ADIS, tak se jmenuje daňový informační systém používaný Finanční správou v Česku. Pochází z roku 1992, vytvořen je v Informixu 4GL a funguje doteď. Uživatelé by uvítali jeho modernizaci. Má totiž jen textovou grafiku z dob DOSu, nelze ho ovládat myší, úkony v něm jsou zdlouhavé, některé nelze provést vůbec a někdy to celé „zmrzne“. A mimochodem, na tento systém se má napojit EET, tedy elektronická evidence tržeb.
Úvodní obrazovka systému ADIS
Co se zastaralým systémem ADIS udělat, o tom samozřejmě nejvíce přemýšlí samotná Finanční správa. A tak si nechala od společnosti Deloitte zpracovat studii, která je nyní veřejně k dispozici na webu Finanční správy (PDF) a upozornil na ni web Podnikatel.cz.
Co je staré, nemusí být nutně špatné
ADIS už je v jádru hodně starý software. To ovšem nemusí automaticky znamenat, že je to software špatný. Naopak jeho funkčnost až do současnosti svědčí o tom, že je to platforma stabilní, škálovatelná a podle všeho i docela bezpečná. A jak Deloitte ve své studii uvádí, za dobu provozu nebyl zaznamenán žádný velký výpadek, prolomení systému či únik dat.
Pochopitelně už je to nastavovaný slepenec. Základ je vyvíjen v jazyku Informix 4GL, který frčel na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Poté jej koupilo IBM a podporu drží dodnes. Další moduly už jsou napsané v Javě a C.
Vlastně je ADIS hoden obdivu, že je stále použitelný, ale jeho negativní vlastnosti už výrazně převyšují a hledá se, co s ním dělat dál.
Zoufalé nářky uživatelů
Pro představu: systém má 13 334 modulů o 22 milionech řádcích vytvořených v Informixu 4GL, na tom běží daňové jádro pro evidenci, daňový servis pro výpočty i obslužný servis ze strany Finanční správy. K tomu je největším přílepkem portál pro elektronické podání, který je vyvíjen převážně v Javě.
SWOT analýza současného řešení (zdroj: Financnisprava.cz)
Problém je především v tom, že ADIS přestal být pružný a efektivní. V podstatě nejsou noví lidé, kteří by se o něj dokázali starat a ve sterém jádru dokonce vyvíjeli něco nového. Tím také výrazně rostou náklady na jeho údržbu, je potřeba drahých externích specialistů z IBM.
Přímo alarmující jsou pak názory na ADIS od těch, kteří s ním pracují, tedy od úředníků Finanční správy. Výzkum mezi 3500 pracovníky ukázal, že celých 95 % má na ADIS negativní názor. V dotazníkovém průzkumu zaujal i neobvyklý počet připojených volitelných komentářů. Deloitte ve ve své studii doslova píše: „Mnoho komentářů bylo silně emociálních až zoufalých.“
K dispozici je i několik ukázek:
- „Dodnes nelze v ADISu zpracovat elektronický formulář pro zrušení DPH! A to od 1.1.2016 musí všichni plátci podávat elektronicky."
- „V důležitých momentech dochází k častému sekání úlohy případně k ukončení spojení"
- „Největší problém vidím v tom, že každá z úloh (DPH, DPFO, ZČ, SD a DSL) pracuje jinak“
- „Velmi omezené přístupy znesnadňují práci, často neumožní zjistit informace, které jsou potřebné k řešení problému nebo splnění úkolu"
Uživatelé si nejčastěji stěžují na nepřehledné archaické uživatelské prostředí, ve kterém nefunguje ani myš a je nutné znát klávesové zkratky. Na druhou stranu bychom mohli namítat, že je to daleko rychlejší styl práce, nicméně jen pro rutinní postupy. ADIS prý není intuitivní a není k němu ani dostatečná dokumentace. Některé zápisy nutí úředníky duplicitně zadávat, optimálně nefunguje propojení dílčích modulů a leckteré rutinní transakční výpočty se musí provádět ručně. Výjimkou nejsou ani pády aplikace, respektive její dlouhé odezvy.
Ve vzduchu je miliardová státní IT zakázka
Deloitte navrhlo čtyři možná řešení. Jedním z nich je de facto udržování stávajícího systému při životě, druhým krajním řešením je postavení zcela nového, na míru ušitého systému. V obou případech to znamená velké počáteční i průběžné náklady. A pak jsou dvě kompromisní verze: ze stávajícího systému vzít funkční jádro, to „zmrazit“, a kolem začít budovat nové transakční jádro v Javě. Části kódu by se mohly rekompilovat z původního ADISu. Anebo může být řešením postavit celý systém znovu, ale nikoli na „zelené louce“, ale na základě již nějakého existujícího řešení.
Tak jako tak jsou ve hře investice i udržovací náklady v řádech miliard. Investiční náklady jsou v rozsahu 1,2 až 3,7 miliardy, náklady na dalších 10 let provozu v rozsahu 4,8 až 7,2 miliard korun. Deloitte jako optimální vidí verzi se zmrazením stávajícího jádra a budováním nového, což ale trochu zavání konfliktem zájmů, protože se přímo ve studii společnost chlubí, že má zkušenosti se zaváděním tohoto modelu v Irsku. Tam se rovněž potýkali se zastaralým systémem pro správu daní, teď patří k nejefektivnějším na světě.
Odhadované náklady možných variant dalšího rozvoje (zdroj: Financnisprava.cz)
Uvidíme, jak s výsledky studie naloží Finanční správa, respektive Ministerstvo financí. Každopádně se pomalu chystá další velká státní zakázka z IT oblasti za miliardy korun. Ta se každopádně nestihne dřív než bude zavedena EET. Provázání systémů tak bude muset zajistit společnost IBM, protože má výhradní autorská práva na systém ADIS. Udělá to za 50 milionů korun...
Pokud vás problematika blíže zajímá, přečtěte si celou 76stránkovou studii.
