s podivem, že něco takového již dávno nefunguje. Pokud bychom si totiž Českou republiku představili jako webový startup, čítal by všeho všudy deset milionů občasných uživatelů. Instituce se často vymlouvají slovy, že by vybudování podobného a opravdového e-govu přišlo poplatníky na horentní sumy, možná by ale stačilo, kdyby o problému začaly přemýšlet trošku jinak.

Království nul a jedniček na břehu Baltu

Naprosto čítankovým příkladem je severské Estonsko, které má sice pouze 1,3 milionů obyvatel, takže podobné experimenty jsou přirozeně mnohem snazší, ale zároveň je stále mnohem chudší než Česká republika. Přesto v této malé zemi na břehu Finského zálivu došlo na sklonku 90. let k něčemu nevídanému. Postsovětská republika, ve které měl ještě v 80. letech jen málokdo telefonní linku, prošla během neskutečné krátké doby ukázkovou digitalizací společnosti. Nešlo tedy jen o budování síťové infrastruktury jako takové, díky které dnes země figuruje na horních příčkách všemožných statistik kvality domácího internetového připojení, ale hlavně o změnu uvažování.

Někdejší poradce estonského premiéra Mihkel Lees pro Malostranskou drbnu kdysi poznamenal: 

 

Tento proces započal už v devadesátých letech v bankovním sektoru, kdy lidé začali provádět většinu transakcí elektronicky. A vláda si všimla, jak je tento způsob mezi lidmi populární. „Možná bychom tedy měli vyvinout veřejný elektronický systém, usnadnit našim občanům nejen bankovní transakce, ale i komunikaci s veřejným sektorem,“ zamyslela se vládní koalice.

 

Dnes je Estonsko považované odborníky, médii a nakonec i OSN za lídra v oblasti nasazování e-govu. A co my? Pokud se vrátím k onomu vysněnému portálu, kde by jednoho krásného dne každý občan našel ve srozumitelné podobě vše, co potřebuje od státu (a co stát potřebuje od něj), jeho budování vlastně již začalo.

CzechPOINT@Home

První vlaštovkou byl a doposud je systém Czech POINT, tedy „asistované místo výkonu veřejné správy, umožňující komunikaci se státem prostřednictvím jednoho místa,“ jak se alespoň píše na webu projektu.

Problém spočívá v tom, že v případě Czech POINTu dochází k digitalizaci pouze na nižší úrovni. Stát sice propojil několik málo svých databází, nicméně se stále jedná o fyzickou přepážku, terminál. Proto na jeho základech roste skutečně internetová vrstva s poetickým názvem CzechPOINT@home.

Připojovat k názvu čehokoliv „@home“ bylo trendy možná tak před patnácti lety, když vrcholila éra internetové bubliny, a CzechPOINT@home tak také vypadá, protože vychází z koncepce Datové schránky, kterou pouze obaluje.

379572071 641760496
Datová schránka fyzické osoby a elektronický výpis z rejstříku trestů 

Kontroverzní DS asi netřeba příliš představovat. Právnické osoby ji potřebují, u těch fyzických je už šíře použití diskutabilní, ale v podstatě slouží jako univerzální ověřený e-mail pro komunikaci s úřady. A úřady mají zároveň povinnost využívat DS pro komunikaci s vámi. Takže již žádné úřední obálky s barevnými pruhy, dodejkami a zvědavými pošťačkami, co že vám to chodí za upomínky z finančního úřadu.

Díky své univerzalitě jsou DS alespoň principiálně poměrně mocné – je to prostě relativně nízkoúrovňový komunikační kanál, ovšem plně integrovaný portál pro komunikaci se státem si v roce 2016 přeci jen představuji trošku jinak. Proto Datové schránky brzy doplnili automatičtí úřednici – boti. Když jim pošlete zprávu skrze DS, odpoví během několika minut, protože se jich netýkají úřední hodiny.

A tím se už konečně dostávám k tomu, co je to dnes vlastně onen CzechPOINT@home – nic jiného než seznam několika málo botů, které vám automaticky vygenerují nějaký ten výpis:

  • Chcete výpis z rejstříku trestů? Fajn, klepněte sem
  • Chcete výpis z bodového hodnocení řidiče? Fajn, klepněte sem
  • Chcete vědět, kdo nahlížel na vaše osobní údaje? Fajn, klepněte sem
  • Chcete znát datum a místo svého úmrtí? Fajn, klepněte sem

Sečteno a podtrženo, CzechPOINT@home dnes nabízí rychlý výpis z šestnácti státních registrů a… A to je asi tak vše. Kdyby se psal rok 1999, zatleskám, v roce 2016 mě však poněkud znepokojuje, že jsme se od spuštění Datových schránek v roce 2009 vlastně nikam dál neposunuli.

164964723 739079388 965252401 680099153 115724249 340874493 651043044 467358129
Kompletní workflow od klepnutí na výpis ze seznamu po získání PDF s odpovědí. CzechPOINT@home není ničím jiným než pomocníkem, který připraví datovou zprávu, kterou poté odešlete a čekáte na odpověď. Komplikovaněji by to už asi nešlo, aneb byrokratické návyky z dob císaře pána jen převedené z papíru do nul a jedniček. 

E-stonia

Pojďme se nyní podívat, kam se naopak od oněch pionýrských 90. let posunuli Estonci. Země se svým e-governmentem chlubí na webu e-stonia.com, na kterém zároveň láká surfaře z celého světa k tomu, ať se stanou e-rezidenty. Program e-Resident nabízí estonskou digitální identitu, která umožní majitelům zapojení do tamního systému, komunikaci s úřady a zakládání firem online a doslova během několika minut.

Samotný estonský e-gov se pak skládá z několika základních komponent. Pokud bychom začali odshora, již od roku 2000 zde například funguje tzv. e-Cabinet, v rámci kterého se zkrátila doba každotýdenních jednání vlády ze 4-5 hodin na 30-90 minut.

V podstatě se nejedná o nic jiného než o webový systém pro spolupráci a komunikaci, díky kterému mohou ministři s předstihem pročítat návrhy, hlasovat klidně ze svého chytrého mobilu, a pokud se nemohou dostat přímo na jednání, spojí se přes videochat.

E-občanka

Zatímco se Praha roky vypořádávala se svou Opencard, na břehu Finského zálivu mají elektronické občanky, které patří ke světové špičce, integrují totiž v sobě vše to, o čem ostatní jen mluví. Estonská občanka s čipem tedy opravdu funguje jako elektronický klíč do tamního e-governmentu, elektronického bankovnictví, jako kartička pojištěnce, elektronická předplacenka na estonskou MHD a slouží také k ověření identity při digitálním podpisu.

Estonsko zároveň zavčas naskočilo na vlnu chytrých telefonů a vedle plastové kartičky s čipem, která vyžaduje pro různé operace čtečku, představilo i mobilní ID v podobě speciální SIM karty, ověřování identity pak tedy provádí samotný telefon.

E-volby

A ještě jedna věc, kterou se Estonsko vymyká ostatním zemím jako naprostý pionýr. V roce 2005 zde v rámci pilotního projektu poprvé proběhly internetové komunální volby a v roce 2007 mohli Estonci jako první na světě volit přes internet i do tamního parlamentu. I k tomu slouží elektronická občanka.

Bezpečnostní experti sice estonské elektronické volby kritizují, protože stejně jako každý jiný internetový systém i tento je teoretický napadnutelný, což potvrzují některé nezávislé studie, nicméně tamní volební komise zůstává i nadále optimistická.

Přesto však zůstává Estonsko jednou z mála zemí, kde lze tímto způsobem volit i do těch nejdůležitějších institucí. Mnohé ostatní země, které by neměly problém s technickým zajištěním podobného systému – třeba Německo, naopak připomínají, že při hlasování z domova nelze zajistit svobodu volby jednotlivých členů domácností, kteří mohou hlasovat třeba pod nátlakem hlavy rodiny, což při klasickém hlasování ve volební místnosti a za plentou není dost dobře možné.

Elektronické předpisy na léky, elektronická legislativa, eKool a tak dále…

Estonsko postupně digitalizuje také své zdravotnictví. Propojuje jednotlivé databáze a buduje elektronickou kartu pacienta takovým způsobem, aby odborný lékař věděl, které zákroky pacient už v minulosti absolvoval. Dnes jsou do systému zapojené všechny tamní nemocnice a lékárny.

Samozřejmostí jsou i elektronické předpisy na léky. Zatímco u nás se tento projekt zatím pomalu rozjíždí, estonští doktoři již před třemi lety vydávali 95 % předpisů právě elektronicky a pacienti si je vyzvedávali pomocí své e-občanky.

Digitalizací samozřejmě prošla i legislativa. Estonci tedy mohou do nejmenšího detailu na internetu sledovat přijímání nových zákonů a pozměňovacích návrhů, což není žádnou novinkou ani u nás, nicméně v Estonsku tento systém funguje už třináct let (!). Mnohem otevřenější jsou také zdejší města. Mnohá z nich již roky na internetu publikují jak záznamy svých jednání, tak registry smluvních kontraktů a faktury. Tedy vše to, o čem se v naší kotlině teprve začíná opatrně mluvit v několika posledních letech.

A nakonec se digitalizuje i estonské školství, které používá tamní systém managementu školní výuky eKool, který je dnes jako komerční platforma dostupná i dalším školám z Evropy a dalších koutů světa. Do eKoolu je zapojeno 90 % estonských školních institucí a systém elektronicky propojuje učitele, žáky a také jejich rodiče. Systém slouží jak pro vzájemnou komunikaci, tak pro správu rozvrhů, domácích úkolů a tak dále.

Estonsko samozřejmě není jediné. Postupně se digitalizují a zefektivňují téměř všechny procesy lidské společnosti napříč světem, maličká země na břehu finského zálivu však musí optikou Středoevropana vzbuzovat jisté rozpaky. Nikoliv z Estonska samotného, ale naopak z toho, jak je možné, že jsme v některých oblastech tak neskutečně pozadu.

Diskuze (34) Další článek: Týden Živě: Cenzura, nekorektní banán a genderové emoji

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,