Digitálně fotografická teorie relativity

ahoj,

vec je dana zpusobem provadeni JPG komprese, ktery je nasledujici:
1. obrazek se rozdeli na bloky 8x8 bodu
2. v kazdem bloku se urci pomoci DFT (diskretni fourierovy transformace) koeficienty zastoupenzch obrazovych frekvenci.
3. podle stupne komprese se vezme X nejvyraznejsich frekvenci (pro vyssi kompresni pomer se jich veme malo a naopak)

Tedy pokud je v obrazu plocha s jednolitou barvou, nebo s vyplni obsahujici malo harmonickych slozek v prislusnem rozkladu tak i malo frekvenci popise obraz velmi dobre. Nebo naopak staci pro danou kvalitu pouzit mene koeficientu a kompresni pomer je tedy vetsi.

Pro tento typ komprese jsou kriticke ostre prechody jasu a barvy, ktere obsahuji mnoho harnonickych frekvenci a proto vyzaduji koeficientu. Pri vysokem stupni komprese se potom kolem techto hran objevuje "barevna duha" - zbytkove zakmity te vlnove funkce. Zkuste si to.

preji pekny den

Honza Bastecky

Protože má černý krk - jednolitou plochu.

Protože má černý krk

.. je, že u uvedených náhledů je poměr "správně", tj. detail je menší než bysta.
A propos - rád pozoruji na digitálních foťácích počet snímků. Takhle jsem na foťák s tuším 8 Mb kartou fotil v nejvyšší kvalitě a ukazovalo mi to na začátku 16 možných fotek. Nafotil jsem jich 55. U posledních několika fotek ukazoval foťák nula, po chvíli, kdy v paměti kompresoval ukázal jedna, dva i tři. Byly to makro snímky čepic, kde bylo pozadí bílé, takže toho hodně mohl "uříznout" při komprimaci (náhledy možno vidět na www.3ko.cz)