Desatero nejvýznamnějších programů roku 2006 očima redakce

Jeden rok, 365 dní. Doba, za níž se dokáže počítačový svět obrátit naruby a zpět. Velké události nás míjejí jedna za druhou. Řada z nich pak vleče na zádech zcela nový program či novou verzi některého staršího ale velmi populárního. Redakce Živě.cz se pokusila sestavit žebříček „top ten“ toho nejvýznamnějšího, co se v roce 2006 na poli programového vybavení přihodilo.

Windows Vista

V kterémkoli roce, kdy vyšla nová desktopová verze Windows, a my bychom sestavovali takovýto žebříček, musela by v něm zákonitě být. Operační systém Windows je ve světě počítačů pojmem. Pojmem natolik zažitým, že verzí Windows mnozí uživatelé charaktrizují výbavu svého počítače. Windows jsou pojmem natolik významným, že je jednoduše nelze ignorovat. Žádný jiný software není na této planetě používanější. Software, který ve své oblasti ovládá bezmála 97 % trhu zkrátka patří na první místo.

Z článku Taková jsou Windows Vista I: Jiný pohled na svět (Vlastimil Waic, 22. 11. 2006)

Windows Vista, Windows verze 6.0. Od první verze uvedené v roce 1986 jsou již sedmnáctým operačním systémem pro PC (i když několik prvních verzí si toto označení nezaslouží) toho jména v řadě. Microsoft vrhl Windows Vista, konkrétně pak sestavení 6000.16386 do výroby osmého listopadu tohoto roku. Velkým oslavám, které budou spuštěny na přelomu listopadu a prosince u příležitosti uvedení Windows Vista na trh (pro velké odběratele), však předcházelo pět let vývoje, který poznamenaly mnohé zvraty, změny projektu i dalekosáhlé odklady. Windows codename Longhorn, finálně Windows Vista jsou však konečně tady.

Výhled, sled událostí i perspektiva jsou všechno české ekvivalenty anglického slůvka Vista. Potom, co jsme pět let „zažívali“ Windows eXPerience nám Microsoft nabízí zcela jinou dimenzi uživatelského prožitku. Windows Vista jsou výhledem na nové technologie, vyšší produktivitu i moderní a líbivé uživatelské rozhraní. Zároveň jsou výhledem na zcela novou a převratnou verzi Windows známou pod kódovým názvem Vienna (dříve Blackcomb), která má vyjít na přelomu dekád a přinést mimo jiné i vlastnosti, které byly z Windows Vista vypuštěny.

Windows Internet Explorer 7

Internetový prohlížeč Microsoftu sice není tak používán jako Windows, jeho současné statistiky mu však zajišťují pohodlné vedení. Tlak stále úspěšnější konkurence donutil Microsoft po letech letargie obnovit vývoj IE a dotáhnout tento prohlížeč na úroveň běžně dostupných alternativ. Windows Internet Explorer tak kromě nového jména získal vlastnosti mnohými dlouho požadované: lepší zabezpečení, podporu záložek či lepší kompatibilitu s webovými standardy, především CSS.

Z článku Konečně je tu následník trůnu: IE7 naostro (Vlastimil Waic, 20. 10. 2006)

Sedmá generace Internet Exploreru by měla přinést vylepšení především na poli bezpečnosti. Microsoft zapracoval na filtru proti phishingovým stránkám, prohlížeč upozorňuje na badware a rovněž by mělo být komplikovanější jeho zneužití k napadení počítače. Přepracováno bylo síťové rozhraní, což by mělo vést k odolnosti vůči URL spoofingu.

Na první pohled si všimneme i přepracovaného uživatelského rozhraní. To doznalo změn v závislosti na průzkumech míry používání jednotlivých ovládacích prvků. Nejvítanější změnou bude zřejmě podpora záložek. IE tak umožňuje prohlížení více stránek v jednom okně, čímž se staví na úroveň moderních prohlížečů. Přesto logika chování záložek by mohla být přepracována. Pokud totiž některá ze stránek otevírá nové okno, WIE opravdu často nové okno otevře, ačkoliv Mozilla Firefox či Avant Browser na stejném místě otevírají mnohem praktičtější novou záložku.

Microsoft Office 2007

Po třech letech od posledního vydání se objevila i nová verze kancelářského balíku Microsoft Office. Oproti předchozím verzím nepřináší Office 2007 pouze kosmetické úpravy, ale i zásadní změny ve funkčnosti a ovládání. Microsoft Office má v našem žebříčku své nezcizitelné místo díky široké uřivatelské základně (jde opět o nejpoužívanější kancelářský balík na světě) a výraznému technologickému náskoku před většinou konkurentů.

Z článku Nový kolega v kanceláři: Microsoft Office 2007 (Vlastimil Waic, 8. 12. 2006)

Microsoft Office totiž není v roce 2007 pouze názvem sady několika „velkých“ a hrstky „malých“ čistě osobních aplikací, nýbrž se zaměřuje i na vnitropodnikové nasazení a týmovou spolupráci. Každému se jistě při slově Office vybaví slůvko Word. Těm znalejším i Excel, PowerPoint, Outlook, Access. Co ale najdeme v Office 2007 dále? OneNote, Publisher, Groove, InfoPath, SharePoint Designer a další, viz tabulka níže. V zámoří jistě uživatelé ocení i program Accounting.

Při návrhu grafického uživatelského rozhraní Office 2007 se Microsoft zaměřil na ergonomii a přehlednost ovládání a hle! Pás karet (Ribbon) byl na světě. K vytvoření Pásu karet bylo přistoupeno jednoduše proto, že ovládací rozhraní Wordu 2003 již nabobtnalo do naprosté nepřehlednosti. Tato verze má celkem 31 nástrojových panelů a 19 podoken úloh. To vše se však Microsoftu v Office 2007 podařilo vmáčknout do jediného ovládacího prvku. Ribbon je s výjimkou Outlooku přítomen ve všech ostatních „velkých“ programech. V Outlooku se s ním setkáme pouze při editaci zpráv, na kterou však Outlook podobně jako ve starších verzích volá rozhraní Wordu.

Mozilla Firefox 2.0

Mozilla Firefox je právě tou konkurencí, která vytrhla Microsoft ze spokojeného rozjímání. Tento alternativní prohlížeč ukusuje stále větší a větší tržní podíly - pochopitelně na úkor Internet Exploreru. Tvůrčí tým se pro verzi 2.0 zaměřil na velmi důležitý faktor úspěchu jakéhokoli software: uživatelské prostředí. Cílem bylo přiblížit Firefox lidem. Jak je vidět na rostoucích podílech tohoto prohlížeče na návštěvnosti stránek, povedlo se.

Z článku Anička z říše Linuxu: Firefox 2.0 mírně složitějším (Anička Bernáthová, 17. 7. 2006)

Většinu nových funkcí Firefoxu můžete znát z některých rozšíření: Na tabech přibyla ikonka pro zavření tabu, při náhodném kliknutí na ikonku pak situaci zachráníte prohlédnutím položky Nedávno zavřené panely, kterou nově nabízí menu Historie. Novinkou je také podpora relací. Při vyhledávání na Googlu a dalších prohlížečích skrz integrovaný panel vám prohlížeč ukáže, co hledali lidé před vámi – rady nabízí poměrně citlivě a pravděpodobně nenabídne nic, co by mohlo uživatele urážet.

Z článku Novinky pod jménem Mozilla (Ondřej Bitto, 18. 8. 2006)

Z naznačených novinek je jasné, že software pod hlavičkou Mozilla přijde v nových verzích s celou řadou zajímavých inovací. Jak Thunderbird, tak Firefox přitom doplní nejen vizuální prvky a aktualizují funkčnost viditelnou na první pohled, ale také zahrnou důležité vnitřní opravy některých chyb.

Apple Boot Camp

Společnost Apple se odhodlala přejít z osvědčené platformy PowerPC na platformu x86 reprezentovanou procesory Intel. To odkrylo uživatelům počítačů tohoto výrobce dosud netušené možnosti. Jednou z nich je možnost provozovat na Macu Windows - a právě k tomu slouží nístroj Boot Camp. Boot Camp je symbolem nové éry počítačů Mac.

Z článku Windows na Applu v mnoha podobách (Jan Šindelář, 13. 4. 2006)

Jak tedy vlastně instalace probíhá? První podmínkou je aktuální verze systému Mac OS X verze 10.4.6. Druhým krokem je aktualizace firmware vašeho Macu. Dále budete potřebovat 10 GB místa na disku, jedno prázdné CD pro ovladače a pak samozřejmě originální CD s instalací Windows XP SP2 (Home či Professional).

Pokud máte vše připraveno, můžete pustit ke slovu Boot Camp. Ten vám nejprve (ještě v prostředí Mac OS) vypálí na prázdné CD ovladače pro hardware vašeho Macu. Ty pak použijete ve Windows.

Miranda 0.5

Miranda je univerzální klient pro zasílání zpráv prostřednictvím internetu. Výjimečná je tím, jak je oblíbená. jde o jeden z nejpoužívannějších IM klientů, nejčastěji v podobě alternativy pro síť ICQ. Verze 0.5 přinesla podporu Unicode. To by ale pro zařazení do našeho žebříčku tak docela nestačilo. Důležité je, že datum 28. července, kdy verze 0.5 vyšla, bylo datem oživení projektu, jehož vývoj do té doby (alespoň při pohledu zvenčí) spíše stagnoval. Od vydání verze 0.5 je již vývoj opět stejně čilý, jako byl v letech 2003 a 2004.

Z článku Nefunguje ICQ? Vyměňte jej! (Ivo Mareček, 16. 6. 2006)

Mnoho uživatelů hned na začátku odradí ne příliš vzhledné prostředí a prakticky nulová funkčnost. Hlavní síla Mirandy však tkví v možnostech rozšíření. Z jednoduchého ošklivého káčátka si tak během několika hodin můžete vytvořit instant messenger svých snů s mnoha funkcemi. Od podpory nejrůznějších protokolů přes líbivá pop-up okna, češtinu nebo RSS až po automatické upozorňování na nepřítomnost uživatele, alarm, textové poznámky nebo přehled aktuálních televizních pořadů. Možnosti jsou opravdu široké. Velkou nevýhodou je právě doba, kterou je třeba nad konfigurací strávit.

SUSE Linux Enterprise Desktop 10

Spolu s následujícím Ubuntu 6.06 aspiroval SUSE Linux Enterprise Desktop na postavení pnohodnotné linuxové náhrady Windows - v tomto případě při nasazení v podnikovém prostředí. Nic však není dokonalé a tak i SLED má před sebou ještě kus cesty. Pokrok, který však Linux za poslední dobu udělal v cestě na desktopy běžných uživatelů a který je pěkně vyjádřen právě v SLED 10 a Ubuntu 6.06 je něčím, co bezesporu zaslouží ocenit.

Z článku SUSE Linux Enterprise Desktop: Bude zabijákem Windows Vista? (Vlastimil Waic, 26. 7. 2006)

S možností vytlačení Windows Vista z podnikových či domácích desktopů se v souvislosti se SLED 10 kalkuluje velmi často. Faktem však je, že byť tento povedený operační systém skrývá značný potenciál, nahradit Windows Vista se mu velmi pravděpodobně nepodaří. Musel by to stihnout v krátké době svého životního cyklu: V době, která je příliš krátká pro zisk důvěry lidí k naprosto odlišné platformě.

Pokud se rozhlížíte po alternativě pro Windows a nemáte zapotřebí hrát moderní hry, pak by SLED mohl být produktem přímo pro vás. Nelze však zapomínat na fakt, že jakkoli je SUSE uživatelsky přívětivý, jde stále o Linux, takže reálně hrozí nebezpečí potřeby nějaké ruční konfigurace, kompilace, nebo nekompatibility hardwaru.

Ubuntu 6.06 LTS

Ubuntu je Linux pro každého. Tato distribuce se v průběhu roku 2006 stala vůdčí silou v útoku na desktopy domácích uživatelů. Jakkoli Jan Polzer v recenzi došel k závěru, že vyhráno zatím zdaleka není, Ubuntu patří, stejně jako SLEDu 10, „body za snahu“.

Z článku Ubuntu 6.06 LTS: Další linuxová konkurence XPéčkám? (Jan Polzer, 8. 6. 2006)

Od nového Ubuntu jsem zřejmě očekával příliš. Těšil jsem se na systém, který díky jednoduchosti a malému počtu pečlivě vybraných aplikací, bude snadné bez problémů používat. Zklamala mě podpora práce s disky NTFS u live CD, resp. jakékoli propojení s Windows, ať už jde o přístup po síti nebo čtení z disku. U běžného systému mi vadily zbytečné restrikce pro běžného uživatele, jako je například nemožnost práce s USB diskem.

Grafické prostředí Gnome působí uhlazeným dojmem, dobře se na něj kouká. Ovšem Ubuntu jako takové mi nenabídlo nic, co by mě zaujalo. Moc na tom nezměnila ani lokalizace live CD, kdy jsou počeštěny pouze některé nabídky a většina aplikací komunikuje v angličtině. A to včetně tak důležitých programů jako je Firefox, OpenOffice.org nebo souborový manažer. Naštěstí se tak děje pouze u systému spuštěného z cédéčka. Myslím, že Ubuntu je zajímavá distribuce pro zkušenější uživatele Linuxu, které nezastraší občasné problémy. Začátečníkům ji však s klidným svědomím doporučit nemůžu.

Mozilla Thunderbird 1.5

Pokud jsme pro umístění v žebříčku vybrali Firefox, jeho nerozlučný partner Thunderbird nemůže chybět. Rok 2006 byl zkrátka pro Mozillu úspěšným. Její produkty - a Firefox a Thunderbird nevyjímaje - zkrátka prorazily do povědomí veřejnosti. Thunderbird 1.5 přinesl některé významné novinky: automatické aktualizace, kontrolu pravopisu, detekci phishingu, vylepšení funkcí RSS a podcastingu a další. Tomuto programu jsme bohužel na Živě.cz nevěnovali samostatný článek, pro ilustraci si tak nyní propůjčíme úryvek od našich slovenských kolegů.

Z článku Thunderbird 1.5 zlepšuje správu príloh, filtrov aj kontrolu pravopisu (Martin Kováč, Živé.sk, 13. 1. 2006)

Mozilla Thunderbird opätovne prináša mnoho nového a posúva sa vo vývoji o ďalší kus vpred. Popri základnej výhode – je zadarmo dostupná na viacerých platformách (pri zmene systému môžeme vybavovať poštu v dôverne známom prostredí), prináša vylepšený systém aktualizácie, správy filtrov, príloh, poteší tiež automatická kontrola pravopisu. Vzhľadom na lokalizáciu do slovenského i českého jazyka odpadáva prípadná jazyková bariéra.

Opera 9

Opera je v současnosti oním příslovečným třetím vzadu. Již v polovině roku 2005 si výrobce uvědomil, že s placeným prohlížečem nemůže se svými dvěma většími konkurenty soupeřit, a udělal ze sady Opera bezplatný nástroj. Opera se však neubírá cestou jednoúčelové aplikace, nýbrž nabaluje na sebe drobné užitečnosti, jakými například je klient pro síť BitTorrent. Opera 9 získává své místo v top ten právě díky svému inovativnímu přístupu k funkcím webového prohlížeče.

Z článku Finální verze Opery 9 s podporou BitTorrent je zde! (Petr Tomeš, 20. 6. 2006)

Mezi hlavní novinky nové verze patří podpora stahování přes BitTorrent, populární technologii pro distribuci souborů. Další klíčovou novinkou je pak podpora Widgets - malých a užitečných webových programů.

„V případě Opery 9 jsme těžce pracovali na tom, abychom posunuli hranice, které lidé očekávají od webového prohlížeče včetně zrychlení, podpory nových webových standardů a inovativních vlastností jako jsou widgety a BitTorrent,“ řekl ředitel Opera Software Jon S. von Tetzchner. „Přestože jsme tento prohlížeč utvářeli pro budoucnost webu, máme významné funkce, které lidé chtějí a potřebují při surfování. Opravdu mám pocit, že Opera 9 má pro každého něco.“

Příští týden jste na řadě vy