Podle Gartnera se v roce 2004 dostaneme na 7 % z celkového globálního obchodu.
„Trilióny“ v nadpisu byly zmíněny záměrně, protože se v tom často chybuje: americký
trillion je náš regulérní
bilion, čili milión miliónů. Celosvětový roční „obrat“, tj. suma všech finančních transakcí provedených za kalendářní rok, by v roce 2004 měla docílit 105 bilionů dolarů, tj. 105 000 miliard dolarů (pro srovnání: roční obrat IBM je dnes 80 miliard, Microsoftu asi 20 miliard, roční hrubý domácí produkt naší republiky je také v desítkách miliard dolarů). Z těchto prakticky neuchopitelných čísel má elektronická komerce typu business-to-business, tedy mezi firmami, ukousnout v roce 2004 poměrně skromných sedm procent – i to ale znamená částku 7,29 biliónu dolarů, neboli raději 7 290 miliard.
Prognózovaná čísla jsou vysoká, přitom jsou reálná a stejně nejsou úplně dobře vypovídající. Nehovoří totiž naprosto nic o tom, jak velká přidaná hodnota díky převedení těchto transakcí z fyzického světa do světa elektronického vzniká. Může jít stejně tak o pouhé nahrazení faxu při převodech peněz mezi pobočkami jedné firmy (tj. přidaná hodnota téměř nulová, nic nového nevzniká, pouze se věci mírně urychlí a něco se ušetří) jako o zprostředkování zcela nových obchodních kontaktů – a výsledně i kontraktů včetně hlídání obchodních procesů – mezi firmami z různých konců světa, které o sobě předtím vůbec nevěděly, nebo které byly předtím spojeny sítí „prostředníků s ubranou hodnotou, avšak přidanou marží“.
Pojem „e-komerce B2B“ sice zatím zní pěkně, ale začíná ztrácet srozumitelnost a význam; začíná se rozpadat do množství konkrétních a praktických aplikací, vhodných pro velmi specifické a definované trhy. Ještě nějakou dobu s námi bude žít, protože coby slogan následovaný gigantickými sumami zní celkem zvučně; firmy všech typů a velikostí by se ale měly místo toho zamýšlet, jak konkrétně využít Internet pro své podnikání, jak velkou přidanou hodnotu mohou vytvořit a koho si v tomto procesu zvolit za nezbytného technologického partnera.
