Deset nejrychlejších superpočítačů světa v obrazech

Vědci sestavili nový žebříček nejrychlejších strojů planety. Na první místo se dostala opět Čína. Její stroj Tianhe-2 provede neskutečných 33,8 biliard výpočtů za pouhou sekundu.

Červen se přehoupnul do své druhé půle a to znamená, že je tu aktualizovaný žebříček nejrychlejších superpočítačů světa TOP500. Ten zpracovávají vědci z několika univerzit a publikují jej vždy v červnu a listopadu na superpočítačové konferenci.

Je tomu právě pět let, co se v žebříčku objevil první petaflopsový počítač, tedy stroj, který překonal rychlost 1 PFLOPS ve standardizovaném testu Linpack. Jen zopakuji, že P je označení pro peta, tedy biliardu, a FLOP/s představuje jednu operaci s reálnými čísly za sekundu, třeba 1,5 + 0,8.  Jedná se tedy o akronym FLoating-point Operations Per Second, případně jednodušeji FLoating-point OPeration.

Klepněte pro větší obrázek
Rostoucí výkon superpočítačů v čase. Fialová = 500 nejrychlejších dohromady, azurová = nejrychlejší z TOP500, žlutá = nejpomalejší z TOP500.

Během oněch pěti let ale technologie opět poskočila kupředu, dnes tedy hranici jednoho petaflopsu pravidelně překračuje hned 26 strojů. V tomto kontextu stojí za to připomenout, že magické hranici by se měl v roce 2015 přiblížit i ostravský superpočítač, jehož výstavba je nyní ve fází výběrového řízení. Možná nakonec jeden petaflops i překoná, dva roky jsou totiž v tomto dynamickém oboru poměrně dlouhá doba.

S výkonem superpočítačů a vlastně jakýchkoliv počítačů je to ale ve skutečnosti složitější. TOP500 totiž udává dvě hodnoty rychlosti. Rmax a Rpeak. Ta první představuje skutečný výsledek zátěžového testu Linpack a je tedy rozhodující. Ta druhá pak představuje teoretickou konstrukční rychlost, která může být ve skutečnosti i dvojnásobná, počítač ji ale v praxi nikdy nedosáhne.

Klepněte pro větší obrázek
Vývoj konstrukcí nejrychlejších superpočítačů a použitých procesorů v čase. U těch nejrychlejších mašin dnes převládá architektura cluster, superpočítač se tedy skládá z hromady menších počítačů v rackových skříních propojených rychlou sítí. V mnohém se podobá internetu.

Nejrychlejší superpočítače světa mají architekturu takzvaných clusterů a bladových serverů. Není to tedy jeden monolitický počítač v pravém slova smyslu, ale desítky rackových skříní plné žiletek – bladů (tenkých serverů), které jsou navzájem propojené velmi rychlou optickou sítí. Připočítejte do toho ještě potřebu co nejefektivnějšího chlazení a zjistíte, že vytížit takový složitý mechanizmus na teoretických sto procent není dost dobře možné. No a právě to je důvod, proč se změřený výkon vždy liší od toho teoretického konstrukčního, kdy se v podstatě znásobí výkon všech obsažených procesorů.

Klepněte pro větší obrázek
Složení staršího superpočítačového clusteru IBM BlueGene/L: Několik procesorů tvoří s dalšími komponentami včetně RAM výpočetní kartu – compute card, ty tvoří jednu vrstvu s další elektronikou a chlazením – node card/blade, které se skládají nad sebe do rackové skříně – kabinetu. Ty jsou nakonec navzájem propojené rychlou sítí a tak vzniká obří výpočetní cluster. 

Dost ale bylo řečí, pojďme se podívat na deset nejrychlejších strojů světa podle aktuální červnové tabulky.

Témata článku: Technologie, Superpočítače, Energetika, Vimeo, Změřený výkon, Jaderná technologie, Vulcan, Cluster, Obrazec, Armádní účel, Ministerstvo energetiky, Flop, NSC, Era, OLC, Playstation 5 herní konzole, Oak Ridge, Playstation 3 herní konzole, Playstation 4 herní konzole, Cable, Linpack, Páté místo, Argonne, Americké území, LLNL, Počítače na Mall.cz

Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest televizí do 25 000 Kč

Nejlepší herní klávesnice

Srovnání správců hesel

Jak upravit fotky pro tisk