Nepropadejme panice?To je mi nějaké povědomé.
Starman ..... a taky ten co mu chtěli stavět dálnici přes planetu ....
42
Už to poslali? Trpělivost s lidstvem došla ... 😀
Slušelo by se dodat, že těleso má inklinaci 96°, to znamená, že k rovině ekliptiky klesá téměř kolmo. To znamená, že je v současnosti fyzicky nemožné postavit sondu, která by dokázala cokoliv jiného než jeden rychlý průlet kolem tělesa. Myslím si, že taková mise se nemá šanci vyplatit, respektive že s vynaložením stejných prostředků by bylo možné zrealizovat mnohem zajímavější mise.
Záleží, jak se ta mise pojme. I těsný průlet by byl velký úspěch. Ale cílem by nemělo být jen získat pár fotek. Většina sond jsou v mnoha oblastech prototypy, protože objevování vesmíru přináší řadu výzev a “ostrý test” je k nezaplacení. Proto NASA poslala sondu k Plutu (a dál) a proto má na Marsu helikoptéru. Tady je perfektní příležitost dát pár vědcům volnou ruku a sledovat s čím přijdou, aby bylo možné provést co nejlepší pozorování. Ideální by bylo odebrat vzorky z povrchu (a z jádra) a vzít je na Zem, o to se asi nemá cenu pokoušet v prvním kole, ve hře bude příliš neznámých. Ale lze to pojmout jako přípravu pro budoucí mise tohoto typu a zjistit co nejvíc, aby to příště bylo poučnější.
Průlet by nebyl velký úspěch, průlet umíme udělat jak těsný chcete. Jen by to stálo dost peněz s malým přínosem. Odebrání vzorků a doprava zpátky na Zemi je zatím scifi, orbiter by byl v tomto případě dost problematický a orbiter i lander na kometě už jsme měli před patnácti lety. Samozřejmě je tohle jiný objekt, ale přece jen tu pořád máme spoustu jiných, mnohem zajímavějších misí. Zatím žádná sonda nikdy nekroužila kolem Uranu či Neptunu. Nebo kolem jiného měsíce než Měsíce.
Průlet by byl úspěch ne z inženýrského hlediska, ale díky zmapování poněkud neznámého typu těles ve sluneční soustavě. A plynní obři a jejich měsíce nikam neutečou, ale podobný objekt pravděpodobně hned tak v dosahu nebude.
Pořád je to spousta peněz za málo muziky. V té době už budeme mít k dispozici novou generaci teleskopů, takže se o něm dozvíme dost tak jako tak. A dříve nebo později se ukáže dostupnější objekt ze stejné kategorie.
Odebrat vzorky je naprosté scifi, vzájemná rychlost v okamžiku setkání bude v desítkách km/s. To mimochodem představuje problém i pro fotografování, protože když budete moc blízko, nic nevyfotografujete a když moc daleko, tak nic nebude vidět. Pro srovnání New Horizon letěla kolem Pluta nejvyšší rychlostí necelých 14 km/s, jenže Pluto je mnohonásobně větší a protože sonda letěla alespoň blízko jeho orbitální roviny, zvyšovala se relativní rychlost postupně. Tady by to byl velmi rychlý a velmi ostrý průlet. Nejde asi ani tak o to, že by to nešlo, jako spíš o to, že s vynaložením stejných prostředků bych si uměl představit mnohem zajímavější mise - třeba orbitální sondy Uranu a Neptunu.Nicméně souhlasím, že bude zajímavé sledovat s čím vědci přijdou alespoň koncepčně. A kdo ví, třeba někdo přijde s tak dobrým nápadem, že do toho vesmírné agentury půjdou. Z vědeckého hlediska bych si uměl představit sondu, která by snímkování tohohle objektu kombinovala s polárním snímkováním slunce - podobně jako byla sonda Ulysses. Na takovou misi ale obávám se není dost času.
Nevím, jestli je to úplně nemožné, Le je pravda, že nikdo sondu s dostatečným delta V zatím nikdy nepostavil. Ale v principu by obří nádrž na xenon a iontový motor měli být schopný dát docela solidní rychlost, ne?
Koncepčně se k něčemu takovému přiblížila sonda Ulysses, včetně velmi radikální změny orbitální roviny. Ale naše uvažovaná sonda by potřebovala mnohem více. Nebo dostatečně chytře využívat gravitační prak, ale na to by nebyl čas.Iontový motor by teoreticky mohl fungovat, jenže jsou tu dva problémy. První je čas - Dawn potřebovala 4 roky aby se dostala k Vestě a to si cestou ještě usnadnila práci urychlením okolo Marsu. Tady bychom se potřebovali dostat za Saturn a když už tam budeme, tak ideálně ještě srovnat orbitální rovinu s tělesem. To by bylo tak na desítky let letu. Druhý problém je energie, iontový motor jí potřebuje opravdu hodně, jenže čím dále od Slunce se dostaneme, tím méně ji máme. Znamenalo by to buď opravdu masivní solární panely (které ale za oběžnou drahou Jupitera stejně začínají být k ničemu), nebo velké RTG. RTG ale dost drasticky ztrácí výkon s časem, což nás zase vrací k problému délky trvání mise.
Tak doufejme ,že se na takové těleso už podíváme i když nezačne zářit a nenecháme si ho uletět jako Oumuamuu . ( Ráma se taky vracel na několikrát ;) )
Nevracel, Rámané všechno jistí třikrát :)))
11 AU je pořád docela dost daleko. Poslat sondu k něčemu tak daleko a tak rychle se pohybujícímu nebude jednoduché ani když na to máme 10 let. Se stavbou sondy by se muselo začít hned.
Tak se to stihne při příštím obletu... Za víc jak milión let? To bude zrovna úterý, to si na někdo čas najde...
Už jsem objednal Arduino. Myslím, že to stihnu.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.