Téměř dokonalý přístroj. Spousta funkcí snoubících se s jednoduchostí a ergonomií. Takže – je libo nahrát si celovečerní film z televize, vystříhat z něj reklamy, nebo třeba zálohovat domácí video z digitální videokamery, včetně jeho úpravy?
Špičkově vybavený a velmi kvalitní DVD rekordér Pioneer DVR-320-S jsme získali v exkluzivním balení, nicméně jenom na několik dní. Proto nepůjde o podrobnou recenzi, nýbrž o takový menší „úvod do problematiky“, o dojmy, které náš první testovaný DVD rekordér zanechal.
Připravit, ke startu, pozor, teď!
Když jsem s kufříkem dorazil domů, zbývalo mi asi půl hodiny do začátku filmu. Říkal jsem si: „stihnu to?“ Na místo (toho času nefunkčního) videorekordéru ihned putoval Pioneer. Anténa dovnitř, anténa ven, optika, scart, napájení a je to.
Vytahuji médium DVD+RW a tisknu tlačítko eject. A vida, přístroj se vzbudil bez nutnosti zapínat jej speciálním tlačítkem. Abych mohl něco nahrávat, musím samozřejmě nejprve naladit stanice. Čas běží a já se rozhodl využít funkce automatického prohledání pásem. Funkci jsem našel snadno, byť v rozsáhlém a anglicky vyvedeném menu. Za pár minut bylo hotovo. I když první stanice se slušným obrazem byla až někde na pozici 4, citlivý tuner není na škodu a manuální ladění počká.
Zvolil jsem tedy kýženou stanici a zkusmo stiskl tlačítko record – objevilo se chybové hlášení ve smyslu, že na disk nelze nahrávat. A jéje! Ono to chce mínus médium, škoda. Tak rychle. DVD-R putovalo do mechaniky. Teď nějaké to nastavení datového toku. Volím manuální režim a v přehledném grafickém menu podle délky filmu nastavuji bitrate. Na nastavení timeru není čas, film začíná. Dávám record a ujištěn přehrávačem doufám, že to vyjde...
O dvě hodiny později zastavuji nahrávání. Mezitím jsem zkoušel hledat manuál a dozvědět se něco více, bohužel jsem ho zapomněl. Na disku byl film a při procházení menu, které zobrazuje i krátkou výstižnou nápovědu k položkám, jsem se jal finalizování. Mile mne překvapila možnost vybrat si z devíti šablon pro menu disku. Učinil jsem tak. Kapitoly se vytvořily automaticky a DVD-Video s celovečerním filmem nahraným z TV bylo hotovo.
Z hlediska náročnosti není tedy důvodu myslet si, že jde o něco výrazně odlišného od VHS rekordéru. Základní funkce a nastavování jsou téměř totožné a poradí si každý a dokonce i bez manuálu.
Na první pohled
Funkce tohoto přístroje jsou natolik rozsáhlé, že je nemá ani cenu sdělovat všechny. Podíváme se jen na ty podstatné a zajímavé. Ostatně vše je velmi přesně popsáno v manuálu, který čítá zhruba 100 stran a pro využití všech fines se bez jeho nastudování neobejdete. Zde také končí podobnost s VHS rekordéry, jelikož možnosti vyžití jsou mnohem širší.
Při pohledu na přední panel si nelze nevšimnout velkého displeje, nicméně jeho jas je celkem chabý a z větší vzdálenosti je špatně čitelný. Přítomná tlačítka obslouží většinu základních funkcí. Vpravo vedle displeje je vstupně-výstupní konektor I-Link (IEEE1394), který nám zajistí pohodlný přenos dat z digitální kamery na DVD médium.
Na opačné straně jsou potom vstupy analogové – pod odklápěcí krytkou, díky nimž snadno připojíme jakýkoli jiný zdroj audio a video signálu. Zadní panel poskytuje všechny potřebné vstupy a výstupy včetně dvou SCART s RGB.
Co je uvnitř?
Chlazení enkódovacího čipu a kompletního šasi obstarává jeden ventilátor. Hlasitost chodu celého přístroje je zhruba stejná, jakou vydává klasické video a jeho motorek při přehrávání. Při posuvu je samozřejmě DVD technologie úplně někde jinde než VHS.)
Hyperband tuner je vybaven systémy ShowView i VPS/PDC. Normy zvládne následující: PAL B/G, I,D/K ,SECAM-L,B/G,D/K a NICAM. Hodiny, které přístroj zobrazuje na displeji budou aspirovat na nejpřesnější zdroj času v domě, jelikož jsou automaticky synchronizovány s údaji televizních stanic.
Grafické menu přístroje je přehledné a dobře čitelné. Kromě toho má i velmi rychlou odezvu. Možnosti nastavování jsou opravdu široké a zvolené úpravy lze ukládat do několika uživatelských setů.
Nahráváme
Rekordér má dva režimy záznamu. Video Mode a VR Mode. První nabízí méně možností, ale větší kompatibilitu. S VR je to přesně naopak. Takže pokud použijeme Video režim, nahrajeme na médium DVD-R nebo RW nějaký obsah, klidně i na vícekrát a jakmile vyčerpáme kapacitu, disk finalizujeme, případně přidáme i název disku, kapitoly, menu a je hotovo. Ukončení disku může trvat poměrně dlouho, nicméně pokud byl na disku jen jeden film, netrvalo to ani 5 minut. Finalizovaný disk půjde přehrát na většině DVD přehrávačů i v počítačových DVD mechanikách.
Mnohem zajímavější je VR – Video Recording režim. Na takto formátovaný disk lze nahrávat jeden pořad a současně sledovat jiný záznam z téhož disku. Využít se dá také pro tzv. Chase play, který zajistí například to, že nepřijdete o zbytek filmu, když vás někdo vyruší. Jednoduše při odchodu stisknete tlačítko record a když se za deset minut vrátíte, tlačítkem play budete pokračovat ve sledování tam, kde jste skončili. Současně se sledováním zpožděného záznamu se na disk nahrává jeho zbytek a tak opravdu neztratíte ani minutu.
Velmi mne zajímal princip, na kterém současné čtení a zápis na DVD disk pracuje. Po delším hledání jsem zavrhl prvotní myšlenku, že mechanika má jeden laser pro čtení a druhý pro zápis. Pravděpodobně je využito toho, že rekordér je schopen vícerychlostního záznamu a čtení, takže ve spojení s vyrovnávací pamětí už to není takový problém, jak se zprvu zdálo.
K dispozici jsou čtyři základní komprese videa:
- FINE – 1h
- SP – 2h
- LP – 4h
- EP – 6h
a nakonec i MN - manuální, kde je možno volit v rozmezí 32 kroků takovou kompresi, která bude nejlépe vyhovovat.
Zkoušel jsem záznam v režimu EP, a i když obraz byl znatelně horší, na archivaci seriálů bych ho viděl jako naprosto dostatečný. Režim FINE nebo SP je již na druhou stranu omezován pouze kvalitou vstupního signálu a o nějaké degradaci nemůže být ani řeči.
Systém nahrávání VR má zásadní přednost v možnosti editace a stříhání videa. Bez potíží nahrané záznamy rozdělíte, spojíte i smažete. Takto vytvořený disk přehrajete ovšem pouze ve svém přístroji. Pokud jej finalizujete, což si vezme i desítky minut, bude čitelný i v některých dalších DVD přehrávačích a rekordérech.
Vynikající je i databáze posledních 30 disků, ve které snadno najdete, kde máte co nahráno:
Přehráváme
Pakliže Pioneer DVR-320-S exceluje jako rekordér, v roli přehrávače tomu tak již docela není. Jako první zamrzí upjatost na firemní mínus formát disků. Sice konkurenční DVD+R je akceptováno bez naprostých potíží, jeho RW varianta již nikoli. V záplavě DVD/DivX přehrávačů, pro které jde o běžné vlastnosti, také vyčnívá neschopnost přehrávání smíšených disků, nebo DVD médií s MP3, WMA a JPEG soubory (nutno si vystačit pouze s CD-R/W).
I tak se mi ale velmi líbilo menu, pomocí kterého probíhá přehrávání MP3, WMA a JPEG souborů. Čeština sice není korektně zobrazena, ani ID3 tagy, ale k vidění jsou celé názvy souborů a adresářů – i velmi dlouhých.
Samotná mechanika je sice „ostrozraká“, ale pomalá. Maximální rychlost posuvu je 4násobná. Nijak výrazně přitom naštěstí nehlučí.
Zaměřím-li se na DVD přehrávání, je samozřejmě bezproblémové a ihned po prvním spuštění jsem si všiml vynikajícího obrazu. Přístroj dokáže převést NTSC video na PAL a zobrazit ho korektně na TV, která zámořský formát neumí. Také při výběru titulků a zvukových stop není třeba tápat, české označení je zobrazováno. Někomu se může hodit i podpora disků VCD a SVCD. Marně jsem ovšem hledal základní funkci všech přehrávačů – zoom! Také rychlost posuvu je pouze 4x, ale u přehrávače bez DivX to až tak výrazné negativum není.
Stojí to za to?
Předpokládám, že při čtení Živě drtivá většina z vás sedí, takže cena, kterou nakonec vyslovím zřejmě nezpůsobí žádnou újmu z případného šoku. Jde o částku necelých 18 tisíc. V kategorii DVD rekordéru je to zatím jev běžný a tak méně movitým nezbude nic jiného, než počkat na dobu, kdy ceny spadnou (což jistě nastane). Díky přítomnosti I-Linku je přístroj zaslíben také videoamaterům, kteří se tak v lehce omezené míře obejdou bez počítače.
Kromě několika málo drobností si mne Pioneer DVR-320-S naprosto získal. Jedná se o vynikající přístroj. I když, domnívám se, že nejbližší budoucnost patří rekordérům s harddiskem. Právě na jeden z nich se podíváme blíže v příštím článku.
Přístroj k testu zapůjčila firma HifiShop.cz (www.hifishop.cz).
