Celá Evropa, tedy i včetně méně vyspělých zemí, se ve velkém má těchto zázraků dočkat až za dlouhých šest roků.
Digitální televize neboli DTV je všeobecně považovaná za budoucnost televize, za její další vývojový krok, a to samozřejmě včetně varianty iDTV, kde „i“ znamená interactive – umožňující dvoucestnou datovou komunikaci a tudíž využívání internetových služeb. O tom, že DTV/iDTV je něco nesrovnatelně lepšího než co máme všichni v domácnostech nyní, není vůbec sporu – jestli ji ale budeme moci brzy nebo vůbec využívat, je daleko složitější otázka. Víra v rychlé zavedení těchto technologií má totiž dráhu světlice – jak rychle a halasně vylétla nahoru, tak rychle a tiše spadla dolů. Počáteční odhady o rychlém zavedení DTV/iDTV během dvou-tří let ve všech vyspělých zemích jsou nyní prudce redukovány, též v jasné souvislosti s internetovou bublinou: ukázalo se, že je sice hezké, že lze realizovat technicky famózní věci, ale lidé po nich zase až tak moc netouží a zejména za ně nejsou ochotni připlácet. V domácích poměrech je to dobře vidět na osudech placené televize: provozovatel UPC je na tom finančně bídně, lidé odmítají platit byť i jen za základní program, o tom, že by si ve velkém předpláceli další bonusové programy a platili za televizi přes tisícovku měsíčně, ani nemluvě. Není divu – za tuto částku si mohou pořídit luxusní čtrnáctidenní dovolenou u moře s leteckou dopravou. Přitom ale UPC není nenasytná: provozování tohoto podnikání je nákladné a i za těchto cen to nestačí na zisk. Lze argumentovat nízkými domácími mzdami, ale ani v západní Evropě není situace o mnoho jiná.
Firma Strategy Analytics nedávno zveřejnila studii, podle které bude mít většina (jmenovitě 73%) evropských domácností digitální televizi až v roce 2008. Výzkumníci tvrdí, že zatímco terestrická digitální televize je v dlouhodobém výhledu odsouzena k zániku, úspěšná bude jak kabelová varianta (v hustě osídlených lokalitách), tak přenos přes satelit (všude jinde).
Nejvyspělejší státy Evropy samozřejmě už mají k DTV přístup, i když neplatí zrovna malé peníze. Počet evropských domácností, které se letos k DTV/iDTV připojí, má být 7.3 miliónu, což je o něco málo méně než kolik se jich připojilo loni. Sestupný trend se ale má zase brzy zvrátit směrem nahoru. Očekává se přitom, že většina z tohoto počtu (58%) se připojí přes satelit, menšina (36%) přes kabel. Zbytek zvolí některou z terestrických nabídek, které ještě přežívají.
Na rozdíl od Internetu, který vzal svět útokem – ale také za to zaplatil díky přehnaným a nenaplněým očekáváním – bude šíření DTV a iDTV spíše plíživé a postupné. Společnosti nebudou bezhlavě investovat, ale budou řádně „podnikat“: jestli něco jeden rok vydělají, reinvestují to a zlepší své služby a nabídku, získají další zákazníky, zase něco vydělají, zainvestují a tak dál – tak je ostatně dobrým zvykem podnikat všude na světě. Pro nás z toho vyplývá trochu nemilý závěr, že coby populací malá a nebohatá země nebudeme zrovna prvním cílem v nabídce firem poskytujících DTV a iDTV, ale spíše někde u chvostu. Že by se prudký a neustále zrychlující nástup technologií, pozorovaný během celého dvacátého století, ve století jednadvacátém zpomalil?