Sramek77
15. 4. 2020 • 19:09

Máte nervy se doma s dětmi učit matematiku? Teď probíráme dělení, a já u toho opravdu zuřím. Jak to dětem rychle vysvětlit?

Pavel Smolík
Pavel Smolík
10. 5. 2018 • 11:49

Jak říká sám Hejný, jeho metoda nesmí být učitelům nařizována, musí sami chtít. To samo je filtrem na nadprůměrné učitele a lepší výsledky jejich žáků lze očekávat bez ohledu na zvolenou formu výuky.Pokud ty školy sledují dlouhodobě, měli by zveřejnit i srovnání stejných skupin před a po. Nebo ideálně výsledky žáků stejných skupin učitelů před a po. V obou případeh, zda došlo ke zvětšení rozdílů mezi školami nebo se drží.Nic proti Hejného metodě, některé věci jsou tam fajn a přispěl jsem na tu Android hru. I když z její konečné prodejní ceny jsem dost rozpačitý.

Milan Keršláger
10. 5. 2018 • 10:54

Z mého pohledu (učím matiku) by se měly trénovat (na ZŠ) "kupecké počty" v několika úrovních. Tj. kolik stojí nákup, o kolik klesla teplota (záporná čísla), kolik bude stát obklad koupelny (když 1 metr stojí X Kč), kolik zaplatím na úvěru (procenta), kolik je skutečně sleva (obrácená procenta). A jako vrchol porovnání dvou nabídek (sestavení rovnice), například předplacená karta vs. paušál. Zlomky do toho patří (i v receptech je např. čtvrtka másla).
Bohužel je výuka na ZŠ moc zaplevelena příliš abstraktními věcmi, které slabší "nepoberou", a protože nevidí "k čemu mi to bude", tak "se na to vykašlu, jen abych prolezl".

nihilistic.bird
10. 5. 2018 • 9:58

Můj názor po té, co jsem potkal pár žáků učících se Hejného metodou a jednoho z nich pomáhal připravit na přijímačky, je, že Hejného metoda je fajn, ale není to učení matematiky. Děti to (asi) baví, naučí se snad logicky myslet (a to je důležité), ale chyběl mi tam jakýkoliv základ matematického formalismu. Žák byl schopen vyřešit jednoduché úlohy téměř z hlavy, jen s pomocí několika čísel na papíře. Naprosto bez rovnic, ale s velkými problémy vysvětlit co které číslo (s výjimkou výsledku) znamená. Ale to není matematika. To je trocha logického uvažování a trocha počtů. Jenže s tím při řešení složitějších úloh nevystačí. Podstata řešení složitých úloh je vytořit matematický model, formálně ho popsat a poté řešit známými metodami. (např. když potřebuji vyřešit differenciální rovnici, většinou nezačínám od začátku, ale vezmu si řešení z příslušného 'matematického šuplíku'. Stejně tak např. kosinovou větu znovu neodvozuji (i když vím jak), ale použiji známý vzorec). Takže za mě, Hejného metoda je super, ale ne pro lidi, kteří se budou matematikou zabývat nebo ji aplikovat. Tam je potřeba mnohem víc.Perlička na závěr: opsáno z nějaké cvičebnice podle Hejného: "narýsuj dvě přímky 'o' a 'p', tak, aby platilo o > p"

Karla M
10. 5. 2018 • 8:21

Z praxe. Moje dcera měla 5 let Hejného, následně 4 roky klasické matematiky. Běžně nechávala v soutěžích v matematice i chemii Hejného děti za sebou (pak je oddělily a jedna třída zůstala u Hejného). Problém je, že oni nemají naučené postupy-to se musí k této metodě přiučit. Takže se to snaží vymyslet-což by normálně nevadilo, ale většina soutěží, včetně přijímaček jsou na čas a na přemýšlení tam není ani zdaleka tolik prostoru. Takže před přijímačkami Hejného děti drtily postupy. Za mě: Kde nic není, ani smrt nebere. Buď to dítě na matematiku hlavu má nebo ne. Některým dětem může spíš vyhovovat to vymyslet a některým to mechanicky počítat (záleží na studijním typu). Myšlení ještě nikdy nikomu neublížilo, ale bez počítání matematiku do sebe jen stěží 🙂 Co se mi líbilo na Hejného metodě, že děti nepracovaly jen s čísly (znaky, symboly, které měly nějakou hodnotu) a učily se myslet v prostoru, ne jen lineárně. A pokud bych měla někdy navrhnout učební postup, byla by to kombinace obou přístupů. Jak klasické počítání, tak Hejný.

alefnula
10. 5. 2018 • 8:02

Ano, když se neučí matematika a pak se netestuje matematika, tak to celé krásně funguje. Ale jediný výsledek téhle "výuky" je, že si děti poradí s některými rébusy v nedělní příloze Vlasty. S matematikou to nemá vůbec nic společného, je to buď jednoduchá úvaha, nebo hledání řešení hrubou silou, metodou pokus-omyl. Žádné úpravy zlomků, sestavení jednoduché rovnice, použití jednoduchého vzorečku pro usnadnění práce, nic. Takhle připravujeme naše děti na život?

Adam Vágner
10. 5. 2018 • 0:37

Čili ve své podstatě... má podstatně větší vliv než Hejný to, jestli mají rodiče vejšku. 😃
A děti bez Hejného s rodiči vysokoškoláky válcují děti s Hejným bez vysokoškoláků na celé čáře.
Jaký smysl má srovnávák z páté třídy, když celý spor byl spíš o tom, že děti mají problém s matikou po vychození školy, protože narazí?
Ale čumím na ten test... a čumím, jak puk. Tohle má být jako test z matematiky v páté třídě? Jak by to dopadlo, kdyby jim dali počítat normální příklady?
Tady se rozebírá kde co a kdejaká drobnost, ale já se nemůžu zbavit dojmu, že už ten samotný test je ušitý na míru dětí, co se učí matiku Hejným – pro někoho, kdo sčítá jabka s paprikama, místo sčítání a odčítání luští trojúhelníčky a místo matematiky dělá v hodinách IQ testy.
Nějaký průzkum se zadáním s tou standardní „nudnou“ matematikou by nebyl?

Názor byl 2× upraven, naposled 10. 5. 2018 00:49

N8GD
9. 5. 2018 • 22:41

Takže Hejného metoda způsobila podobné nadprůměrné výsledky i v přírodopise ... je evidentní, že děti učené touto metodou také umí velmi dobře počítat. Také je zjevné, že to nejsou jen tak úplně běžné školy, ale výuka zde bude lepší asi z jiného důvodu.

British04
British04
9. 5. 2018 • 21:10

Bodejť. Konvenční české školství je nevylepšené od dob Marie Terezie, kdy matematika degradovala de facto na strojovou algoritmizaci a přírodní a společenské vědy na trénování mechanické paměti. Celkový přínos pro dítě nula, nebo jen kolaterální – i tupým mechanickým namáháním neuronů se posilují kognitivní funkce, že.Ani se nedivím, učitelé jsou ztroskotanci (čest výjimkám). Prestiž a know-how by asi školství přenesly (bohužel) jen peníze za školné.

yorg
9. 5. 2018 • 17:53

Sebelepší metoda sama o sobě nic nezmůže. Stále to je zejména o osobě učitele. Když to bude učit člověk, který to dostal za úkol a k tomu je ještě učitelem jen proto, že ho musí něco živit, výsledek bude vždy mizerný. V případě dobrého učitele, který umí děcka zaujmout, na metodě příliš nezáleží. Ať je to jak chce, to, co děcka budou umět záleží i na štěstí, na jakého učitele narazí. A to od první třídy až po diplomovou práci.

Křepelka
9. 5. 2018 • 16:51

No mně se to nějak nezdá. Nemohlo by v tom způsobit zkreslení to, že školy, ve kterých byla zavedena Hejného metoda výuky, jsou celkově na lepší úrovni, než ty, které prosazují klasickou metodu výuky? Tuhle novou metodu budou asi spíš zavádět "lepší" školy hlavně ve velkých městech, kde jsou (asi) i lepší učitelé než nějaké vesnické jednotřídky. Tak by mě zajímalo, jestli vzali v potaz i tuhle evetualitu.

Dušan  Novák (enjay)
9. 5. 2018 • 16:38

Hajného učebnice jsem pořídil doma děckám a už v předškolním věku si je rády braly a "luštily".

Určitě si přečtěte

Články odjinud