Diskutujte na téma: blogy

O smysluplnosti blogů, jejich významu, či módnosti již bylo napsáno mnohé. Vášně okolo tohoto mediálního prostředku přesto neutichají. Každý den se na internetu objeví tisíce nových deníčků a možná ještě vyšší číslo jich pravidelně zaniká. Zlé jazyky tvrdí, že blogy mají více autorů než čtenářů. Co si myslíte vy?

Ve vztahu k blogům lze uživatele internetu rozdělit snad na následující tři skupiny:

  • vášniví příznivci blogů (zpravidla samotní bloggeři)
  • vášniví odpůrci blogů (někdy také bloggeři)
  • podstatná část uživatelů, kteří blogy mohou číst, ale nevnímají je jako nic zvláštního

Tyto tři skupiny se denodenně střetávají v internetovém prostoru a jiskří mezi nimi názory na tento fenomén informačního věku.

Rádi bychom na Živě vyvolali širší diskuzi na téma blogy. Zajímá nás co si o nich myslíte, čím pro vás jsou, co vám daly, případně také co vám vzaly. Jaké blogy jsou vaše oblíbené a proč je čtete.

Tématu blogů se ve svém článku věnoval již Jiří Hlavenka a dnes tak učiní Vojtěch Bednář. Oba se řadí do skupiny uživatelů se střízlivým pohledem. Na druhé straně barikády je například Patrick Zandl, který je vášnivým bloggerem a jeho deníček Marigold.cz dosahuje slušné návštěvnosti. Co si on myslí o blozích celkem jednoznačně prozrazuje závěrečná věta posledních „Drobků“, kde autor zmiňuje srovnání návštěvnosti webových stránek blogspot.com a NY Times: „Opravdu ještě považujete weblogy za minoritní záležitost?

Pokud máte k tématu co říci, budeme rádi pokud tak učiníte do diskuze pod článkem. Inspirací vám může být následující článek Vojty Bednáře.


Názor: Weblogy jsou okrajová záležitost

Na internetu existují miliony deníčků. Tisíce, možná desetitisíce z nich jsou česky. Ale kolik jich za něco opravdu stojí? Jeden, dva?

Blogování čili psaní si vlastního internetového deníčku je v posledních několika letech velice módní záležitost. Udělat si vlastní deníček je dětinsky jednoduché díky dostupným službám. Naplnit jej obsahem také nevyžaduje příliš mnoho intelektuálního úsilí.

Sehnat čtenáře je ale už horší a představuje právě ten element, na kterém pravděpodobně valná většina deníčků krachuje. Z tisíců zůstane pár aktivních, navštěvovaných a udržovaných, zbytek se stane opuštěným a zanikne. Pochopitelně, existuje i množství takových, které jejich autoři pravidelně doplňují bez naděje na možnost, že by někdy třeba někoho, kdo by jim byl za tuto činnost vděčen, přitáhli.

Zvláštností deníčků ovšem je, že čas od času přilákají mediální pozornost. Má-li například někdo průšvih proto, že na svém „vykecávníčku“ pomluvil šéfa, nebo když autor pravidelně aktualizované jedné stránky, doufaje v novinářskou akreditaci, s adresou svého veledíla na vizitce vytrvale otravuje pořadatele výstavy, koncertu či podobné akce.

Dovolím si položit mezi bloggery jistě velmi nepopulární myšlenku a vím, že za ni zde budu pranýřován: Tvrdím, že blogy jsou ve skutečnosti zcela okrajovou záležitostí živenou určitou kategorií lidí. Že zdaleka ne každý, kdo používá internet a používá jej jako komunikační médium často na profesionální úrovni, svůj blog má, nebo jej vůbec potřebuje. Že blogy jsou v podstatě jen jednou z mnoha služeb a vůbec nejde o zajímavý fenomén. A především, že pokud na ústupu do zapomnění nejsou už teď, brzy se na něj vydají.

Cyklicky nekvalitní deníček

V roce 2003, kdy spojenci dobývali Bagdád, se rozšířil odkaz na weblog psaný bez cenzury, a mimochodem moc hezky, přímo z tohoto města. Jeho pravost se prakticky nijak nedala ověřit, byla vyvracována, ale věřme tomu, že byl autentický. Onen autor na sebe strhnul pozornost nemalého množství lidí, ale třeba také oficiálního zpravodajství, kterému se tak, asi nechtě, stal velmi vydatným konkurentem. Společně s několika málo podobně obsahově (nebo autorsky) zajímavými deníčky se tímto zapsal do nepočetného seznamu weblogů, které měly jakousi informační úroveň.

Na svém počátku (pojem weblog se datuje od roku 1997 a jeho autorem byl spisovatel Jorn Barger) bylo mnoho deníčků prakticky ztotožnitelných s online časopisy tvořenými jedinou osobou. Mnoho znaků blogu měl v česku velmi populární Neviditelný Pes – a ve své konzervativní podobě Hyena je má dodnes. Většina blogů ovšem nedokázala a stále nedokáže nabídnout to, čím Pes/Hyena překypuje dodnes. Tím něčím je zajímavý obsah.

Z uvedeného deficitu, ke kterému se ještě připojují chabé slohové schopnosti většiny tvůrců, vyplývá skutečnost, že nezajímavé deníčky nikdo nečte. Pokud ano, tak lze říct, že značná část této návštěvy se vytváří cyklicky, a to podle následujícího principu: Naprostá většina weblogů obsahuje odkazy na další „spřátelené“ deníčky – blogroll. Protože se odkazují navzájem, vzniká tím propojený řetězec ve tvaru kroužku, jakýsi potomek dávných webringů v nekoordinované podobě.

Jestliže na sebe jednotlivé deníčky odkazují, dá se předpokládat, že si je jejich autoři vzájemně čtou. A pokud některý z nich přiláká vnějšího čtenáře, je zde jistá pravděpodobnost, že bude bez ohledu na kvalitu prozkoumávat (v marné naději na něco zajímavého) i deníčky svých kamarádů. Tak vzniká návštěvnost.

Utopený obsah

Na druhé straně množství deníčků, ve kterých si teenageři stěžují na to, jak nemohou najít vhodný protějšek, a teenagerky hovoří o pseudofilozofii, komunikaci s duchy a ekologických/civilizačních problémech, bez znalosti čehokoliv z předchozího spolu s mechanismy jejich čtení zadupává ono poměrně mizivé procento weblogů mohoucích nabídnout zajímavý obsah.

Takové deníčky pak buď (neobjeveny) zanikají na znechucení svých autorů, nebo se (objeveny) transformují ve vyšší typ informačního zdroje – v časopis – či v komplexnější prezentaci. Podobnou ambici mělo zřejmě hodně bloggerů, nicméně prostředí je, alespoň v českých podmínkách, asi zcela vyčerpáno. Tento stav pak musí mít zpětně vliv na počet deníčků a jejich vývoj.

Nebloguješ, nejsi in!

Mezi určitou vrstvou teenagerů jsou deníčky stále ještě módou a zřejmě tomu tak po nějakou dobu bude. Už z principu této módy ale vyplývá, že jakmile se příliš rozšíří, přestává být atraktivní a je nahrazena jiným typem produktu (tato myšlenka byla vyslovena před takřka stoletím německým sociologem Georgem Simmelem). Po spláchnutí módní vlny zůstávají kroužky vzájemně se odkazujících osobních blogů, několik více či méně zajímavých tematických deníčků, jejichž autoři se postupně, jsa si vědomi naivity svého počínání, přestanou vydávat za novináře (jen málo z nich se jimi skutečně stane).

Deníčky vezme čas, pokud se tak už ovšem nestalo. Dnes již nemají příliš velký informační význam. Jen na málokterém se lze dozvědět informace užitečné pro někoho jiného než pro samotného autora blogu, jeho nejbližší přátele či náhodného verbálního voayera. To je ale v pořádku.

Deníčky jsou totiž jednou z mnoha služeb moderních informačních technologií, a tak jako všechny ostatní technologie slouží lidem. Nemá cenu je přeceňovat, nemá smysl vytvářet z nich fenomén. Jsou totiž spíše okrajovou záležitostí a podobně jako ostatní módní trendy (vlastní webové stránky pro každého, mončičák, céčka, náušnice v nose) se dříve či později stanou nijak významnou součástí lidské, v tomto případě online kultury.

Tím netvrdím, že blogy a bloggeři zaniknou, ale že se jejich počet v nějaké, zřejmě dohledné době sníží. Tento úbytek aktivně blogujících by se mohl pozitivně odrazit na kvalitě informací jimi prezentovaných. Lidé, kteří se umějí skutečně podělit o své názory a informace, budou ale nejspíše vždy utíkat od deníčků jinam, nebo z nich udělají jen jednu, opět okrajovou, metodu své komunikace s veřejností.

P.S. Všechny konstrukce, které v předchozím článku (neblogující) autor uvedl, vycházejí z hlediska textu jako nástroje pro přenos informací. Lze je tedy vyvrátit teorií jazyka podle J. Cimrmana. Dle této teorie nevznikl jazyk z potřeby dorozumět se, ale z touhy se vykecat.

Další článek: Kabelový internet chello má 50 tisíc uživatelů

Témata článku: Byznys, Blog, Podobné množství, Zajímavý obsah, Zvláštní význam, Vnější vrstva, Náhodný znak, Deficit, Blogger, Hyena, Střízlivý pohled, Kroužky, Poslední věta, Teorie, Bagdád, Informační věk, Navštěvované médium, Teenager, Jistá pravděpodobnost, Mizivé procento, Neviditelný pes, Okrajová záležitost


Určitě si přečtěte

20 tipů a triků pro Gmail: Užitečné maličkosti, které zefektivní práci s e-maily

20 tipů a triků pro Gmail: Užitečné maličkosti, které zefektivní práci s e-maily

** V Gmailu je řada užitečných funkcí, které možná všechny neznáte ** Odeslání mailu můžete například pozdržet či naplánovat na později ** Nad Gmailem můžete mít s několika triky daleko lepší kontrolu

Karel Kilián | 25

Bývalý zaměstnanec Nokie vysvětluje, proč telefony s Windows Phone neuspěly

Bývalý zaměstnanec Nokie vysvětluje, proč telefony s Windows Phone neuspěly

** Za neúspěchem Microsoftu v mobilech stojí i Windows 8 ** Microsoft pozdě naskočil do rozjetého vlaku ** Uživatelé neměli zásadní důvody, proč přejít

Karel Kilián | 133

Je ta fotka černobílá, nebo barevná? Náš mozek realitu pouze odhaduje a vymýšlí si

Je ta fotka černobílá, nebo barevná? Náš mozek realitu pouze odhaduje a vymýšlí si

** Klasický počítač bezchybně zpracuje bit po bitu dat ** Mozek si realitu naopak spíše představuje a chybuje ** Teď se tím baví internet u další optické iluze

Jakub Čížek | 33

Zorin OS 15: Vyzkoušejte další hezký a nenáročný linux pro mamku a taťku

Zorin OS 15: Vyzkoušejte další hezký a nenáročný linux pro mamku a taťku

** Ačkoliv je grafických linuxů plný internet, stále vládnou Windows ** Jeden z nich se jmenuje Zorin OS a nedávno se dočkal aktualizace ** Dělají jej dva kluci z Irska a je fakt hezký

Jakub Čížek | 114

Podívejte se, jak vypadá mikrofon nebo blecha pod elektronovým mikroskopem

Podívejte se, jak vypadá mikrofon nebo blecha pod elektronovým mikroskopem

** Z Brna pochází třetina světové produkce elektronových mikroskopů ** První československý kus vyrobila Tesla už v 50. letech ** Dnes na ni navazuje třeba brněnský Tescan

Jakub Čížek | 19



Aktuální číslo časopisu Computer

Speciál o přechodu na DVB-T2

Velký test herních myší

Super fotky i z levného mobilu

Jak snadno upravit PDF