Technologie | CO2 | Startupy

Dvě mouchy jednou ranou. Biotechnologický startup vyrábí protein do krmiv z oxidu uhličitého

Pomocí fermentace plynu se mění CO₂ z průmyslových emisí do jednobuněčného proteinu použitelného v krmivech.

Proteiny, klíčová složka lidské stravy, jsou nezbytné i při výrobě zvířecích krmiv. Méně známá je nepříjemná skutečnost, že vysoký podíl bílkovin, kterými zvířata v Evropě krmíme, je spjat s odlesňováním a nadměrným rybolovem v celém světě.

Biotechnologický startup Deep Branch navrhl proces biochemické transformace, při kterém se oxid uhličitý přeměňuje v prášek bohatý na protein vhodný k použití do krmiv. Jmenuje se Proton a obsahuje přibližně 70 % proteinů, což je mnohem více než obsahuje přírodní sója (kolem 40 % bílkovin).

Britsko-nizozemská společnost Deep Branch spatřila světlo světa díky Ph.D. Peterovi Roweovi, absolventovi molekulární biologie na britské Nottinghamské univerzitě. Nápad na přeměnu CO₂ na protein mu neustále ležel v hlavě. „Rozhlédli jsme se v našem oboru a podivili se, proč to, proboha, ještě nikdo nedělá,“ říká Rowe.

Rybí moučka

Při chovu dobytka i ryb jsou potřeba krmiva s vysokým obsahem bílkovin. K chovu skotu na maso a mléko se používá přibližně 80 % sóji z celého světa a s rostoucí populací poptávka po těchto výrobcích stoupá.

image.png
Chov ryb je závislý na produkci rybí moučky, která se zčásti získává lovem volně žijících ryb.

Zatímco pěstování sóji vede k odlesňování, globálnímu oteplování a ztrátě stanovišť, nadměrný rybolov zase ohrožuje ekosystémy a má neblahý dopad na organismy žijící v oceánech. Potravinová výroba má značný podíl na klimatické krizi a krizi biologické rozmanitosti.

Dalším problémem je potravinová bezpečnost. „Evropa je s ohledem na bílkoviny používané v krmivech téměř zcela závislá na Jižní Americe,“ upozorňuje Rowe. „Panuje zde značné riziko, že tyto dodávky naruší extrémní události, geopolitické okolnosti nebo i počasí.“

Prášek Proton

Oxid uhličitý můžeme získávat z celé řady zdrojů. V pilotní studii společnost Deep Branch použila plyn z bioenergetického závodu, kde se pálí odpadní dřevo. „Mikroby kultivujeme v bioreaktoru,“ upřesnil Rowe. „Jedná se o stejnou technologii, jako se používá k výrobě biotechnologických enzymů nebo třeba při vaření piva.“

image.png
Oxid uhličitý se ukládá ve fermentační nádrži ve formě plynu a jako zdroj energie se přidává vodík. Po dokončení buněčného procesu se protein vysuší na prášek, který se pak používá jako složka udržitelných krmiv.

Reálný vliv

Je to jeden z nápadů, který by mohl přispět k rozvíjení cirkulární, udržitelné ekonomiky. Společnost Deep Branch vznikla v návaznosti na biotechnologickou kvalifikaci P. Rowea, přestože o působení na akademické půdě zrovna nestál.

„Nikdy jsem si nepředstavoval, že se dám na akademickou dráhu, nicméně doktorský titul je pro kariéru na poli biotechnologií dobrá volba,“ uvedl. Na druhou stranu dodává: „Líbí se mi, že má můj výzkum reálný, krátkodobý dopad ve světovém měřítku.“

Podle Roweho je vždy nezbytný spekulativní výzkum a univerzita je ideální půdou, kde jej provádět. Propojování akademické sféry se soukromým sektorem má však své výzvy: „Některé technologie by v soukromém sektoru nikdy nebyly objeveny. Někdy je k tomu potřeba zcela zásadní vědecký průlom. Poté je ale nutné nápady dostat na trh.“

Kdo ponese rizika?

Aby celý proces fungoval lépe, jak tvrdí Rowe, budou muset vysoké školy zdokonalit své postupy spojené se spin-off firmami. V současné době jsou procesy nastaveny tak, že jakmile nějaká instituce vyvine určitou technologii, mají univerzity nebo dokonce jednotliví akademici svůj podíl na hodnotě spin-off společnosti.

Potíž ovšem je, že někdy je jejich podíl příliš vysoký. To má pak potenciální dopad na další růst společnosti, protože se tak snižuje motivace k soukromým investicím.  

Univerzita nebo akademický pracovník, který má svůj podíl, zároveň nenese žádné riziko. To padá v plném rozsahu na doktorandy nebo absolventy doktorandského studia, kteří společnost založili.

Příliš velký podíl institucí na čistém jmění by pak mohl nepříznivě ovlivnit rozvoj firmy. „Je třeba, aby mladí výzkumníci mohli podstupovat rizika,“ uzavírá Rowe.

Deep Branch se ovšem zdá být dobrým příkladem, jak může dobře fungovat přechod z akademického světa do soukromého sektoru. Tým se dále rozrůstá a společnost usiluje o další investice. „Nenudíme se,“ usmívá se Rowe.


Výzkum popsaný v tomto článku financovala EU. Tento článek byl původně zveřejněn v časopise Horizon, časopise EU o výzkumu a inovacích.

Diskuze (8) Další článek: Týden Živě: Alza vylepší počítač i těm, kteří se v něm nechtějí vrtat sami. A Alzák má korejskou konkurenci

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , ,