Právě dnes, 4. června, začíná třetí největší veletrh na světě pod názvem Computex 2001. Koná se jako vždy v taiwanském hlavním městě Taipei. Letos bude zřejmě daleko významnější, než nám bližší německý CeBIT 2001.
Jedním z hlavních mott veletrhu je IEEE 1394, známé jako FireWire. Tomuto rozhraní bude dokonce věnován celý pavilon (1394 Pavilon). Velmi důležitou lokální události je Compuforum a e21 Forum. Jedná se o akce Čínské lidové republiky nebo jak se na Taiwanu říká „Velké Číny“. Tématem číslo jedna budou platební systémy e-komerce v Číně.
Veletrh je pořádán ve dvou halách v Světovém obchodním centru Taipei a v jedné hale Taipei International Convention Center. První tři dny (tedy 4. – 7. června) je v prvních dvou halách otevřeno od 9 do 17 hodin, ve třetí hale až do 18. hodin. Poslední den veletrhu bude ve všech halách otevřeno jen do 16 hodin. Veletrh se rozkládá na celkové ploše 45000 metrů čtverečních.
Profil vystavovatelů
| kategorie |
počet vystavovatelů |
počet stánků |
| počítačové komponenty |
264 |
436 |
| komunikace |
125 |
229 |
| systémy, základní desky a rozšiřující karty |
133 |
297 |
| zobrazovací zařízení |
43 |
81 |
| zámořští vystavovatelé |
78 |
213 |
| národní pavilon |
34 |
84 |
| noví vystavovatelé |
93 |
107 |
| periferie |
212 |
352 |
| software a aplikace |
23 |
26 |
| vystavovatelé v Stellar Hall |
29 (zámořští 13, místní 16) |
306 (zámořští 12, místní 185) |
| 1394 Pavilion |
21 |
22 |
| obchodní média |
16 |
30 |
| celkem |
1071 (zámořští 125, místní 946) |
2183 (zámořští 418, místní 1765) |
Živě komentuje: Leckomu se chce zvolat „Vždyť je to až na Taiwanu, tam se jim pořádají veletrhy, to by u nás nešlo.“ Myslím, že právě takový veletrh by zde šel vytvořit. Taiwan má zhruba stejný počet obyvatel jako Česká republika, navíc Taiwan má silně nevýhodnou pozici, Česká republika je svým způsobem uprostřed dění. Taiwan je malý ostrov u Číny, tedy vlastně naprosto mimo svět. Přesto dokázali vytvořit spoustu firmiček i velkých gigantů, kteří třeba nejsou na úplné špičce, ale o to více vkládají snaživost.
Jak je to tedy u nás? Ačkoli máme „zlaté české ručičky“ a výborné programátory (i odborníky v dalších profesích), tak ty zlaté české ručičky máme spíš dozadu. Místo hledání cest jak něco udělat se hledají výmluvy proč to či ono nejde. Tuzemských výrobců původních programů máme naštěstí relativně dost, ale u hardware je to spíš k pláči. Nemyslím teď firmy kompletující počítače, ale přímo výrobce dílů. Autoři mnohých vtipných řešení neseženou investora, případně skončí na tvrzení, že „venku by to šlo, u nás ne“. Bohužel někdy je to pravda, protože státní podpora není taková, jak by bylo zapotřebí.
Na druhou stranu mnohé firmy světového formátu již Českou republiku zařadili do velmi perspektivních zemí. Jsou takové, které sem stěhují výrobu ze zemí, které jsou centrem výroby (typicky pro Evropu Irsko). Nepromarněme proto šanci se s těmito projekty „svézt“. Přece jen zásobovat Evropu z České republiky vyjde prodejce levněji, než zboží dovážet z Taiwanu.
Skončím vzpomínkou na Invex, který odpovídá dění na české počítačové scéně. Stává se z něj poměrně nudná záležitost, která již není pro odborníky, ale stále ještě není dostatečně vstřícná pro širokou veřejnost. Vzhledem k výše popsané tragické situaci původní počítačové tvorby postačí pro odbornou veřejnost jediná malá hala, kde se původní čeští výrobci pohodlně vejdou. Zbytek jsou distributoři, systémoví integrátoři, prodejci či assembleři počítačů. Právě ti by měli své stánky zaměřit více na masy, které jsou jejich zákazníky.
Invex odrazuje stále větší počet návštěvníků. Ti jsou znechuceni nekonečnými davy lidí a prodíráním se k určitému stánku, kvůli kterému vlastně na Invex jeli. Pokud se tam proderou, tak při otázce po prospektech se dozvědí, že žádné prospekty již nejsou, protože se „rozdaly“. To můžete slyšet i druhý den veletrhu, ale na vině nejsou jen vystavovatelé, ale i jiní návštěvníci, ale o tom až za chvíli. Všední den je pro veletrh pro masy vskutku nevhodný. Málokdo si může vzít v práci volno jen proto, aby se podíval na nějaké počítače. Ještě méně lidí si může dovolit vykázat návštěvu Invexu svému zaměstnavateli jako služební cestu včetně vstupenky. Ideální by byl stav, kdyby veletrh byl otevřený i o víkendu. Situace by pro mnoho tatínků byla jednoduchá – vzala by se celá rodina na výlet, umístila by se například do zoo, zatímco „hlava rodiny“ by se mezitím v klidu podívala na Invex.
Invex bohužel odrazuje stále větší počet vystavovatelů. Ti se již odmítají prát s českým způsobem návštěvy veletrhu. Školy chtějí svým studentům vnutit trochu toho počítačového povědomí, tak celé školy jezdí na Invex. Je jedno, že to je škola pro zdravotní sestry nebo základní školy. Nakonec to dopadá tak, že se na veletrh dostanou obrovská množství dětí, které počítače vůbec nezajímají. Ale svou zábavu si našly – devastaci exponátů, kde nejběžnějším typem vandalství je uřezávání myší. Snad každý, s kým jsem se o této problematice bavil, mi řekl „Já nechápu, proč to dělají, vždyť jim ta myš s uříznutým konektorem už k ničemu nebude“. Ano, to je pohled každého normálního rozumného člověka. To je ale právě největší omyl. Uřezávání myší není způsob získání myši, ale frajeřina či způsob odplaty. Když se chci pomstít nějaké firmě (typicky gigantovi), tak se jde k jejich stánku a uřízne pár myší. Pomstychtivá dušička je spokojena a v očích kamarádů je hrdinou, který pokořil i takový gigant. Pořádají se i soutěže, kdo uřeže víc myší. K tomu není, co dodat. Když jsme u těch soutěží, další oblíbenou zábavou je sbírání prospektů stylem kdo víc. Nehraje roli, že jednoho prospektu je 200 kusů, protože sebrali na některém stánku vše, co měli. Kvůli těmto zkušenostem vystavovatelé vlastně nevystavují skoro nic a pokud ano, je to chráněno skoro lépe, než Alcatraz. Obyčejného návštěvníka takové chránění exponátů i prospektů pochopitelně odradí. Firmy si potom jen hojí rány a počítají, kolik jednotek či desítek tisíc je vandalové stáli tentokrát.
