Nepochopil jsem, proč se článek jmenuje "Dočkáme se stolních 3d tiskáren?", když tyto jsou již dávnou realitou a i v článku je to konstatováno. Mimochodem tiskárna SOLIDO vyrobí model o maximální velikosti 20 x 16 x 14 centimetrů a ta vrtule je ve vztahu ke stolním tiskárnám hodně zavádějící. Moje reakce na všechny rádoby vědecké články napsané po rychlém projetí internetu a stažení "ověřených" informací ...3D tiskárna – co je realita a co fikceV souvislosti s rozšířením znalostí o technologiích 3d tisku dochází i k určitému démonizování schopností těchto strojů a objevují se články, které jsou z oblasti sci-fi a nemají s realitou nic společného (jeden příklad za všechny http://www.ct24.cz/veda-a-technika/126553-3d... ... 3D tiskárna je pro nás jeden z výrobních nástrojů, který využíváme pro zhotovení tvarově složitých modelových dílů v případech, kdy klasické metody frézování nestačí. Většina dílů pro výrobu architektonického modelu je ale vyrobena klasickými metodami obrábění, které je mnohonásobně levnější oproti 3d tisku. Nejčastější dotaz, který dostávám, je na téma, zda se tiskárna umí reprodukovat, tj. vytisknout sama sebe. Tuto myšlenku jsem poprvé zaznamenal v nějakém pseudovědeckém článku na internetu a její rozšíření bylo přímo raketové. Samozřejmě, že tiskárna se umí zreprodukovat, ale jen svůj obraz, nikoliv funkční celek. Tiskárny pracují se širokým spektrem materiálů (ABS, PVC, škrobový prášek apod.) a umí z tohoto materiálu zhotovit i některé ze svých dílů, pokud je jejich počítačový model bezchybně vytvořen, ale proč ? Jaká bude funkčnost např. lineárního ložiska vyrobeného ze škrobu nemá cenu řešit, stejně tak řídící elektroniku nejde nahradit slepencem z plastu. Přesto má tato myšlenka velké množství zastánců, kteří se trumfují v tom, který další díl ze stroje vytisknou. Pravděpodobnost reprodukce tiskáren tiskárnami je asi stejně pravděpodobná jako výroba živých lidí metodami 3d tisku (i když nebylo by špatné vytisknout si Angelinu Jolie, když už její 3d model existuje …). Další myšlenka, kterou jsem z této oblasti zaznamenal, byl virtuální obchodní dům plný počítačových 3d modelů. Vánoční dárek – dětské autíčko – zakoupíme v podobě 3d souboru, doma si ho vytiskneme a již večer si s nim náš capart může hrát. Konec šílenství vánočních nákupů v představě vizionáře v oblasti 3d tisku … V jednom článku jsem byl označen za skeptika, osobně bych se spíš označil za realistu. Na metody 3d tisku je potřeba nahlížet jako na další z metod 3d modelování jen s tím rozdílem, že materiál není odebírán, ale naopak přidáván. Nic víc, nic míň, vše ostatní je jen fikce .....Michal Chalupa - PK model
www.pkmodel.cz