Dnes slaví u AMD 64. září

Dnes AMD oficiálně představí své 64bitové procesory pro stolní počítače Athlon 64 a Athlon 64 FX. Nastala tedy nyní doba pro 64 bitů i na kancelářském stole?
AMD své 64bitové procesory pod označením Opteron dodává na trh již několik měsíců, z tohoto pohledu není příchod Athlonů 64 takovým výrazným technologickým mezníkem. Spíše se jedná o překročení pomyslné hranice mezi servery a běžnými stolními počítači. Athlon 64 by měl prokázat, že 64 bitů má smysl i na běžném počítači. Tento nelehký úkol mu naštěstí pomůže zvládat několik vychytávek, které jej činí zajímavým, i když pojede většinou jen "na půl plynu".

Když se přecházelo od 16bitových procesorů k 32bitovým, hlavním lákadlem byl propracovanější multitasking s virtuálními počítači. Podpora více paměti, tehdy astronomických 4 GB, hrála až tu druhou roli. Když nyní přichází 64bitové procesory, není souběžné zpracování úloh ještě souběžnější, je tu především větší objem podporované paměti. Sice i dnes lze například u Xeonů adresovat více než 4 GB, je to ale jen pomocné řešení, nikoli lineárně adresovatelná paměť jako u 64bitových procesorů.

K řešení 64bitového procesoru vycházejícího z x86 jsou dva různé přístupy. Intel zvolil pro své procesory Itanium vytvoření zcela nové architektury IA64, která vyžaduje přeprogramování programů a ty tradiční pro současné procesory spouští v pomalejším emulačním režimu. AMD oproti tomu zvolila pod názvem x86-64 rozšíření stávající architektury x86 o podporu 64 bitů a také o dalších osm registrů. Právě malý počet registrů, základních paměťových buněk v procesoru, nad kterými probíhají všechny operace, patří k jedněm výtkám na adresu architektury x86.

Procesor podporující x86-64 dokáže rychle spouštět veškeré programy pro současnou platformu x86 a v případě potřeb přepnout i do plnohodnotného 64bitového režimu.

AMD svůj Opteron, první procesor podporující x86-64 navíc vybavila integrovaným dvoukanálovým řadičem DDR paměti a sběrnicí Hyper-transport. Díky tomu je výrazně rychlejší komunikace s pamětí, která se navíc zrychlí s rychlejším procesorem. Hyper-transport pak umožňuje nejen komunikaci s perifériemi, ale také mezi dalšími případnými procesory. Díky integrovanému řadiči paměti a rychlé propojující sběrnici jsou procesory dobře samostatné a příjemně škálovatelné do velkých počtů zapojených procesorů. To je ostatně i důvod, proč krátce po uvedení Opteronů přišla velká objednávka na 10 000 Opteronů pro jediný připravovaný superpočítač. Pro Athlony 64, které budou určené hlavně do jednoprocesorových počítačů, nemá ale tato lepší podpora více procesorů moc smyslu.

Podle předběžných informací bude čerstvě uváděný Athlon 64 na trhu nejprve ve dvou příchutích. Základní Athlon 64 bude obsahovat jen jednokanálový integrovaný řadič paměti, a bude v pouzdře se 754 piny, výkonnější Athlon 64 FX pak bude velmi blízký Opteronu, bude ve stejném 940pinovém pouzdru a bude také obsahovat dvoukanálový řadič paměti. Lišit se bude zřejmě ve velikosti vyrovnávací paměti na procesoru. Athlon 64 bude z počátku taktován na 2 GHz a označen Athlon 64 3200+, Athlon 64 FX na frekvenci 2,2 GHz pak bude označen podobně jako Opterony, tedy Athlon FX-51. Oba dva procesory budou kromě  X86-64 podporovat všechna rozšíření instrukcí x86, tedy od x87, přes MMX až po SSE a SSE2.

Souběžně s představením 64bitových procesorů se obecně předpokládá i uvedení, nebo alespoň oficiální termín uvedení operačního systému Windows XP 64bit Edition určené pro platformu x86-64. Stejně tak se počítá s uvedením kompilátorů pro vytváření x86-64 kódu.

Každopádně ale i se všemi různými programy dnes 64 bitů jen tak nevyužijete. Jsou tu jistě speciální aplikace vyžadující velké objemy paměti, kde 64 bitů smysl mít bude, v běžném životě a upřímně ani ve hrách nějaký náskok díky 64bitům nezpozorujete. 64 bitů prostě neznamená rychlost, ale hlavně více paměti. V oblasti rychlosti budou ale nové Athlony zajímavé především svým integrovaným řadičem paměti, které dokážou velmi zvednout výkon v aplikacích náročných na operace s pamětí, tedy i těch hrách. Dá se tedy předpokládat, že zejména ve zhruba prvním roce života nebude většina Athlonů FX využívat větší dostupnou kapacitu paměti a procesor bude hodnocen pro své jiné vlastnosti. To by mu ale mohlo získat dobrou půdu pod nohama pro pozdější nástup 64 bitů do kancelářských aplikací. Současně si mnoho uživatelů s tímto nárůstem rychlosti přímo spojí 64bitové vlastnosti procesoru. Samozřejmě si to spojí mylně, ale dobře víme, že marketingu je to jedno.

Názor Intelu na závěr: Technický ředitel Intelu, Patrick Gelsinger, minulý týden na otázku, zda již nastal čas pro 64 bitů na desktopu, odpověděl "myslím si, že zatím to smysl nemá, jen málo uživatelů má zatím problémy s limitem paměti, pochopitelně to ale sledujeme". Takže AMD, ukaž se.

Diskuze (113) Další článek: Atari distribuuje svůj nový produkt přes Kazaa

Témata článku: Transport, Paměť, Tradiční režim, Předběžný název, Technologická vychytávka, Velký smysl, Velký objem, Velká komunikace, Běžná komunikace, Září, Paměťová buňka, Paměti

Určitě si přečtěte


Aktuální číslo časopisu Computer

Zachraňte nefunkční Windows

Jak nakupovat a prodávat kryptoměny

Otestovali jsme konvertibilní notebooky

Velký test 14 herních myší