Deprese z končících prázdnin? Nová sestava potěší

Právem nejsledovanější kategorie. Dnes tu máme dvě cenové podkategorie. Jedna je kolem třinácti tisíc korun, tu jsme pracovně nazvali jako levný multimediální základ. Druhá sestava se měla za každou cenu vejít do dvaceti tisíc korun. Nazvali jsme ji multimediální základ pro náročnější.

Mezi nimi je relativně velký cenový prostor, který lze vyplnit různými kombinacemi komponent zmíněných v obou počítačových sestavách.

Obě sestavy lze chápat jako stejně široce použitelné pro multimedia, vyšší cena v tomto případě přirozeně znamená vyšší výkon. Někomu stačí méně, někdo chce na to samé více, každý si ale vybere.

Procesory a základní desky

Vděčné téma: AMD nebo Intel. V tomto případě se dá říct: prašť, jako uhoď. AMD má malou výhodu v o něco lepším poměru cena-výkon i nižší spotřebě procesorů. Zvolený X2 3800+ EE má TDP jen 35 W, což je na dvoujádrový procesor hodně málo. Do levnější sestavy je tedy z nabídky AMD nejvhodnější. Dvoujádra Intelu v podobě aktuálních Pentium řady E21x0 se pohybují v podobné cenové hladině, ale v základu mají o něco nižší výkon. Oproti Core 2 Duo je to s přetaktováním o něco horší, ale i tak lze dosáhnout celkem uspokojivých výsledků. Každopádně do levných sestav jsou podobně vhodná. Pokud chceme něco víc, u AMD je velmi výhodný model Athlon X2 5200+, který již tiká na 2,6 GHz. Proti němu je postaven Intel Core 2 Duo E4400, který ale v základu nemá zdaleka na to X2 porazit. Při přetaktování ale dokáže udolat i přetaktovaný Athlon X2. Ale výkon procesoru nás dnes zase tolik neomezuje.

Na trhu je spousta kvalitních desek. Jejich problém je ovšem cena. Prostě a jednoduše, když se chcete vejít s celou sestavou do určité částky, tak na desku mnoho nezbývá, Je to ale důležitá komponenta a tak se na ní zbytečně nešetří. V levnějších sestavách stačí celkem obyčejné desky, v těch lepších si ale připlatíme. U AMD setrváme na levném, ale velmi dobrém čipsetu AMD690G na desce od ASUSu. Desky pro platformu Intel jsou bohužel dražší. Vybírejte z desek s nejnovější čipovou sadou P35. Do dražších sestav na deskách trochu přidáme. U AMD nás již brzy čeká AMD 790, ale než se tomu tak stane, je z celé nabídky nejvýhodnější sada ATI X3200 v provedení firmy ASUS. U Intelu sáhneme k osvědčenému základu od Gigabyte na Intel P35. Deska s označením DS3L je z kvalitních komponent za slušnou cenu.

Grafické karty

Multimediální grafická karta dnes musí ledacos zvládnout. Kromě her je to i kvalitní přehrávání i dekodování videa. Při pohledu do ceníků není situace zdaleka tak jasná. Určitě se vyhněte starším kartám Nvidia jako je GeForce 7300, 7400, 7500 , 7600 nebo 7900. U ATI to samé platí pro karty X1300, X1650 a X1550. Z nových karet máme na výběr z ATI HD 2400 XT a 2600 PRO/XT, u Nvidie pak z GeForce 8400, 8500 GT, 8600 GT a 8600 GTS. Ze všech jmenovaných vybíráme výkonnější modely ATI HD 2600 XT s GDDR3 (model s GDDR4 se nevyplatí) a u Nvidie jen GeForce 8600 GT. Slabší karty se hodí jen pro přehrávání HD videa, dražší karty v tomto segmentu jsou zase vyhozené peníze a past na zákazníky. Ale ani to není jednoznačné. Stále je na trhu model Radeon X1950 GT/PRO a XT. Vtip je v tom, že co se týká starších her pro DirectX 9, nové grafické karty v cenové relaci do šesti tisíc korun nemají proti Radeonu X1950 GT startujícímu na necelých třech tisících korunách šanci. Všechny tyto karty pak zcela převálcuje model ATi X1950 XT 256MB, který je k sehnání za necelých pět tisíc. Pokud přijde na novější hry, pak už zejména v cenové relaci kolem tří tisíc, tedy mezi modely HD 2600 XT, GeForce 8600 GT a X1950 GT, není moc velký rozdíl. Pro levnější sestavy bychom tedy dnes již doporučili model HD 2600 XT, který lze sehnat od firmy Palit kolem dvou a půl tisíc korun s DPH. Téměř stejně výkonná je i GeForce 8600 GT, ale stojí o nějakou tu stokorunu více a tak má horší poměr cena výkon. Pokud plánujete využívat systém Linux, tak nic proti ATI, ale vzhledem k ovladačům je Nvidia zatím stále lepší volba.

Pokud chcete kartu do pěti tisíc korun s maximálním výkonem, pak je to Radeon X1950 XT se 256 MB. Na DirectX10 v této cenové relaci rychle zapomeňte, podporu sice ony nové akcelerátory ATI HD2000 a Nvidia GF8 mají, ale ve všech dosud vydaných titulech je tak akorát na ozdobu a matení nepřítele (čti zákazníka). Výrobci s podporou DX10 totiž nějak pozapomněli výše zmíněným grafikám přidat dostatečný výkon. Pokud chcete novou kartu kolem 5 000-6 000 korun i s DirectX10, pak máte smůlu. Nvidia nabízí GeForce 8600 GTS, ale to je jen silně předražená GeForce 8600 GT na vyšších taktech, takže při její koupi možná dostanete automaticky i zdarma vyšetření u psychiatra, či poděkování výrobce za sponzoring. ATi v této cenové relaci pro jistotu nemá vůbec nic, ale v období září-listopad se s pravděpodobností hraničící s jistotou objeví zatím však oficiálně neoznámený model ATI HD 2900 GT/PRO, který je dnes už spíše jen veřejným tajemstvím.

Pevné disky, paměti a mechaniky

Operační paměť je celkem jasná záležitost. Pro levnější sestavy si budeme muset vystačit s 1 GB operační pamětí. U těch dražších sestav jsou 2 GB dnešní standard. Samozřejmě pořizujeme paměti formátu DDR2 na rychlosti 800 MHz. Pro AMD je 800 MHz zatím využitelným maximem, výkon přinese jen snížení časování. U Intelu na časování záleží o něco méně. Frekvence je ale důležitější.

V případě pevných disků opět záleží spíše na tom, co kdo využije. Přiložená tabulka prozrazuje, že nejvýhodnější kapacity jsou 320, 400 a 500 GB. Pro levnější sestavy tak volíme 320GB pevný disk a pro ty dražší 500GB. Z dostupných značek bych doporučil vybírat mezi Hitachi, Seagate a Western Digital.

Optickou mechaniku volíme DVD-RW se SATA rozhraním. Zbytek je na vás, rozdíly jsou celkem malé, a pro většinu z nás slouží mechanika nejčastěji jako ucpávka díry v počítačové skříni.

Skříně, zdroje a chlazení

U všech sestav zůstáváme u levné a celkem kvalitní počítačové skříně. Ačkoli to sám nechápu, mnoho z lidí má prostě problém připlatit si na kvalitu ať už zdroje nebo skříně. Ti, kteří tuší, že se to vyplatí, si na lepší rádi přidají. Vyhněte se tedy prosím skříním EC, KME, Colors-It apod. Stejně tak se pro vlastní dobro vyhněte parodiím na počítačové zdroje v podobě značek EC, KME, LC, SUN, Chill a podobně „lákavým“ nabídkám na podezřele levné zdroje, nebo hodně Wattů za podezřele nízkou cenu.

Pokud jde o chlazení, tak u AMD zase nahradíme boxovaný chladič. U Intelu pak u dražší sestavy také. Ticho a klid za těch pár stokorun rozhodně stojí. Samozřejmě je vhodné chladit skříň, tentokrát už dvěma 120×120mm ventilátory. Jeden vepředu a druhý vzadu. Při výběru skříně, do které jdou stodvacítky osadit, možná pochopíte, proč se některé z nich nedají za počítačové skříně považovat.

Pokud budete chtít kompletní počítač, musíte nutně zakoupit další příslušenství – monitor, myš, klávesnice a jednoduché reproduktory vás vyjdou minimálně na pět tisíc korun. Další peníze může, ale také nemusí, stát operační systém. Windows nejmíň dva a půl tisíce korun, s ohledem na budoucí vývoj už dnes doporučejeme Windows Vista. Samozřejmě lze ušetřit a používat nějakou z dostupných distribucí Linuxu, který je samozřejmě mnohem levnější a stojí většinou buď cenu média, nebo je zdarma.