Dnes vychází finální verze Open Source webového prohlížeče Firefox. Díky jeho neoficiálnímu zveřejnění pro vývojáře jsme jej pro vás otestovali v předstihu. Jaké dojmy vyvolává první ostrá verze "bezpečnějšího a rychlejšího" prohlížeče?
Je to tady - po měsících čekání se z označení verze oblíbeného alternativního prohlížeče ztratila podivná písmena PR, RC1 či RC2. Na první pohled se toho nezměnilo moc, většina oprav proběhla kdesi uvnitř. Pro české uživatele bude asi nejdůležitější změnou ve finální verzi kompletní česká nápověda. Nicméně tento článek není určen ani tak těm, kteří již Firefox dlouho spokojeně používají, ale zejména lidem, kteří teprve plánují se s ním seznámit. Jaké vlastnosti zejména stojí za povšimnutí?
Bezpečnost je základ
Hlavním argumentem, který obvykle přiměje uživatele vyzkoušet nějaký alternativní prohlížeč, bývá právě bezpečnost. Zatímco uživatelé Internet Exploreru (pokud nejsou opravdu opatrní, nemají nainstalovaný Service Pack 2 pro Windows XP, nepoužívají firewall, neprohlížejí porno a mají z pekla štěstí) se obvykle dříve či později setkají se spywarem, dotěrnými plug-iny a podobným balastem, uživatelům dalších prohlížečů se takové věci nestávají. Situaci jim ulehčuje i fakt, že nejsou tolik srostlé s Windows, takže když už se v nich najdou nějaké chyby, nemohou obvykle ublížit celému systému. Navíc obvykle bývají opraveny bleskurychle, mnohdy ještě dříve, než je zveřejněn nějaký exploit.
Z tohoto prohlášení jde až strach
Web, který neotravuje
Při brouzdání po Internetu je téměř nutností používat prohlížeč, který umí blokovat vyskakovací okna. Ve Firefoxu si můžete zvolit stránky, kterým vyskakování povolíte, nebo naopak zakážete. Prohlížeč se pak o zbytek postará, a to více než efektivně, jak se můžete přesvědčit třeba pomocí testů na stránkách www.popup-blocker.info.
Samozřejmě, že se často setkáme i s jinými otravnými reklamami, například s ohromnými obrázky. První pomocí může být kliknutí na některý z obrázků pravým tlačítkem myši, v nabídnutém menu se pak můžeme rozhodnout, jak s obrázkem naložit - můžeme třeba zablokovat obrázky z celé dotyčné domény. Pokročilejší možnosti nabízí třeba rozšíření Adblock (velmi účinný nástroj na blokování jakékoliv reklamy) nebo Flashblock.
Tady se možná začátečník zarazí. Co je to rozšíření? A když je to tak úžasné, proč to není ve Firefoxu rovnou? Odpověď je jednoduchá, rozšíření je prográmek, který naučí Firefox nějakou další zajímavou věc. Díky této možnosti je možné používat třeba integrovanou RSS čtečku, gesta myši, panel s informací o počasí, prohlížeč HTTP hlaviček, editor cookies, editor kaskádových stylů... a spoustu dalších více či méně užitečných schopností. (Kdyby se někomu stýskalo po reklamním panelu z Opery, díky programátorům vtipálkům si může nainstalovat i ten.) Při vyhledávání rozšíření je dobré začít na stránce mozdev.org, kde najdete takřka vše potřebné.
Takhle vypadá Firefox na Mac OS X
Rozšíření existuje neuvěřitelně mnoho. Krédem tvůrců Firefoxu přitom ale je nevnucovat uživateli nic, co by používat nechtěl - do základní verze se tak dostanou jen nezbytnosti užitečné všem. Díky tomuto přístupu se Firefoxu daří udržet poměrně malý instalační soubor a netrápit nikoho příliš dlouhým stahováním. Rozšíření ať si pak vybere každý dle svého vkusu, jejich instalace je neuvěřitelně snadná. Stačí jen kliknout na odkaz, pod kterým se rozšíření skrývá, potvrdit instalaci, případně povolit instalaci z dosud neznámé stránky. (Firefox neumožňuje cizím stránkám instalovat software, aniž to explicitně povolíme, kvůli bezpečnosti.) Po restartu prohlížeče se už požadovaná funkce projeví.
I pohodlí je důležité
Uživatele potěší řada funkcí, které holému Internet Exploreru chybí. Nejvýznamnější odlišností oproti IE jsou záložky (tabs, tabbed browsing) , které nahrazují nová okna prohlížeče a usnadňují tak orientaci mezi více otevřenými stránkami. Kdo si jednou zvykl na tabbed browsing (například i v Opeře nebo nadstavbách Internet Exploreru), ten už nestojí o nic jiného, přestože předtím třeba hrdě opěvoval sdružování oken jedné aplikace do jedné pozice na hlavním panelu Windows. Firefox obsahuje také poměrně propracovaný download manager, který umožňuje stahování přerušit a následně na něj plynule navázat.
Pomoc pro uživatele Internet Exploreru
Pro pohodlí uživatele vývojáři Firefoxu i přes odpor k porušování standardů zavedli také nedetekovatelnou podporu document.all, takže ve Firefoxu funguje i většina JavaScriptů napsaných pro Internet Explorer. Standardy W3C jinak samozřejmě Firefox plně podporuje. Kromě toho, naprostá většina stránek se ve Firefoxu načte mnohem rychleji než v Internet Exploreru.
A kdo že si to může dopřát?
Firefox je k dispozici pro Windows, Linux, Mac OS X, a díky tomu, že je otevřený, je možné jej snadno zkompilovat na libovolném Unixu. Dokonce je už v den vydání k dispozici velké množství jazykových verzí včetně češtiny a slovenštiny. Firefox přitom vypadá všude nachlup stejně, i odlišnosti v ovládání jsou závislé jen na vlastnostech jednotlivých operačních systémů. (Firefox, jak jste na něj zvyklí z Windows či Linuxu, by na Macu s jeho jednotlačítkovou myší nebyl zrovna ideální.) Zatímco na Windows jde zatím o alternativu, na ostatních platformách je jedním z nejpoužívanějších prohlížečů. Marketingové aktivity Mozilla Foundation, která vývoj Firefoxu řídí, ale směřují k tomu, aby se Firefox prosadil i na operačních systémech Microsoftu.
Finální verzi programu lze stáhnout zde.
