Další kolo jednání organizátorů protestu Internet proti monopolu je za námi, a možná bylo jednáním posledním. Přinášíme aktuální komentář.
Dnešní (čtvrtek 26. listopadu) jednání organizátorů protestu Internet proti monopolu nedosáhlo ničeho kromě nepatrného zlepšení výsledků jednání prvního; podrobnosti najdete
zde. Konkrétně: délka internetového impulsu v hlavním čase bude 180 vteřin místo 170, a připojovací poplatek pravděpodobně nebude kasírován ihned po prvním spojení, ale až po určité době (tj. pokud se spojení neprovede, nebude inkasován). Jednání ale odkrylo jednu nepříjemnou skutečnost: SPT Telecom nebude schopen zavést tarif Internet 99 plošně od prvního ledna 1999; co to znamená doopravdy, zatím nikdo neví.
Internetovou veřejností je jednání vnímáno jednoznačně jako prohra, přičemž se argumentuje, že na tom bude český Internet hůře než předtím. Dokonce se to objevuje v některých komentářích, například Svět Namodro označuje bojkot za "fiasko", účastníci e-mailové diskusní skupiny bojkotu organizátory občas podezřívají z podplacení.
Názor, že to je fiasko, je chybný; a úvahy o podplacenosti či spiknutí jsou úplně zcestné (lidé, nedělejte si představu o světě okolo vás z televize a deníků; tato média vytvářejí opravdovou "virtuální realitu", která nemá se skutečností mnoho společného).
Především: pokud by akce Bojkot nebyla, tak platíme za Internet o 62,5% víc (při připojení modemem a při spojeních trvajících desítky minut). A to vždy, ráno nebo večer, v pondělí nebo ve svátek. Bojkot dokázal to, že provoláme buď stejně nebo méně, jen ve výjimečných případech o pár procent více, ale rozhodně ne o 62,5%. Upřímně řečeno jsem na začátku spíše nedoufal, že se s pyšným monopolem vůbec podaří pohnout - vždyť bojkotníci nemají v ruce jedinou zbraň. Pokud lobbuje jakákoli skupina, jako třeba železničáři, má zbraně: typicky vezme jako rukojmí nevinné (cestující veřejnost, dopravní společnosti, firmy), jde do stávky, vydírá vládu svými rukojmími a navíc nikdo nepřijde ani o korunu na platě. Pokud lobbuje internetová komunita, trestá jen sama sebe, pokles zisků SPT Telecomu dosažený tím, že se omezí na den (a třeba i na týden) používání Internetu, je naprosto mizivý. Za bojkot se verbálně (alespoň něco) postavila současná vláda, proti němu pak šéf opozice-neopozice; ale to nebylo nic překvapivého, vzhledem k jeho proklamované nenávisti k Internetu (vzpomeňte si na to při příštích volbách).
V prvním kole Bojkotu Internet překvapivě rychle a silně "zaútočil": získal sto tisíc podpisů, pár tisíc lidí na demonstrace, desítky článků v novinách, desítky minut v televizi. SPT Telecom o krok ustoupil a nabídl "lavírovací" tarif Internet 99.
Ve druhém kole jednání ale Bojkot nemohl přinést nic dalšího: podpisů nepřibývá, televize i deníky se zase vrátily k běžnému bulváru, a neexistovala žádná nová zbraň, která by přinutila SPT Telecomu ustoupit dále, leda že by Neff přivedl na jednání Neviditelného psa, který by mohl na představitele SPT Telecomu upírat prosebné psí oči a tak je obměkčit. Aby se SPT Telecom nejevil jako zarytá a neústupná organizace, pustil ještě deset sekund tarifu a docela gaunerský připojovací poplatek (naprosto neodůvodněný!) možná posune až po třiceti sekundách po spojení.
Zde jedna technická poznámka. Hovořil jsem o možnostech SPT Telecomu s některými jeho zaměstnanci (techniky, které znám a považuji je za objektivní), které ale musím uchovávat v anonymitě, neboť nemají od vedení povoleno se oficiálně k záležitosti vyjadřovat. Podle jejich sdělení skutečně není pro SPT Telecom schůdné zavést okamžitě paušál z prostých důvodů - řada existujících ústředen by nárůst vytížení neunesla, tj. došlo by k přetěžování sítě vedoucí k tomu, že by čísla pro paušál stejně nebyla ve špičkách dostupná. Jeden uživatel visící 24 hodin na lince (proč ne - dovedete si představit to lákadlo permanentního downloadování nesmyslů?) ji vytíží stejně jako stovka normálních volajících. Proto ono vysoké zvýhodnění mimošpičkové hovorové doby, a proto neústupnost ve špičkách.
Rozhodně souhlasím s tím, že ustoupení SPT Telecomu je nedostatečné, tj. že se nejedná o podpoření růstu českého Internetu. Přitom k situaci, kdy by obě strany - Bojkot i Telecom - dopadly ke ctí, podle mého názoru chybělo docela málo, konkrétně nezavedení ponižujícího vstupního připojovacího poplatku (to je totiž pro změnu zase plivnutí do tváře uživatele Internetu, který je zkasírován už za to, že si drze dovolil se Internetu vůbec připojit), a ponechání tříminutového impulsu ve špičce, tj. zachování letošní úrovně.
Jestli se bude dít něco dál, je nyní těžké říci. Bojkotníci chtějí nechat uživatele psát Bílou knihu popisující hříchy SPT Telecomu; to je taková masturbace, něco jako Kniha přání a stížností, která nikdy nevyvolala žádno nápravu, ale lze se v ní aspoň kochat. Mohou vzniknout další argumenty, popřípadě dokonce nátlakové prostředky, které by SPT Telecom přiměly k dalším ústupkům? Něco by se dalo vymyslet, ale to by se museli do jednoho šiku postavit všichni provideři: ale to je víc než nepravděpodobné, spíše nepředstavitelné.
