V minulých dnech se objevily dvě zajímavé studie srovnávající databázovou platformu Microsoft SQL Server s Oracle Database. Zatímco konzultační společnost Alinean hodnotila obě prostředí z hlediska správců, analytická skupina 3 Leaf je zkoumala z pohledu vývojářů.
Srovnání nesrovnatelného?
Obě studie přitom vycházejí ze stejné filozofie: ne cena hardware, ne cena software, ale cena lidské práce dominuje rozpočtům investovaným do informačních technologií. Zvýšení efektivity jde tedy právě přes co nejlepší využívání lidských zdrojů.
Samozřejmě, že srovnávat produktivitu práce ve dvou prostředích je ošemetná věc. Nikdy nenajdete dva identické správce/programátory s totožnými zkušenostmi a nachlup stejným způsobem uvažování (což ostatně ani odlišné systémy dost dobře neumožňují). Nicméně pokud nechceme obě platformy prohlásit za nesrovnatelné, nějaká srovnávací kritéria proti sobě postavit musíme.
První srovnání: administrátoři
Konzultanti společnosti Alinean tak vyzpovídali sto ředitelů administrace databází a databázových administrátorů ohledně databázového prostředí, uživatelů či administrátorských aktivit. A výsledek šetření?
Microsoft SQL Server je významně jednodušší na instalaci a údržbu než databáze od Oracle. Jeden administrátor je dle tohoto šetření schopen spravovat v průměru třicet SQL Server databází, nebo desítku databází od Oracle (přesně je to 31,2 proti 9,9).
Je sice pravdou, že průměrný počet uživatelů jedné databáze je v prvním případě 328, kdežto ve druhém 716 – nicméně rozdíl mezi oběma platformami navzdory této skutečnosti zůstává. Pokud se totiž rozpočítaly celkové roční náklady právě na jednoho uživatele, vyšlo to na 13,09 USD u SQL Serveru oproti 18,15 USD u Oracle.
A pak je tady ještě jedna skutečnost, na kterou se nesmí zapomínat, neboť není administrátor jako administrátor. Zatímco Senior Oracle Certified Professional má průměrný roční plat 88 tisíc dolarů, v případě srovnatelné pozice (Senior Microsoft Certified Database Administrator) je to 82 500 USD. Zanedbatelný rozdíl? Ne tak docela, pořád jde o pracovní sílu s náklady vyššími o sedm procent…
Společnost Alinean šla dokonce tak daleko, že počítala každoroční dobu strávenou na školeních a seminářích – a jejich cenu. Administrátor SQL Server databáze se vzdělával ročně 52,2 hodiny, což jeho zaměstnavatele stojí 5236 USD.
Naproti tomu administrátor databáze oraclovské strávil na školeních 63,1 hodiny ročně – za 7016 USD. Co z toho plyne? Zaměstnavatel administrátorů Oracle musí počítat s vyššími „provozními náklady“ a nižší produktivitou.
Druhé srovnání: vývojáři
Je zajímavé, že Microsoft se svými produkty dopadl obdobně i v testu, který srovnával možnosti vývojářů. Kromě správy databází je totiž v praxi důležitá také schopnost co nejrychleji dosáhnout požadované funkčnosti.
Test provedla společnost 3 Leaf. Spočíval v tom, že dva stejně zkušení vývojáři dostávali stejné úkoly a byla monitorována rychlost, s jakou jsou schopni se s nimi vypořádat. Obě prostředí (MS SQL Server 2005 a Oracle Database 10g) přitom byly nastaveny co nejpodobněji – aby měli „soutěžící“ maximálně srovnatelné podmínky.
Úkoly pro vývojáře přitom byly rozděleny do dvou fází. V první měla být databáze doplněna o reportovací nástavbu ohledně vývoje obratu. V druhé fázi pak o nástroj schopný zajišťovat obchodníkům podporu v off-line režimu.
Výsledek srovnávacích testů? Ve studii stojí: „…vývojář SQL Serveru 2005 měl dramatický prospěch z programovatelnosti platformy SQL Server 2005. Měl významné přínosy z vyzrálosti platformy, které nabídla hladkou implementaci základní funkčnosti a robustní podporu pro spojené úkoly.“ Jinými slovy, SQL Server 2005 porazil Oracle Database 10g.
Přeloženo z řeči slov do řeči čísel šlo o následující skutečnosti: vývojář na platformě SQL Server 2005 splnil svůj úkol za čtvrtinu doby, kterou potřeboval jeho kolega. První fázi měl hotovou za 16,5 hodiny oproti třiceti hodinám oraclovského vývojáře.
U druhého úkolu byl rozdíl ještě výraznější. Vývojář na SQL Server 2005 strávil 15 hodin času, kdežto na Oracle 10g celých 96 hodin. Suma sumárum, konečné skóre bylo 31,5 hodiny proti 126 hodinám.
Podtrženo, sečteno…
Co z výše uvedených studií vyplývá? Více či méně tendenčních závěrů bychom zde mohli přinést hodně. Kdybychom chtěli neochvějně stát za Microsoftem, ztotožnili bychom se jistě se závěry studií a upozornili, že autoři obou došli nezávisle na sobě ke shodným závěrům. Kdybychom naopak chtěli vyzdvihnout Oracle, napadli a zpochybnili bychom metodiku testů.
Spokojme se proto s konstatováním, že je dobře, že se podobné studie dělají a publikují. Když už nic jiného, nutí nás zamýšlet se nad věcmi, které bychom jinak automaticky přijímali, nebo odmítali…
