Nechápu proč rovnou nepostaví vysokoteplotní elektrochemický akumulátor.
Jako člověk angažovaný ve vývoji této technologie si dovolím přispět do zajímavé diskuze a reagovat na nepravdivé a neúplné informace ve článku. Hyme žádnou 200 MWh jednotku nemá, možná na papíře. Mají asi 1 MWh experimentální jednotku a o funkčnosti informace nejsou. Nicméně, tato technologie je již energeticky využívána, po světě je v provozu asi 150 velkých solných akumulačních jednotek propojených s CSP elektrárnami. Mimochodem, podobná jednotka bude realizována i u nás, na mělnické teplárně. Hyme se pouze snaží využít jinou sůl, se kterou je možné dosáhnout vyšších teplot (přes 600 °C). Pro energetické účely to je podle mě zbytečné, beztak takto vysoké teploty pro konverzi na ele neumíme efektivně využít a spíše to zvýší capex a sníží konkurenceschopnost. Jak v diskuzi zaznělo, v režimu "baterie" bude takový systém omezený nízkou účinností, mnohem zajímavější je využití v teplárenství nebo v průmyslu.A na závěr - zmínka o solných reaktorech je naprosto mimo kontext, jedná se o odlišnou aplikaci, jiné soli, jiný obor..
Na teplárenství nepotřebuješ tak vysoké teploty - stačí ti kotel s horkou vodou. Jakýkoliv sezonní akumulátor s vydržovací dobou týden+ bude mít mizernou účinnost. Jímání do vodíku a zpět má účinnost 25 % a ostatní, i naprosto rozdílné technologie, jsou na tom obdobně.
Teplárenství = kombinovaná výroba elektřiny a tepla, zde potřebujete teploty vyšší, byť rozhodně ne 600 °C. Vy myslíte spíše vytápění (ano, čeština není v tomto zrovna kreativní :))
Ta vyšší teplota bude mít přínos v tom, že stejný objem akumuluje více tepla.
To nemusí nutně platit. Použitý hydroxid bude mít zase vyšší teplotu tavení, takže teplotní rozdíl mezi "studeným" a "horkým" zásobníkem bude podobný, jako u jiných solí.
Koukám tady zase odborníků, jak to nejde. Dánové ale nemají možnost postavit si přečerpávačku, jako třeba u nás Nové stráně. A když mají OZE, protože vodní kaskáda u nich fakt nejde, tak holt musí využít nová řešení.
Zato ty jsi odborník na názvy našich přečerpávaček.
Docela by mě zajímalo jaká je celková elektrická účinnost?30%? 40%?Víc to pravděpodobně nebude. Moc to nedává smysl. Spíš to vypadá jako další dotovaný nesmysl.A to nemluvím o tepelných ztrátách v čase. Je hrozné že za 10 dní přijdu o 10 až 20% tepla. Ale lepší než vodík. Tam jsou to tuším 4% denně.Takže raději zůstaneme u LiFePO4 😉
Elektrická účinnost není podstatná, pokud to k elektřině na vstupu budete připojovat jen v době, kdy je zdarma.
Nic jako elektrina zdarma v principu neexistuje. Vzdy za tim jsou nejake porizovaci + provozni naklady a naklady na prenos. Kazdy majitel chce pochopitelne vydelavat, takze je pak otazkou, zda bude chtit dodavat i se ztratou, nebo se na to v dobe prebytku jednoduse vykasle.Ted se jeste muzeme na trhu setkat i s tzv. zapornou cenou, ale to do budoucna skonci...
No to je zajímavé, že výrobce vyrábí energii zadarmo či dokonce za zápornou cenu, jako kdyby neměl žádné náklady, ale rozvod energií je za stejnou cenu ač je různá cena energie, tudíž v době kdy je přebytek levné energie, tak na rozvodu energie se vydělává nejvíce, ale né, to je jen hra s čísly, protože majitelé a provozovatelé celého energetického řetězce jsou téměř naprosto STEJNÍ, tudíž je to jen taková podvodná EU hra na NEZÁVISLÉ výrobce a NEZÁVISLÉ dodavatele a vy tomu věříte! ..
Proč neakumulovat vyrobenou energii efektivněji?
Fyzikální účinnost není až tak podstatná, pokud to zařízení dostatečně plní účel, ke kterému je navrženo.
Takhle kdybyste přemýšlel, tak nemáte nic. Účinnost uhelných elektráren je max 40%. Spalovací motory v autech jsou na tom ještě hůř. V reálném provozu je to něco kolem 15%Tohle vám dává smysl?
To je demagogie. Za spalovací motor nemáme žádnou adekvátní a účinnější náhradu, stejně jako není adekvátní náhrada za parní (Rankinův) cyklus.Oproti tomu tady tenhle solný rovnák je prostý důsledek OZE vohejbáku.
A proto jsou parní lokomotivy stále běžné, že? A o elektromobilech jste taky nejspíš ještě neslyšel...
Malá technická - Rankinův cyklus se používá v elektrárnách, ne v lokomotivách.
Je hned vidět že se vyznáš. 🙂 Hodinky nebo holinky, obojí se natahuje.O elektromobilech jsem také už něco slyšel, ale rozhodně jsem nezaznamenal, že by se už vyrovnaly spalovacím motorům - to zřejmě bude taky z ranku těch parních lokomotiv, není-liž pravda?
LiFePO4 má dost značné pořizovací náklady proti něčemu co je zjednodušeně "nádrž na lávu"
Kontrolni otazka soudruzi 😃Co se stane s roztavenou soli, pokud vychladne na pokojovou teplotu?Ja jen tak pro jistotu, aby z toho v dobe dlouhodobejsiho nedostatku elektriny nebyl zbytecny a pomerne drahy spotrebic... 😉
Je to mařič elektřiny. Mají přebytky z větrniků v době větru.Když mají dunkelflaute, tak to bude vydávat.Dražší přečerpávací elektrárna.
Že vás to trápí? Systémů, které využívají roztavené soli jako teplonosné médium je na světě celá řada a technologie je v provozu desítky let.
On je dost rozdil, jestli je to medium pro prenos, nebo k akumulaci. Tohle se bude muset krmit energii i pri nedostatku energie, aby nedoslo k zatuhnuti soli ve velmi drahem systemu. To treba u precerpavacky opravdu nehrozi. 😉
Větrníkové království má nestabilní přenosovou síť?Kde soudruzi z Kodaně udělali chybu?
Toubové, maj topit plynem vod rusa, žejo, to je provjeřený kamoš.
Tohle je krystalicky čistý argumentační klam.
Jen doplňuji k tématice, v diskuzi zmíněných *** PŘEPĚŤOVÝCH OCHRAN: Ochrana před přepětí je určena zejména tam kde mají "Americký" ((patentován Nikolou Teslou)) (60Hz) systém kdy se VVN transformuje na VN které se rozvádí (např. po městech) spolu s NN napětí, kdy VN (v Americe 6kV až 39kV a 22kV, u nás již výhradně 22kV) je vyšší výšce jak NN napětí, respektive VN/NN odběrné transformátory, takže pokud dojde z povětrnostních důvodů k stržení VN vedení, tak stržený VN vodič padá do NN rozvodů a tak dochází k krátkodobému přepětí v NN rozvodech, tedy než to detekuje tzv. "GSC relé" ochrany zemního spojení a dá pokyn VN rychlovypínači k vypnutí příslušné VN tratě. Jinak mají VVN, VN, NN rozvody ochranu "bleskojistky" (porézní kotouče s svodem a zkratovače, nebo Torokovi výfukový bleskojistky, které u nás můžete vidět před každou 22kV trafostanicí... .. V USA, například, UVN a VVN distribuce / VN rozvod "do trojúhelníku" a systém odběrných transformátorů 3 x 110V (jmenovité napětí, skutečné napětí 127V ((až do max. 150V - naměřené)) "do hvězdy" s uzemněným středem, (vše) 60Hz (MEZIFÁZOVĚ zhruba dvojnásobné efektivní napětí pro motory a i neoficiálně EU "220V" - 230V spotřebiče ((,ale, POZOR, jen na vlastní riziko!!!))). .. ***
Názor byl 3× upraven, naposled 17. 4. 2025 17:47
V Americe to mají celý zajímavý. Ty jejich podivný zásuvky co nedrží, 110 voltovy rozvody, kdy rychlovarná konvice má třeba poloviční příkon než u nás, takže vaří dýl, pojistky a jističe úplně všude. A ten paradox že 220V ze dvou fází taky doma dostanou, ale nepoužívá se to.
Nemají jen pojistky a jističe, ale také proudové chrániče a detekci oblouku (AFDD), protože ty jejich lehké dřevostavby snadno vzplanou.http://www.odbornecasopisy.cz/elektro/clanek...afdd--2909
To by bylo na dlouhé vyprávění; já jsem s tím setkal v praxi přímo v USA a v chudších středozemních státech to není jak jsis přečetl na Wikipedii, víš, v USA na venkově a zejména v praxi to vypadá, jako u nás na začátku třicátých let MINULÉHO století a to nejen těmi pověstnými zásuvky "typu A" bez zdířky pro ochranný PEN kolík a elektro-mechanickým elektroměrem u vchodu či spíše rovnou na sloupu pod kolikrát s prapodivným transformátorem s vyschlým trafo-olejem, ale máš pravdu, že se dost transformuje jednofázově tj. "trojúhelník" na jednu fázi "hvězdy", setkal jsem se i s 2 x 60V mezifázově s 110V v zásuvce a i s tím jak popisuješ, záleží na dodavateli VN a státu unie, spíše se starají o VN stabilitu než o NN rozvody, neboť trafo a co je za trafem je odběratele, takže ani o dolití trafo-oleje se kolikrát nikdo nestará, ale funguje to nějakých 150 let. ..
Názor byl 8× upraven, naposled 18. 4. 2025 00:55
V USA, například, UVN a VVN distribuce / VN rozvod "do trojúhelníku" a systém odběrných transformátorů 3 x 110V (jmenovité napětí, skutečné napětí 127V ((až do max. 150V - naměřené)) "do hvězdy" s uzemněným středem, (vše) 60Hz (MEZIFÁZOVĚ zhruba dvojnásobné efektivní napětí pro motory a i neoficiálně EU "220V" - 230V spotřebiče ((,ale, POZOR, jen na vlastní riziko!!!))). ..---Není to tak úplně pravda. Za prvé, odběrná trafa jsou v USA jednofázová i trojfázová (takové kulaté hrnce na dřevěném sloupu). U jednofázového trafa není nic "do hvězdy" - prostě dvě vinutí s vyvedeným středem v protifázi, otočené o 90° (110 - 0 - 110) Trojfáz stojí víc a tak někteří mají raději 3x jednofáz ...Na vlastní riziko u spotřebičů závislých na kmitočtu: (A)synchronním motorům a tranformátorům není jedno, zda 50 nebo 60 Hz.
Na venkově v praxi to vypadá, jako u nás na začátku třicátých let MINULÉHO století a to nejen těmi pověstnými zásuvky "typu A" bez zdířky pro ochranný PEN kolík a mechanickým elektroměrem u vchodu či spíše rovnou na sloupu pod kolikrát prapodivným transformátorem s vyschlým trafo-olejem, ale máš pravdu, že se dost transformuje jednofázově tj. "trojúhelník" na jednu fázi "hvězdy", setkal jsem se i s 2 x 60V mezifázově s 110V a i s tím jak popisuješ, záleží na dodavateli VN a státu unie, spíše se starají o VN stabilitu než o NN rozvody, neboť trafo a co je za trafem je odběratele, takže ani o dolití trafo-oleje se tam nikdo nepostará. ..
Názor byl 1× upraven, naposled 18. 4. 2025 00:59
No v dobách které nastanou čili obrovských přebytků ze solárů v létě přes den, kdy je vyprodukovaná eletřina doslova zdarma, se jakákoliv akumulace hodí. To je celé. To co by se v noci i v létě, muselo ohřívat plynem se ohřeje takto. V zimě to logicky bude muset být stále plyn nebo uhlí, nebo jádro. Ale jelikož spotřeba/poptávka po plynu bude přes léto díky těmto řešením nižší, bude to mít postupně vliv na cenu těchto surovin. Ve zkratce.. A pokud se postupně Severní moře zaplní větrníky tak jednoho krásného dne to půjde bez plynu úplňe. Ale zítra ani pozítří to nebude, to je jisté. Do 30 let ? Asi už ano.
Názor byl 1× upraven, naposled 17. 4. 2025 11:22
A pokud se rozjednou jaderne modularni elektrarny, tak zadne baterie nebudou potreba, protoze se bude vyrabet podle potreby...
Už vidím, jak občanům Prahy 1 vysvětlujete, že jim tam lupnete tři moduly 🙂
Akorát pekelně draze a nebezpečně.
Názor byl 1× upraven, naposled 18. 4. 2025 11:18
tohle fungovat nikdy nebude a ta popsaná "pololetní ekonomika" provozu je absurdní nesmysl.
Pokud se postupně zaplní Severní moře/* větrníky, tak se naruší atmosférické proudění do té míry, že je budete zase urychleně bourat.---A klidně přidejte ještě další moře ...
Tak jistě, hned potom se zastaví Golfský proud a planeta se postupně přestan točit...
Když vezmete v úvahu, že FVE panely zvyšují entropii atmosféry tím, že vytvářejí tepelné komíny (a čím větší plocha FVE, tím větší narušení) - tak ano.
".... který používá roztavenou sůl jako palivo"Vážně?
Ano. To že něco neznáte neznamená, že to neexistuje: https://en.wikipedia.org/wiki/Molten-salt_reactor
Chyba je v pouzivani slova "sul" autorem. Soli existuji bambiliony. Pak na clanek muze reagovat spousta lidi s ruznymi nazory a v obecne rovine budou mit pravdu klidne vsichniNapr. sul CH3NH3+NO3− bych fakt jako palivo nepouzival, i kdyz hori velice dobre a rychle, pokud se spravne odpali.V molten salt reactor jsou soli pouzivane casteji jako chladivo, ne jako palivo. Pokud se ovsem jedna o soli radioaktivnich latek, mohou fungovat jako palivo i chladivo, viz odkaz v clankuMP
Názor byl 4× upraven, naposled 17. 4. 2025 12:27
V tom reaktoru je sůl v tekuté fázi jako teplonosné médium, ne palivo ...
Je tam (i) jako palivo. Máte to napsané hned v prvním odstavci.
To byl experimentální reaktor, který později pro praktické potřeby výroby energie v Šanghaji nahradili tlakovodním reaktorem (VVER).Ale ano, máte pravdu, jsou i takové (homogenní) reaktory s tekutými solemi (MSR).
No nevim, ale vyrabet elektrinu z tepla je vzdy zatizeno mizernou ucinnosti kolem 30%. Staci se podivat na jakoukoliv elektrarnu a jeji chladici veze. Kdyby se to teplo rozvadelo k primemu topeni, bylo by to mnohem ucinnejsi.
A můžu se zeptat, jaký počítač, telefon, televize nebo světlo jede na teplo z topení?
Tady máš to teplo prakticky zadarmo... A recykluješ existující infra (elektrorozvody), nemusíš řešit nové teplovody atd.Takže máš pravdu - začít na zelené louce, asi by měli řešit i přímé topení. Ale jako nová krabička v existujícím systému to asi dává smysl tak, zvolili přímočaré řešení.
Otázka je, jestli se vyplatí vyrábět elektřinu se ztrátou nebo to nepoužít rovnou na ohřev vody. V létě sice nepotřebujeme ústřední topení, ale ohřívat teplou užitkovou vodu potřebujeme celoročně. Akorát v noci nebude taková spotřeba, ale zase má to ohřáté médium vydržet i dva týdny, tak by se to zužitkovalo i přes den...
Očividně preferují univerzální energii se ztrátou nad jednoúčelovou s menší ztrátou. Navíc u těhle řešení na hranici PoC a produkce nemusejí řešit kopec věcí, co by řešili s novými trubkami.
Přes den tu TUV nepotřebujete ohřívat z akumulace, rovnou si ji ohřejete solárem 🙂
Ve městech v panelácích soláry moc časté nejsou...
A pokud to napojíte na existující infrastrukturu, tak se z hlediska odběratelů nic nemění, poteče jim pořád stejná teplá voda, i když se bude částečně ohřívat jinak. Instalovat si vlastní panely znamená nové náklady a zásah do budovy, nějak řídit, kdy brát vlastní vodu a kdy tu od dodavatele. Otázka je, jestli by se to vůbec vyplatilo.
To není úplně jisté, že přes den tu TUV "...rovnou si ji ohřejete solárem...", protože to ohřívání přece jen nějakou dobu zabere. A pokud je zrovna přes den pod mrakem, případně sněží či prší, tak se to ani přes den solárem neohřeje.
Myslis vysokoteplotnimi solarnimi tepelnymi trubicemi ? Ty maji 2 i vice nasobnou ucinnost oprot fotovoltaice, skoro 1 kW z m2MP
Připomínám, že obyčejný bojler udrží vodu teplou mnoho hodin.
I kapacita (merne teplo) vody je slusna.Ale pro spoustu veci potrebujes teplotni spad a udrzovat vodu zahratou na stovky stupnu celsia neni prakticke.MP
Tyhle nesmysly se prosím berou kde? To teplo "zdarma" není a nikdy nebylo, protože je prohnané přes absurdně neúčinné FVE (do 20%) a jeho "láce" je způsobena dotačním zločinem (tedy zadlužením nás a našich potomků) v kombinaci s tím, že výroba této elektřiny probíhá v době, kdy vůbec není potřeba. V případě že by se teplo akumulovalo přímo pomocí soustředění zrcadel, bylo by to bez té trapné elektrické mezihry snižující účinnosti.
Cena elektřiny ze slunce (u velkých projektů) je už pod 1,5 Kč/kWh (před jakoukoliv dotací, které dnes nedávají žádný smysl), tedy za zlomek ceny (nového) jádra. A ano musíte řešit akumulaci a plynovou zálohu, která vám tu cenu navýší, ovšem na cenu jádra se nedostanete ani z daleka.
Tyhle bláboly si nechte od cesty. Jednak v té "ceně" 1,5 Kč nejsou započteny enormní náklady a ztráty za tou akumulací a zálohu (což jsou ty atomky), tudíž čistě prakticky je cena FVE _minimálně_ 1,50 Kč NAD cenou energie z trvalých a řiditelných zdrojů, jednak v ní nejsou započteny náklady na ekologickou likvidaci.
Názor byl 1× upraven, naposled 18. 4. 2025 08:35
Tyhle bláboly si nechte od cesty 😉. Ano, v ceně 1,5 Kč akumulace není, jak jsem psal. Tyhle náklady nejsou nijak enormní, bavíme se o částce poloviny až třetiny ceny jednoho bloku Dukovan za kompletní zálohu celé české energetiky v případě vypnutí všech uhelek a nahrazení soláry. Stačí umět trochu počítat. A kde jste přišel na cenu 1,5 Kč nad atomovkou opravdu netuším, nejspíš jste si to vycucal z prstu, úplný blábol 😀
Mozna jsem jen nepochopil jak je toto mysleno, ale...V zimnich mesicich vyrabime z jadra cca 30-40% elektriny a z uhli 40-50%. Pokud nahradime instalovany vykon uhelnych elektraren instalovanym vykonem v solarech a solary maji bezne v zime omezenou vyrobu na cca 10% sveho vykonu, tak nam jeden blok Dukovan na zalohu cele republiky stacit asi nebude. 😃 Ale jak rikam, mozna jsem tu myslenku jen nepochopil... 😉
V zimě je jediné řešení plyn. Plynovky mají výhodu v nízké ceně stavby, většina nákladů je variabilních. Soláry+baterky+plynovky jsou levnější řešení než jádro a zároveň jsme schopni to postavit za pár let. Jaderka bude až po roce 2040, aktuální situaci tedy neřeší. V Číně bylo za loňský rok zprovozněno 85% energetických kapacit v OZE - zejména soláry. A green deal tam nemají, jen prostě dělají, co dává ekonomický smysl
Paroplynovka je na vystavbu relativne levna a rychla, ale...Vystavba i tak trva cca 6 let (u nas to bude asi dele) a pokud bude platit, ze se plyn uz po roce 2050 nebude palit, tak se naklady budou muset zaplatit mnohem drive, nez skonci jeji projektovana zivotnost a tim se to docela prodrazi. Na tu utopii, ze pak plyn nahradi zeleny vodik neverim. Do te doby se urcite nijak zasadne nezlepsi efektivita ziskavani zeleneho vodiku a nemyslim si, ze lidstvo vubec prijde na efektivni a bezpecny zpusob, jak to obrovske mnozstvi vodiku levne skladovat. Mel by byt pro elektrarny, teplarny, ale i prumysl. Tolik paroplynovek, aby se do roku 2030 nahradilo uhli, se tu ale rozhodne nestavi. Soukromnik vi, ze bez dotaci to budou vyhozene prachy. A ani politici se do toho zrovna nehrnou.Jinak plynovky jsou zdaleka nejdrazsi zdroj. Paleni plynu na vyrobu elektriny bylo drahe uz pred energokrizi, kdy 1MWh plynu stala 6 eur v primem kontraktu. Pritom LNG pod 30 eur za MWh urcite nepujde, spise se bude drzet na prumeru kolem 40 eur. Takze pri ucinnosti cca 60%... docela darda. Plyn proste neni dobre reseni.A Cina? Ta skutecne dela to, co dava ekonomicky smysl. FVE tam, kde jsou vhodne podminky, napr. na pousti, coz je nevyuzitelny prostor, kde je pritom 2x vice hodin slunecniho svitu rocne, nez mame u nas. V jinych oblastech ale masivne stavi nove jadro a nove uhelky. Plynu se proste z dobreho duvodu vyhyba. Chova se ciste pragmaticky. Vi moc dobre, ze budoucnost bude o elektrine a klicove bude nejen jeji mnozstvi, ale i cena, coz je neco, na co nasi politici nejak "zapomneli"... Cena elektriny v Cine je cca 5x nizsi, nez u nas, coz je jasna konkurencni vyhoda.
S vodíkem souhlas, v tuto chvíli nedává žádný ekonomický smysl a i do budoucna jsem skeptický, těch problémů má příliš moc a jsou zcela zásadní. Možná při následné metanizaci... ale opět, v tuto chvíli neekonomické, uvidíme.Myslím si, že i po roce 2050 budeme pálit plyn, jiné ekonomické řešení pro zimu u nás v tuto chvíli nevidím, ale 25 let je dlouhá doba, třeba lidstvo na něco přijde.Plyn je ekonomický i dnes, Počerady normálně jedou, ale ne v režimu 24/7, jedou podle spotové ceny elektřiny jako špičkový zdroj. Cena MWh z ní je okolo 100€ (plus mínus, neznám přesný údaj). I tato cena je významně nižší, než cena z nových Dukovan. Všimněte si, že cena, kterou bude stát ČEZu garantovat nebyla nikdy zveřejněna ani přibližně. To proto, že bude extrémně vysoká (můj odhad na základě cen jiných jaderných projektů v EU je 5-6 Kč/kWh), opravdu tohle chceme platit?
Počerady nyni jedou jako vyrovnavaci zdroj, navic byly postaveny jeste za "starych" cen stavebnich praci. To je jako srovnavat stare a nove jadro. Nove paroplynovky, pokud by mely nahradit uhli, tak budou muset fungovat na klasicke komercni bazi a ta cena bude jinde. Z rozhovoru s panem Jaroslavem Milem vyplynulo, ze cena z novych paroplynovek se bude pohybovat nekde na urovni 150-200 eur za MWh, coz je naprosto silena castka. Pritom bral soucasnou relativne stabilni cenu plynu. Muze byt nejaka krize v politicky nestabilnich regionech a cena plynu zase vyleti. Cena elektriny nesmi byt provazana s cenou plynu, jinak to bude pro nasi ekonomiku znacne riziko. Navic, pokud chceme cenove alespon trochu konkurovat USA, tak se potrebujeme dostat na ceny v rozmezi 30-45 eur za MWh a ne se jim vzdalovat.Ano, politici se nejak podezrele vyhybaji zverejneni ceny za jadro a docela se bojim toho, co z nich jednou vyleze. Aby to nebyl zase nejaky tunel na spotrebitele, jako POZE...Pokud se zkusime odrazit od cen za SMR, ktere maji byt asi o 1/3 drazsi, nez "velke" bloky, tak tam se ve svete mluvi o cene cca 90 eur za MWh. Takze ciste spekulace. Cena z velkych bloku by mohla byt na urovni 60 eur a pokud by se investicni naklady rozlozily na celou zivotnost elektrarny, misto pouhych 30 let, tak jsme na polovine. Nakonec i ta cena za SMR by mohla byt diky spolupraci CEZu s R&R u nas nizsi. Jenze to tak asi nebude, protoze politici si z CEZu udelali dojnou kravu, ktera jim vydatne pomaha zaplatovat ty jejich diry v rozpoctu. Proto taky prodlouzili windfall tax za puvodne planovane obdobi, ackoliv pominul duvod pro zavedeni. Nepredpokladam tedy, ze politici maji nejaky zajem resit levne energie, protoze jim tohle skryte zdaneni naramne vyhovuje... Ono to bylo videt i na tom, jak Stanjura v navrhu rozpoctu nadhodnotil prijmy z emisnich povolenek. Kdyby jim slo o levne energie, tak budou naopak aktivne tlacit na snizeni ceny povolenek. Jenze oni misto toho kalkuluji s rustem...
A ta "záloha" bude fungovat vždy a za všech podmínek, nebo to ve skutečnosti žádná záloha není, protože OZE v zimě vyrábí zlomek svého nominálu? Už jsem to psal, scénář masivního předimenzování OZE+akumulace nedává smysl, on dokonce není ani technicky možný.A s tou cenou 1,5 Kč se to má tak, že samotné OZE _nedokážou_ udržet elektrifikační soustavu v chodu. Jejich cena je tedy pouhým DODATKEM k stávajícím nákladům primárních zdrojů, a to už vůbec nehovořím o tom, že z každé kilowatthodiny platíme všichni "OZE výpalné," které nadále křiví tyhle "výhodné" ceny za ve skutečnosti nepotřebný výkon z OZE. Ono skutečně stačí umět trochu myslet v souvislostech, znát principy energetiky a ekonomie a počítat...
Proto píšu, že celé řešení je solár+baterka+plyn. V zimě se samozřejmě bez plynu neobejdeme.A cena OZE není žádným dodatkem, viditelně vůbec netušíte o čem mluvíte a jak to funguje. OZE vypalné platíme, protože nám naší politici udělali v roce 2010 obří tunel, to nemá s technologií nic společného. Dali nesmyslnou výkupní cenu (10 Kč/kWh), aby si jejich kámoši mohli nastavět výhodné elektrárny.Ano, principy ekonomie, energetiky zjevně vůbec neznáte. A přemýšlení v souvislostech vám taky moc nejde.
Pak ale cena není 1,50 Kč, jak jste se tu snažil tvrdit.Ohledně OZE poplatků ("výpalného), to taky není pravda. Jde o aplikaci směrnic EU ohledně přechod na OZE.https://www.europarl.europa.eu/factsheets/cs/...na-energieVe skutečnosti je totiž energie z OZE nepoužitelná a drahá. Regulace křiví trh tak, aby se nějakým způsobem konkurenceschopnou stala. Že to pak vytváří další potřeby regulovat trh a technická řešení... o tom píšu už od začátku.
Nevím, jak v Dánsku, ale u nás je teplovodní topení to snad nejzákladnější. Tedy na sídlištích s vymenikovymi stanicemi, ne o vesnicích s kotly v každém baráku.
Dobré pasivní domy dokonce nepotřebují dokonce ani vytápění, jenom ohřev teplé vody k hygieně. Izolace je tak dobrá že stačí topit svým tělem, počítačama, zbytkovým teplem vody po koupeli atd.
Coz je sice hezke, ale jinak uplne na nic, protoze nebudeme mit pasivni sidliste, natoz puvodni mestskou zastavbu, kde jsou domy starsi vice nez 100 let.
Možná tě to překvapí, ale i v atomové elektrárně se elektřina vyrábí... tadá... z tepla! A elektřina je univerzální, je už roztahaná do všech domácností a firem. Teplovody se ti vyplatí pouze na panelákovém sídlišti, kde je vysoká hustota spotřebičů a relativně krátká vzdálenost od zdroje.Jsme-li v situaci, že máme v podstatě zadarmo energii v době, kdy ji nepotřebujeme (přes den), tak najednou i uložení s nízkou účinností může dávat ekonomický smysl, pokud je měrná cena za jednotku nízká. Přečerpávací nádrž nejde postavit všude, je drahá a zásadně zasahuje do krajiny. Chemické baterie (zatím?) neumíme vyrobit dostatečně levně.
Specificky v Dánsku mají občas přebytky i v zimě. (ne nutně v rámci celého dne, ale v rámci hodin ano. Mají dost větrníků a když ideálně fouká, pokryje to celou jejich aktuální spotřebu, celkově vyrobí z větru 59% veškeré energie za rok.Je naprosto jisté, že jakákoliv akumulace jim už teď pomůže vylepšit jejich bilanci.
A dávala by ekonomický smysl výstavba FVE, kdyby nebyla dotována? Tadá?
Dokud neumíme energii ze Slunce levně uložit, tak nedávala. To je - zejména v našich klimatických podmínkách - zcela jasné. Počítal jsem si už několikrát pro případnou výstavbu FVE doma a ani teď po značném slevnění všech komponent za ta léta se FVE nevyplatí, pokud tu energii neumíš spotřebovat v létě přes den.Ale jestli bude to popisované řešení se slanou baterii dávat rozumnou měrnou cenu na jednotku uložené energie, tak to celé najednou smysl dávat může.Nehledě na to, že Dánové mají větrníky, u nich vzhledem k jejich pozicit to dává dost smysl. Takže oni mají energii i z foukání.Já jsem původně reagoval na sice věcně správnou, ale k tématu irelevantní námitku "vyrabet elektrinu z tepla je vzdy zatizeno mizernou ucinnosti kolem 30%".
Energii ukládat neumíme, a to se jen tak nezmění. A proto, právě proto, nedávají jakékoli "systémové" neřiditelné zdroje energie smysl. Těch důvodů je několik, jako hlavní je ten, že pro udržení potřebného příkonu sítě je stejně nutno mít v záloze řiditelné zdroje, ze kterých, pokud myslíme dekarbonizaci vážně, automaticky vypadávají uhelky a paroplynky (zůstává prakticky jen atom a voda). V případě že zvolíme cestu předimenzování neřiditelných zdrojů a budeme spoléhat na to, že vždy alespoň nějaký bude vyrábět (FVE, vítr), je tu problém extrémních nákladů, které zatíží nejen vlastní výrobu, ale zároveň i distribuci, a vytvoří zároveň problém masivní a prakticky nezvládnutelné nadvýroby (léto) a krizové situace (zima)."Slaná baterie" je jen variace na starý známý princip, který se běžně používá s jinými médii (písek, voda, žulový prach, apod.) a zatím co v případě přímého uchování tepla to ještě jakýsi smysl má, tak pálit elektřinu pro ohřev baterie, abych mohl následně z tepla vyrábět elektřinu je nesmysl totální. To už je lepší vyrábět elektrolýzou vodík (což bude podobně neefektivní), který lze využít v dopravě.
Souhlasim, energii ve velkem dlouhodobe ukladat neumime a zmenit by to mohla snad jedine navsteva mimozemske civilizace...Jenze ono to celkove neni tak jednoduche, jak to vypada. 😉Nekteri zde v diskusich tvrdi, ze slunce a vitr se dobre doplnuji, coz je sice pravda, ale opet jen castecne, protoze pokud bude tyden mlha, tak nevyrabi ani jeden. A naopak budou situace, kdy se prekryvaji, jenze majitele budou chtit prodavat... coz prinasi ten nechteny problem s nadvyrobou, ktery to cele prodrazuje.A tak se s dekarbonizaci dostavame do neresitelneho kruhu, protoze pokud vyradime uhelky a paroplynky, pak u nas nemame "udrzitelne" reseni. Voda a jadro je zastoupit nemuze, pokud tedy stale budeme tlacit vetrniky a FVE. Vodnich zdroju zde nemame tolik, aby to nahradilo uhli a jadro je jako kompletni nahrada uhli nevhodne, protoze musi vyrabet celorocne, takze se hodi na tu zakladni vyrobu, ale ne na sezonni provoz.Jestlize jadrem pokryjeme celou zimni spotrebu, tak jsou v ten moment vsechny vetrniky a FVE zbytecne. Jadro hrave zabezpeci i letni provoz v ramci snizeneho vykonu a nadvyrobni duplicitu v lete k nicemu nepotrebujeme.A opet naopak, pokud chceme v lete spolehat na FVE, pak to opravdu musi doplnovat "sezonni" riditelny zdroj, ktery ale bude nutne dotovat, aby se zaplatil a moc moznosti, nez uhli, nebo pekelne drahy plyn, v nasich podminkach proste nemame.
Ale pochopil jsi ten článek, viď? Tu akumulaci, ve dne zahříváš, v noci vyrábíš...
A pokud nebude odber tepla, snizi se ucinnost elektrarny a elektrarna nebude schopna dodat potrebny vykon.Nebo prijde prikaz strany a vlady, ze kvuli splneni cilu petiletky museji vsichni zapnout topeni a natocit si vanu varici vody, i kdyz je cervenec a vsichni jsou v praci?MP
Baterie na roztavenou sůl budou jistě v brzku!
Nebudou, účinnost v připočítání na kg je oproti standartním baterkám malá. Ty baterky by prostě byly obrovské.
U nás se to tradičně píše "v Brzku" 🤪
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.