Třicet posledních let se kolem nás technologický pokrok prohnal rychlostí, která nemá v historii lidstva obdoby. A neutuchající rychlostí se jde dál, do dalších oborů. Nejmohutnější změny teď pravděpodobně čekají lékařství. Stane se vašim příštím lékařem Internet? Na provokativně hloupou otázku odpovídám překvapivě: ano.
Kam nejvíce investuje Google a Apple?
Nejde jen o tyto dvě obří firmy, ty jsou jen nejvíce na ráně; nepochybně v podobně frenetickém tempu jede výzkum u Samsungu a dalších firem daleko na východě, ale také v podstatně větším utajení. A do čeho tedy? Do nejrůznějších typů senzorů. Proč je zrovna taková divná věc jako jsou senzory v centru pozornosti technologických lídrů světa?
Nějakou dobu se hovoří o „chytrých hodinkách“, pro které teď uvedl svou softwarovou platformu Google a podle všeho je na září připravuje i Apple. Tvrdí se, že to bude jedna z příštích velkých věcí. Ale ne proto, že budou jen zmenšeným mobilem na zápěstí, který umí ukázat SMS nebo hlasem vyhledávat na internetu. Stanou se zařízením, které především sleduje a monitoruje člověka samotného: jeho životní a zdravotní funkce, a budou o tom, prostřednictvím mobilu, případně ale i vlastní jemnou zpětnou vazbou, podávat zprávy uživateli, ukládat je do cloudu a prostřednictvím cloudu následně získané informace vyhodnocovat.
Chytré hodinky jsou na začátku. A tedy zatím docela hloupé. Postupně u nich bude přibývat čidel monitorujících uživatele.
A už jsme u senzorů: budou snímat tlak včetně jeho křivek, srdeční tep, hladiny kyslíku v krvi, vodivost kůže, nejrůznější činnosti probíhající v mozku, samozřejmě také nejrůznější pohybové aktivity člověka. Množství parametrů fungování člověka, které mohou poměrně malé a často nenápadné senzory nepřetržitě (!) měřit, ukládat a zpracovávat, je ohromující, a to jsme dosud na úplném začátku poodhalování opony u oboru s neskutečným budoucím potenciálem.
Periferie tak logicky nekončí jen u hodinek. Kroužky na zápěstí, nalepovací senzory na různých částech těla, podložky do obuvi, senzory v chytrých brýlích… seznam může být dlouhý.
Google Fit Platform propojí fitness aplikace a různorodá zařízení s čidly snímající pohybové aktivity člověka, ať už z krokoměru, trenažérů, GPS nebo hrudního pásu. Všechna data se budou vyměňovat skrze univerzální API a souhrnně analyzovat.
Počítač lepší lékaře
K čemu to všechno je? K nepřetržité diagnostice lidského zdraví, což má dva hlavní přínosy. Prvním je vyvolání poplachu před blížícím se rizikem ohrožujícím člověka na zdraví nebo dokonce na životě: jednou z konkrétních věcí, o které se hovoří v souvislosti s blížící se očekávanou premiérou hodinek od Applu, je poplach před blížícím se infarktem. Lékaři říkají, že ač infarkt jakoby přichází náhle, z minuty na minutu, ve skutečnosti se signály blížícího se záchvatu „rozezní“ desítky minut před vlastní událostí. A je to přesně ten případ, kdy včasný zásah zachraňuje člověku život nebo jej ochrání před trvalým poškozením. Druhý význam pak spočívá v poskytování kvalitní zpětné vazby jak člověku, tak i jeho lékaři.
Zdraví a aktivity je připraven sledovat i Apple, nový systém už obsahuje HealthKit připravený spolupracovat s „iWatch“ a dalšími zařízeními s čidly a aplikacemi
Ke schopnostem nějakých senzorů, počítače (v mobilu) a služeb Internetu diagnostikovat člověka, můžete mít řadu pochybností. V tomto směru ale byla nedávno provedena studie, která porovnávala následující: na jedné straně výsledky diagnóz běžných „praktiků“, lékařů u vzorku zkoumaných osob, na druhé straně výsledky programu, který přebíral zjištěná diagnostická data a inteligentně je porovnával s databází čítající desítky tisíc měření a zjištěných chorob. Výsledky jsou překvapivé: program diagnostikoval lépe než lékaři.
Skutečnost, že i lékaři využívají ve stále větší míře k práci internetové služby jako informační zdroj pro vlastní rozhodování, rovněž něco znamená. A co ostatně dělá lékař, když prohlíží pacienta? Zkoumá viditelné a měřitelné příznaky (to senzory dokáží taky) a porovnává je s databází ve své hlavě (a to zase dokáží informační technologie).
Kvalitní diagnóza je pochopitelně základ – od ní je už téměř „algoritmicky“ odvozena léčba včetně medikace (aplikované léky), samozřejmě opět s aplikováním dalších informací o pacientovi. Lékař není zcela nahraditelný „mašinkami“, ale téměř s jistotou budou ony mašinky zastupovat velkou, zřejmě stále rostoucí část činností lékaře a současně poskytnou řadu služeb, které dnes lékař vlastně neposkytuje.
O krok napřed před doktorem
Je pravděpodobné, že senzory budou schopné docela přesně a s předstihem (!) diagnostikovat běžné choroby (typicky různé nabíhající virózy a bakteriální onemocnění) a tudíž pomohou k včasné léčbě či k „zaražení“ rozvinutí choroby. Budou též působit preventivně - což lékař dnes vůbec není schopen - tedy budou schopny člověka upozornit, že je v situaci, kdy se vystavuje riziku toho či onoho onemocnění a že je schopen toto ještě snadno odvrátit.
Lze si představit, že v případě těchto nemocí bude zařízení (tj. prostřednictvím mobilu, tabletu atd.) schopno dokonce předepsat léčbu. Vím, že tohle zní ještě lehce fantaskně, ale proč by nemohl mobil vyhotovit elektronický recept, nakoupit sám v e-shopu, a když s nabíhající chřipkou dorazíte domů, shodí vám na hlavu dron od Amazonu příslušný medikament.
Bláznivé? A kolik z toho, co je dnes denní realitou, bylo před deseti lety bláznivostí?
A to jsme ještě stále u tzv. neinvazivních metod, tedy takových, které nijak nezasahují do „celistvosti“ lidského těla. Pokud pokročíme dále – určitě i v čase – budou moci zařízení se senzory i odebírat vzorky tkání či krve, pravděpodobně v tak nepatrných množstvích, že to člověk ani nepocítí, a rozsah a preciznost diagnostiky se tak bude ještě řádově zvyšovat. Za dalších dvacet-třicet let bude součástí člověka zařízení, které mu bude příslušné léky do těla přímo vpravovat – v na minutu přesném čase, s dávkováním odpočítaným na molekuly.
Rodí se nový obor lékařské diagnostiky, která bude schopná zjišťovat choroby dříve a s větší přesností, než lékař se stetoskopem kolem krku.
Hlavním triumfem totiž není to, že se ze stovek tisíců lékařů stanou nezaměstnaní, ale skutečnost, že bude najednou k dispozici obrovské množství dat a jejich inteligentního vyhodnocení. Dá se vlastně říci, že člověk fungující běžným životem, tedy pracující, bavící se, spící, bude náhle poskytovat podobné množství dat jako pacient na nemocničním lůžku posetý sondami, kterého permanentně sleduje a měří dvacet přístrojů.
Rodí se tu vlastně úplně nový obor lékařské diagnostiky – dosti pravděpodobně takové diagnostiky, která bude časem schopná zjišťovat choroby či vady dříve a s větší přesností, než lékař se stetoskopem kolem krku.
Zdraví i pro zcela zdravé
Chápu, že pokud toto čte dvacetiletý člověk, který se cítí zcela zdráv a který navštíví lékaře jednou za deset let, přijde mu to vše jako nesmyslný a nepotřebný výstřelek, který využijí za prvé těžce nemocní lidé, za druhé hypochondři, a za třetí lidé, kteří milují, když je vše kolem nich měřeno, počítáno, váženo a postnuto na sociální síť (znáte je sami).
Aplikace Healthbook od Applu. Položek bude přibývat se schopnostmi senzorů...
To je jistě pravda a těchto lidí není málo, jistě stovky miliónů. Lidská populace stárne a potřebuje stále více lékařské péče, ta se současně prodražuje, často až k nesnesení. Je zde ale ještě jeden faktor. I my mladí a zdraví se učíme vážit si svého zdraví, a to i včetně například psychické pohody, protože ta velice silně ovlivňuje například naši pracovní výkonnost – náš úspěch, naši kariéru, a tu sakramentsky potřebujeme. Uvědomujeme si, jak důležité je být zdravý a v pohodě. Uvědomujeme si, že „zdraví jsou peníze“. Uvědomujeme si, že pokud péči o zdraví i ve svých dvaceti letech, kdy se zdá, že sneseme bez problémů vše, vrátí se to jako bumerang o třicet let později. A to je ještě pořád do důchodu pekelně daleko. Slogan „zdraví i pro zcela zdravé“ tak má velký smysl a význam.
Tento obor má už i svou nálepku, říká se mu mHealth, m v tomto slově znamená mobile. Nemusí a samozřejmě také nepůjde jen o hodinky. Komponenty jsou tři: první jsou ony měřicí periferie, kterých může být a bude spousta druhů, druhou je pak blízký počítač (mobil), který data z nich sbírá a zobrazuje výsledky, a třetím je služba běžící v cloudu, kde dochází k zpracování naměřených dat, k porovnávání a poměřování databází, a k poskytování výsledků zpět do mobilu nebo též do „osobní karty“ člověka.
Video – neinvazivní senzor iSpO2, který dokáže měřit saturaci krve kyslíkem:
Nirvána pro zdravotnictví: lepší a levnější zároveň
„Internetové zdravotnictví“, pokud se masově uchytí, bude znamenat transformaci zdravotní péče, jakou svět dosud nezažil: současně ji zlevní a zkvalitní. Zlevní v tom, že nejpracnější a nejdražší lékařský úkon, tedy diagnózu, nahradí „sebe-diagnózou“. Většina, možná naprostá většina diagnóz bude moci být provedena bez přítomnosti lékaře, ten nastupuje ve vážných a problematických případech.
Zlevní v tom, že nepřetržitá diagnóza umožní včasnou a levnou léčbu, případně upozorňováním na rizika umožní zcela se vyhnout onemocnění. Zlevní tím, že bude moci nasměrovat pacienta na nejlevnější lék v e-shopu. A zlepší tím, že si vlastně takovouto intenzivní, vysoce kvalitní a nepřetržitou diagnostiku bude moci dovolit úplně každý.
Našinci možná takovéto výhody nepřijdou jako zásadní, protože je zvyklý na české zdravotnictví, kde se může kdykoli sebrat, navštívit doktora a dostane se mu veškeré péče. To je ale spíš výjimečné – i jinde ve vyspělých zemích je základní péče jednoduchá až ošizená a vše navíc se platí.
Lékař, kterého budete nosit s sebou, tak bude podnikatelsky atraktivní téměř pro všechny. Pro technologické firmy je to nový zdroj peněz z nových zařízení – možná stejně velký jako mobily. Pro farmaceutické giganty je to příležitost, jak do lidí nacpat nová léčiva. Pro státy je to zlevnění neúnosně drahé zdravotní péče. Zapláčou, pravda, zdravotnická zařízení a doktoři – pro ně asi bude časem méně práce. Ale to je přece dobrá zpráva, když mají lékaři méně práce, ne?