Drony | Létání | DJI

DJI Mini 2: Čivava se čtyřmi vrtulemi, která umí točit stabilizované 4K video

  • Po roce jsme se dočkali nové malé kvadrokoptéry od DJI
  • Umí točit 4K, fotit do RAW a skvěle stabilizuje obraz
  • Váží okolo 240 gramů a stojí 13 tisíc korun

Čínské DJI si za poslední roky vybudovalo pozici největšího výrobce dronů střední a vyšší třídy pro civilní použití. A to počínaje ikonickými řadami Phantom a Mavic pro (relativně) běžné smrtelníky a konče špičkovými obry, které unesou těžkou filmovou kameru hollywoodské produkce.

Jedna kategorie UAV ale výrobci dlouhé roky chyběla. Ta nejlevnější okolo hladiny 10 000 korun. Loni do ní DJI směle vstoupilo modelem Mavic Mini. Byl to silně vykuchaný, zmenšený, a hlavně odlehčený drak kategorie Mavic, nad kterým se majitelé skutečných maviků zprvu jen pošklebovali, než však spustili motory a s Mini vzlétli do oblak.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
DJI Mini 2 bez baterie a s baterií. Nízká hmotnost prodlužuje délku letu a řadí kvadrokoptéru do nejnižší a nejsvobodnější kategorie z hlediska celoevropské regulace dronů

I přes svoji směšnou hmotnost okolo 240 gramů to byla totiž stále kvadrokoptéra s rukopisem DJI. Tedy s výbornými letovými schopnostmi, stabilitou i za horších povětrnostních podmínek desítky metrů nad zemí a se skvělým gimbalem – úchytem kamery s mechanickou stabilizací ve všech třech osách.

Mini se vrací jako DJI Mini 2

Zdá se, že experiment s ořezaným mavikem, který si ale zachovává základní standard kvality, nebyl jen nahodilý výstřel do neznáma, uplynul totiž rok a máme tu jeho následovníka. DJI mu říká zjednodušeně Mini 2, koncepce je ale stále stejná a je to evoluce předchozího modelu.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Mini 2: Standard kvality od DJI, který se vejde do dlaně a umí natáčet 4K

Ano, evoluce je to správné slovo, samotný drak letounu je totiž prakticky identický, a to včetně šedé plastové barvy. Hmotnost s baterií se tedy opět zastavila na méně než 249 gramech a ve složeném stavu zabere Mavic 2 směšných 138×81×58 mm (D׊×V), takže jej bez problému strčíte i do malé kabelky přes rameno, nebo klidně do kapsy bundy.

Zase o chlup rychlejší

Přes svoji velikost je to přitom stále docela sebevědomá čivava v oblacích, která oproti předchůdci odolá silnějšímu větru 8,5-10 m/s (Mini 1 pouze 8 m/s) a zvýšila se i provozní rychlost. Ta horizontální až na 16 m/s (sportovní režim S) a ta vertikální až na 3,5 m/s (opět sportovní režim).

Vzhůru do oblak (video z kamery dronu najdete níže v článku):

Když se vám tedy znenadání rozpípá signalizace skomírající baterie a vy budete kdesi v šedesáti metrech nad zemí, stačí rychle přepnout do sportovního režimu a díky vyšší rychlosti klesání získáte pár sekund k dobru.

Až 31 minut v oblacích (ale spíše ne)

Dron je maličký a lehoučký, jedna baterie se proto postará i o delší let. Zatímco Mavic Mini sliboval za ideálních podmínek až 30 minut v provozu, Mini 2 si podle specifikace troufá na 31 minut.

Klepněte pro větší obrázek
Baterie zabere většinu prostoru uvnitř dronu

Tato čísla ale berte s velkou rezervou, průměrný čas totiž prakticky nelze určit. Nejméně energie spotřebujete za bezvětří a pokud se budete jen vznášet a rozhlížet se okolo. Když budete naopak nestále poletovat, natáčet nově až 4K video při 30 fps, anebo dokonce na dálkovém ovládání aktivujete agresivnější sportovní režim, kdy mikropočítač roztočí motory ještě na vyšší otáčky, výdrž spadne klidně na polovinu.

Pár desítek metrů nad zemí ke všemu bezvětří po většinu roku prakticky neexistuje, takže motory budou muset vždy překonávat nějaký odpor. Když jsem tedy tuto sobotu vytáhl dron do skal Velké Klajdovky vysoko nad Brnem, kde pochopitelně pofukovalo i při zemi, spokojil jsem se s průměrnými 19-20 minutami letu.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Při nízkém stavu baterie dron zprvu nabídne automatický návrat do výchozího bodu (RTH). Pokud tuto volbu zrušíte, bude pokračovat v letu, dokud nenastane kritický stav. Poté bezpečně přistane na aktuálním místě.

Dobití baterie skrze USB-C konektor na dronu zabere při použití powerbanky přímo v terénu slabou hodinku, takže vřele doporučuji dokoupit ještě jednu baterii, anebo pořídit Mini 2 v rozšířeném balení Fly More Combo. Sice si pár tisíc připlatíte, získáte ale rovnou tři baterie, nabíjecí dok a hromadu náhradních dílů – především dostatek vrtulí.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
V praxi počítejte spíše s délkou letu okolo 20 minut. V deníku si můžete všechny lety přehrát a podívat se na jejich statistiku. V místech s omezeným provozem (letiště, koridory, vojenské prostory) vás aplikace upozorní na rizika, anebo omezí parametry letu.

Nový ovladač, který se vrací ke kořenům DJI

Další podstatnou novinkou je zcela přepracované dálkové ovládání, které si výrobce vyzkoušel už u letošní aktualizace Mavic Air 2 a je to vlastně návrat ke kořenům. Stručně řečeno, zatímco u řady Mavic připojujete mobilní telefon, který slouží jako displej, zdola, Mavic Air 2 a Mini 2 používají zcela přepracovaný ovladač, kde se telefon připojuje shora. Stejný úchop používají i profesionální drony pro filmaře a stařičký Phantom.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Nové dálkové ovládání s horním úchytem na mobil a vnitřními anténami

Nový ovladač sedí v rukou perfektně a displej nad směrovými kolíky, kterými dron řídíte, je mnohem vhodnější, při řízení si jej totiž nebudete překrývat dlaněmi. Aby se dobře držel, musí mít i adekvátní rozměry, no a ty jsou zároveň jeho slabinou. Samotný dron tedy sice strčíte do kapsy, kvůli obéznímu ovladači si ale stejně vezmete batůžek.

Zatímco pokročilejší modely od DJI mají na dálkovém ovládání vlastní malý pohotovostní displej s výčtem základních provozních údajů, u nižších dronů Mavic Air a Mini chybí, což je velká škoda. Jde totiž o skvělou psychologickou pomoc zejména pro začátečníky, kteří za letu přijdou o obrazové spojení.

Klepněte pro větší obrázek
Mobil s aplikací DJI Fly slouží pro živý náhled z kamery za letu a  její pokročilé ovládání

To se samozřejmě občas stane, a zvláště ve městech se silným rušením na obou zmíněných kmitočtech je to v podstatě každodenní chléb. Dron přitom zpravidla stále reaguje na povely. Kdyby se na pohotovostním displeji nadále zobrazovala jeho rychlost, azimut letu a výška, mnohé by to uklidnilo.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Aplikace DJI Fly nabízí i vlastní mobilní střižnu videa, takže nemusíte trávit hodiny u počítače a hotový klip nasdílíte třeba rovnou na Facebook

Silnější vysílač a snad i méně výpadků obrazu

Pokud jsem už načal kvalitu spojení, Mini 2 je maličký a lehký, takže při letu šetří každý miliwatt elektrické energie. Přesto inženýři trošku zapracovali a Dvojka používá oproti Jedničce i v Evropě o něco málo silnější signál. Obraz by měl tedy vypadávat o něco méně a měl by se zvýšit i dosah dálkového vysílání.

Klepněte pro větší obrázek
DJI Mini 2 používá k přenosu obrazu a dat na kmitočtech 2,4 GHz a 5,8 GHz technologii OcuSync 2.0, která sama hledá nejlepší kanál a za letu jej může průběžně měnit. Dalším pilířem je modulace OFDM. Procesor Mini 2 zvládne živě přenášet náhledové video v 720p@30fps při datovém toku až 8 Mb/s.

A pokud už vypadne, je tu samozřejmě další klíčová funkce každého dronu: RTH – návrat na výchozí pozici podle satelitní navigace. Mini 2 tuto rutinu spustí v případě delšího výpadku signálu, anebo pokud jeho firmware usoudí, že je dron příliš daleko a má dostatek šťávy v baterii akorát na návrat domů.

Podpora Galilea ale absence čelní detekce

Co se senzorické výbavy týče, pominu-li běžnou inerciální jednotku IMU (gyroskop + akcelerometr + kompas) přímo v řídícím počítači, která dronu pomáhá určit orientaci a náklon v prostoru, nechybí už zmíněná satelitní navigace, jenž vedle GPS a GLONASS nově nabízí i evropské Galileo, a spodní detektor překážek. Na ten čelní se i u druhé generace zapomnělo a je to škoda.

Detekce překážek na DJI Mini 2:

DJI Mini 2 si totiž kvůli ceně pořídí zejména začátečníci bez předchozích leteckých zkušeností, a tak lze očekávat hromadu dronů s utrhnutými motorky kdesi v křoví. Pokud totiž detektor zachytí ve svém směru překážku, dron se jednoduše zastaví a couvne. Mini 2 to udělá jen v případě, že se objeví překážka pod ním, ale nikoliv před ním.

Klepněte pro větší obrázek
DJI Mini 2 disponuje jen spodní detekcí překážek. Čelní a zadní chybí, takže začátečníci by měli dávat dvojnásobný pozor.

4K kamera při 30 fps a s perfektní stabilizací

Jak už jsem nastínil výše, specialitou DJI je obraz bez otřesů díky gimbalu s trojosou stabilizací. Stručně řečeno, obraz je při pohybu jemný, a to i když s titěrným dronem cloumá vichr kdesi ve sto metrech nad zemským povrchem.

Stabilizace pomocí gimbalu:

Další případné otřesy pohltí 60fps natáčení obrazu v plném HD (1 080p), nově ale konečně přibylo i 4K, byť jen při 30 fps. Díky perfektní mechanické stabilizaci 30 fps bohatě stačí pro přímý pohyb nahoru × dolu a vpřed × vzad, kdy natočíte video, kterému by záviděla i leckterá česká seriálová produkce. Pohyb bude naprosto jemný, rovnoměrný – prostě jako z filmového jeřábu.

Test 4K, poledne, protislunce:

Test 4K, západ Slunce, vysoké ISO:

Filmová políčka ale budou trošku chybět třeba při otáčení. Tam už by to opravdu chtělo 60fps a obraz bude působit více trhaně. Nicméně, za baťovskou cenu 12 999 korun v tuto chvíli nic lepšího neseženete.

Videa a fotografie se ukládají na microSD kartu, kterou zacvaknete do zadní části draku hned vedle nabíjecího konektoru USB-C a dvířek na baterii.

Fotí i do RAW a skládá panoramata

Ty, které spíše než natáčení videa zajímá 12Mpix fotoaparát, potěší vedle obvyklého ukládání do JPEG i podpora snímání do RAW (DNG). To je další velké vylepšení modelu Mini 2. Kamera má zorné pole 83°, a pokud by se vám zachtělo širšího záběru, nechybí tři režimy panoramatických snímků: 180°, sférické a právě širokoúhlé (na výšku i na šířku), které už připomíná rybí oko.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Nastavení fotografování v aplikaci DJI Fly, výběr fotorežimu a doladění parametrů 
Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Plný automat, jasné poledne
Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Plný automat, západ Slunce

Panorama vytvoří už za letu přímo procesor dronu, který se sám natočí a pořídí sérii snímků, které složí prakticky bezchybně, k čemuž mu opět dopomůže stabilizace. Když se dron vznáší, obraz je opravdu statický, jako by byl dron celou dobu kdesi na zemi na stativu.

Klepněte pro větší obrázek
Tři režimy panoramatických snímků, které dron za letu rovnou i složí
Klepněte pro větší obrázek
Sférické panorama
Klepněte pro větší obrázek
180° panorama
Klepněte pro větší obrázek
Široké panorama

Letoun za 13 tisíc vyžaduje znalost předpisů

Cena na tuzemských e-shopech se nyní pohybuje okolo 12 999 korun za základní set, který jsme měli i my v redakci, k dispozici je ale i zmíněný Fly More Combo s trojicí baterií, nabíjecím dokem a hromadou náhradních dílů, který vás přijde zhruba na 16 999 korun.

Pokud byste si chtěli Mini 2 nadělit pod stromeček, mějte také na paměti, že nás v novém roce čekají upravená pravidla provozu bezpilotních letounů a ani tento maličký dron už není pouhou hračkou. Stručně řečeno, stanete se pilotem a budete muset dodržovat hromadu pravidel.

Řízení letového provozu České republiky za tímto účelem již v minulosti spustilo web letejtezodpovedne.cz, kde se po novém roce objeví i materiály pro povinnou registraci letounů a jejich pilotů, která bude platit napříč EU.

Klepněte pro větší obrázek
DJI Mini 2 spadá díky nízké hmotnosti do nejnižší kategorie C0 (vlevo nahoře), zjevně ale bude potřebovat po Novém roce registraci, protože je vybavený kamerou a nejedná se o hračku.

Dron DJI Mini 2 se díky své nízké hmotnosti sice vešel do té nejnižší a nejméně regulované kategorie (viz schéma), a můžete s ním tedy létat zdaleka nejsvobodněji, nicméně jelikož disponuje kamerou a nejedná se z hlediska evropského práva o hračku, bude se podle aktuálního výkladu ŘLP týkat registrace i něj. Nutno však podotknout, že výkladů existuje více a ani komunita letců není úplně jednotná.

Klepněte pro větší obrázek
Otevřená kategorie dronů se dělí na podkategorie A1 až A3

Do hry zároveň vstupují i další hráči. Třeba Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, která dle vlastního výkladu nemá zrovna v lásce drony a to včetně těch nejmenších v tzv. zvláště chráněných územích (národní parky a CHKO), kde vyžaduje k letu povolení od místní autority.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Podmínky létání v kategoriích A1 až A3 a třídy letounů C0 až C4. Drony C0 a C1 mohou používat režim follow-me do vzdálenosti 50 metrů (autopilot, automatické natáčení aj.).

Téma blížící se regulace dronů, která měla původně vejít v platnost už letos, ale kvůli pandemii došlo k odkladu, si každopádně zaslouží samostatný článek, a tak se k ní v závěru roku ještě vrátíme.

Diskuze (28) Další článek: K2-141b je pekelný svět s oceány lávy a nadzvukovými smrštěmi vypařených hornin

Témata článku: Hardware, Facebook, Evropa, Drony, Kamera, Létání, GPS, DJI, JPEG, Brno, Baterie, Evropská unie, UAV, Galileo, Mavic, MINI +, Phantom, Satelitní navigace, Dálkové ovládání, Dvojka, Mavic air, RAW, Imo, Let, Glonass

Aktuální číslo časopisu Computer

Jak prodloužit výdrž notebooku

Velké testy: gamepady a inkoustové tiskárny

Důkladný test Sony Playstation 5