Pouze 5 % vyrobených mikroprocesorů jde do serverů. Pokud by se HP zbavilo PC divize, přestalo by být významným odběratelem a nákupní ceny by narostly.
Výroba a prodej osobních počítačů je byznys s nízkou marží a mnoha problémy. To je ostatně důvod, proč se bývalý šéf HP Léo Apotheker ještě před svým odvoláním rozhodl, že ve své bývalé společnosti tento segment pohřbí – divizi Personal Systems chtěl prodat, nebo osamostatnit. HP mělo následovat kroky svého rivala IBM. Z firmy se měla stát společnost založená na IT službách a dodávkách kompletní infrastruktury pro datová centra.
Taková strategie má jistě smysl, což jsem například obhajoval v jednom vydání Černobíle. Už třeba z toho důvodu, že klasický počítačový byznys podle mnoha predikcí čeká útlum a na jeho místo nastoupí diverzifikované portfolio zařízení typu tablety. Jak se ale ukazuje, každá strana má dvě mince a oproštění se od byznysu s osobními počítači se nemusí HP vyplatit.
Pouze 5 % vyrobených procesorů jde do serverů
Šéf konkurenčního Dellu Michael Dell se minulý týden na konferenci OpenWorld nechal slyšet, že by HP mělo u svého tradičního byznysu zůstat a mělo by s Dellem i nadále soupeřit. „Je několik důvodů, proč se ve hře držet i nadále,“ vyřkl Michael Dell směrem k největšímu výrobci osobních počítačů na světě a jednomu z jeho hlavních konkurentů nejen v této oblasti. Podle Dellových propočtů a údajů totiž jde pouze 5 % vyrobených mikroprocesorů do serverů a storage systémů, zbylých 95 % se montuje do osobních počítačů a jim podobných přístrojů. Stejné je to také v případě pevných disků, operačních pamětí a dalších klíčových komponent.
Světová jednička prozatím rozhodně s počítači nekončí a prodej podporuje i skrze své obchodní partnery a distributory. Na jedné straně billboardu jsou propagovány notebooky Dell... a hned na druhé notebooky HP. Budou tyto dvě firmy soupeřit i v budoucnu, jak si přeje Michael Dell?
Pokud by se HP výroby počítačů zbavilo, rázem by mu jako největšímu výrobci na světě výrazně klesl odběr těchto komponent. Cena dodávek od výrobců se pak samozřejmě řídí podle celkového objemu objednávek. Čím více kusů mikroprocesorů firma objedná, tím méně za jeden kus zaplatí. Za procesory, paměti a další součástky do serverů by HP zaplatilo vyšší cenu, než ostatní, a muselo by produkty prodávat dráž než doposud. Dellova tvrzení se okamžitě chytlo několik analytiků a teď hlásají, že pokud HP o počítačový byznys přijde, utrpí tím také byznys se servery, který firma plánuje tak rozdmýchat.
„I když nemám podrobnější informace o tom, jak probíhají cenová vyjednávání s dodavateli komponent na globální úrovni, lze předpokládat, že takto rozsáhlá změna nějaký vliv nejen na cenová vyjednávání, ale i na celkový vývoj x86 platformy, a to i v oblasti serverů, mít bude,“ řekl pro Živě.cz ředitel české pobočky Dellu Jiří Kysela. „Na druhé straně je však nutno říci, že v případě IBM k žádnému výraznému ovlivnění jejich serverového byznysu z pohledu cen nedošlo,“ doplňuje Kysela dále.
A těch reklam rozhodně není málo. HP prozatím prodávat chce.
Šéf tuzemského Dellu tak naráží na to, na co jsem narážel i já ve zmiňovaném Černobíle – když IBM v roce 2005 prodalo divizi osobních počítačů Lenovu, nijak mu to neuškodilo a naopak se firma mohla začít soustředit na služby a výzkum. Díky tomu je dnes druhou největší technologickou firmou z hlediska tržní kapitalizace, hned za Applem. Kysela ale zároveň dodává, že hodnotit krok IBM z tohoto úhlu pohledu je velice obtížné. „IBM byla v roce 2005 ve zcela jiné situaci, než je Dell a řada jiných výrobců dnes. Situace na trhu byla odlišná od té dnešní a jejich krok byl jen jedním z mnoha v dlouhodobé strategii a orientaci firmy,“ upřesňuje.
Jde především o zákazníky
HP v České republice
Jak s odvoláním na průzkum odborného magazínu Inside uvádí týdeník Ekonom, Hewlett-Packard si v České republice v oblasti poskytování IT služeb drží třetí pozici. První je jeho největší konkurent IBM následovaný Accenture. Dell se v první desítce neumístil. Obraty se pohybují v miliardách.
Na celou situaci odtrhnutí výroby počítačů od HP je nutné podívat se také optikou zákazníků. Zejména malé a střední podniky se snaží nakupovat IT technologie od jednoho dodavatele. Od HP (nebo Dellu) si nakoupí servery a další železo a k tomu za dobrou cenu také notebooky, stolní počítače a tiskárny. Pokud by HP tento „balíček“ dále nenabízelo, mohlo by to mít v tomto segmentu těžké. „V závislosti na celkovém objemu obchodu se zákazníkem se řada i menších zákazníků právě kombinací více produktových řad může dostat na cenové hladiny, na které by při odběru jen jednoho produktu těžko dosáhli,“ potvrzuje ředitel tuzemské pobočky Dellu. I když samozřejmě HP může s majitelem osamostatněné divize uzavřít dodavatelské smlouvy a k serverům dodávat i počítače.
U velkých podniků by oddělení divize nemuselo znamenat takový problém, i když se to samozřejmě liší podle zákazníků. „Zejména mezi největšími společnostmi jsou takové, které spíše diverzifikují svoji závislost na dodavatelích a nakupují například klientské systémy od dvou dodavatelů a servery od jiných dvou,“ uvedl na toto téma Kysela. Ale upřesňuje dále: „Velké množství i velkých společností naopak preferuje dlouhodobé partnerství a nastavení vzájemných vazeb na co nejlepší úrovni. V těchto případech je pak kompletní portfolio jednoznačnou výhodou, i když je každá nabídka samozřejmě vždy posuzována z pohledu cenových relací na trhu.“
Nová šéfka HP Meg Whitmanová si vzala nějaký čas na rozmyšlenou a ještě se uvidí, jak se svým „dědictvím“ naloží. Pro ponechání počítačové divize mluví také některé další faktory. Divize Personal Systems v roce 2010 do firmy přinesla příjem 40 miliard dolarů (z celkových 126 miliard) a vygenerovala zisk 8,8 miliardy dolarů. Někteří odborníci se navíc domnívají, že HP prozatím nemůže být druhým IBM, protože nemá takovou softwarovou výbavu pro své systémy, jako jeho konkurent. Možnou cestou jsou tak další a další akvizice, jakou bylo například nedávné převzetí britské firmy Autonomy.
