Před měsícem jsme s Petrem v podcastu adorovali e-mail, protože jde o univerzální a nesmrtelný komunikační prostředek. Má jej každý uživatel internetu a je decentralizovaný, takže nezávisí na (zlo)vůli velkých korporací. Jenže to není tak úplně pravda, jak upozorňuje vývojář Carlos Fenollosa.
Podrobně popisuje zkušenosti, že po 23 let provozoval svůj e-mailový server na vlastní doméně, takže nebyl nijak odkázaný na Google, Microsoft, Yahoo apod. jako zbytek světa. Jenže jeho nezávislý přístup už dnes nefunguje. E-maily, které posílá, adresátům používajícím ony velké globální schránky nepřijdou.
Proč? Gmail, Outlook.com a další nasazují agresivní antispamové filtry, které nekontrolují jen obsah zpráv, ale rovnou blokují určité bloky IP adres. Ty používané významnými servery jsou známé a na černou listinu se nedostanou. Je však velká šance, že vaši IP adresu zablokují. Stačí mít v síti někoho, komu se do počítače dostal malware, který teď rozesílá spam či jinak škodí.
To byl případ i Fenollosy, který s danou situací nemohl nic dělat, a tak provozování vlastního e-mailu po dvou dekádách vzdal. Pod jeho tweetem se rozproudila velká diskuze dalších se stejnými zkušenostmi. Často šlo o firmy, které rázem musely přejít na Google Workspace nebo Microsoft 365, protože jejich zákazníkům nepřicházely e-maily.
Aby e-mail zůstal nadále svobodný, Fenollosa volá po několika opatřeních. Giganti by neměli blokovat celé bloky IP adres, ale jen jednotlivé adresy. Blokace by také neměly být trvalé, ale mají procházet průběžnou kontrolou. A každý by měl mít možnost se odvolat, pokud zjistí, že jeho adresa se na černou listinu dostala omylem.
Samy o sobě to firmy možná neudělají, ale kupředu by to mohly posunout třeba zkušenosti politiků nebo lidí z veřejné správy, kteří kvůli bezpečnosti používají vlastní e-mailová řešení. Až je začne někdo blokovat, vyvinou tlak k nápravě, případně budou rovnou moci změnit legislativu.
Poslechněte si podcast věnovaný e-mailu:
