vik_tor_b
8. 8. 2020 • 7:38

Dusicnanu amonnemu (NH4NO3) se samotnemu moc explodovat nechce. Ve vybusninach slouzi jako okyslicovadlo. Aby bouchnul, potrebuje pridat na 100 kg NH4NO3 asi 5 kg "paliva", nejlepe nafty nebo stolniho oleje. Jak se tech par tun nafty do skladiste dostalo je zahadou.....ktera by se mela vysetrit

passerby
8. 8. 2020 • 1:05

To se na to video nikdo z diskutujících pořádně nedíval ?!?
Z několika nezávislých záběrů je vidět, jak se při prvotním požáru v ohni a kouři objevují záblesky ...to je pyrotechnika nebo munice !!
Dostatečně silný iniciační výbuch je tedy celkem jasný... jen se to muselo správně trefit nebo sesynchronizovat více drobnějších výbuchů najednou.

Fga Galipoli
7. 8. 2020 • 10:29

Poznámka autorovi... v Chile se těžil ledek... pravda... ale dusičnan sodný.

danhar
7. 8. 2020 • 5:19
Caleb
5. 8. 2020 • 22:23

No, takze i v Bejrutu uz to vypada jako v jinych blizkovychodnich mestech, do kterych Amici za poslednich 20 let prijeli sirit "svobodu a demokracii." Vubec by mne neprekvapilo, kdyby ten prvotni pozar zalozili agenti Mossadu, Izrael se uz cele dekady snazi Libanon oslabit, aby mohl zabrat jeho vodni zdroje na jihu. V roce 2006 jim to prekazil prekvapive tuhy odpor Hizballahu, tak to mozna zkousi takovouto brutalni oklikou. Ostatne kdyz (udajne) muzou sabotovat prumyslove komplexy v Iranu, tak proc ne v Libanonu?

vzach
5. 8. 2020 • 21:32

Jeden bývalý kolega, který byl majitel několika starých střelných zbraní, používal ledek jako součást střelného prachu, který si sám míchal, když občas cvičně střílel ze svých starých předovek nebo perkusních revolverů.
A také nyní bude zřejmě v Libanonu nedostatek ledku, takže by ho tam někdo asi mohl dodat např. coby "humanitární" pomoc? 😉

Bobanowicz
5. 8. 2020 • 18:17

Myslím, že základní otázka zní - ten prvotní iniciační výbuch - byla to nehoda, např. nedodržení bezpečnostních pravidel, nebo se jednalo o záměr - tedy o terorismus?

světelná tyč
5. 8. 2020 • 16:41
intago
5. 8. 2020 • 14:42

Pamatuju. V 70 letech v my rodný vsi s tím pokusné rozmetavali kupy hnoje. Prolili to vyjetým olejem a odpálili rozbuškou. Moc se to nedařilo. Hnůj se rovnoměrně nerozmetal a s nebe na nás hvízdavé padaly kusy kamene. Ale srandy byl kopec

Bohumil Tříska
5. 8. 2020 • 13:50

Nemohlo to být tak, že v důsledku (už existujícího) požáru došlo k nastartování dekompozice dusičnanu amonného? Podle videí oheň tomu velkému výbuchu předcházel, nebyl jím způsoben. Když se najednou přemění tisíc tun pevné látky na plyn, může to být dost velký výbuch i bez procesu okysličování.

Dr. QQ
Dr. QQ
5. 8. 2020 • 13:25

Mám dojem, že příčina výbuchu v Oppau je známá.
Nejednalo se o čistá dusičnan amonný, měl být ve směsi s jiným hnojivem. V zásobníku toho bylo asi 4500 tun. Protože dusičnan je hydroskopický, vytváří vlivem vlhka slepence. Dělníci při uvolňování násypky používali ruční nástroje a měli povoleno použít i slabší nálože průmyslové trhaviny. Směs hnojiv zřejmě nebyla dostatečně homogenní a př jednom takovém "pracovním" výbuchu došlo k velké explozi.
Zdroj Wikipedie.

jirik66
5. 8. 2020 • 13:22

No když mohl explodovat v chemičce v roce 1921 tak asi nebude tak těžké přivést ho k výbuchu. Kdo ví co všechno ještě v tom skladišti skladovali.

Určitě si přečtěte

Články odjinud