Kdybyste si odpustil úvodní výtky, tak bych vás pochválil za dobrý příspěvek do diskuse. Všimněte se, že vás taky nenapadám, do čeho se tady pokoušíte "fušovat"; prostě uvádíte svoje názory a já se neptám, jestli jste popelář nebo profesor na VŠE.
Co se týká toho Maďarska. Teď je ještě rozhodně brzo říkat, že Maďarsko nastoupilo "solidní a zdravou dráhu hospodářského růstu". To se dá říci možná za dvacet let, efekty takovýchto opatření nejsou krátkodobé. Jistě, pokud někdo naleje do malé ekonomiky 300 miliard korun, a tyto peníze stát zase obratem nacpe do ekonomiky a lidí zpět, tak se to nemůže neprojevit, je to prostě dárek z nebe, něco jako kdyby každý občan státu zítra našel před dveřmi peněženku s třiceti tisíci korunami. Přispěje to k tomu, že lidé více kupují, podniky proto více vyrábějí, více zaměstnají lidí atd. Vše by bylo krásné a v pořádku, kdyby to znamenalo, že těch 300 miliard spadne z nebes každý rok.
Jaké mělo proboha Česko startovní výhody, oproti Maďarsku? Snad jen jsme byli méně zemědělským státem, ale byla u nás ve srovnání s Maďarskem podstatně tužší kontrola nad podniky, nulová možnost aktivity lidí, totálně zanedbané služby (jestli jste byl v Maďarsku v osmdesátých letech, víte o čem mluvím - to byl pro nás malý Západ), jednostranně zaměřený průmysl, který se nemohl po revoluci uživit ani omylem. A dnes jsme o chloupek před Maďary, v životní úrovni, v GDP per capita.
Pokud byste chtěl v ČR mít nižší nezaměstnanost, tak by to muselo jít po americkém vzoru: pryč se sociální záchrannou sítí, nižší daně, podstatně větší práva zaměstnavatelů nad zaměstnanci. Toto ale v sociálně solidární Evropě je neprosaditelné a asi by to ani dlouho nevydrželo. Podívejte se na průměr nezaměstnanosti západoevropských zemí: podstatně horší než u nás.
Politická stabilita není otázka střídání dvaceti vlád za minutu jako v Itálii, ale to, že extrémistická strana u nás má 18% hlasů, a k tomu Řecku: však tam taky žádné zahraniční investice nejsou 
. Nesrovnávejte s Řeckem, srovnávejte s Německem nebo Švédskem, prosím.
K zájmu státu k high-tech investicím: velmi rád se nechám poučit tím Finskem a Švédskem. Můžete uvést příklady zahraničních high-tech investic do těchto dvou zemí? Nějak si na žádnou nemohu vzpomenout Doufám ovšem, že nezmíníte slova jak Nokia nebo Ericsson :))
Spolupráce technologických firem a vysokých škol. Je to problém, ale nevím, jestli je zásadní. Především, vysokým školám díky VŠ zákonu, který je jaký je, nelze nařizovat, aby s někým spolupracovaly nebo nespolupracovaly - je to jejich věc. Článek byl hodně o roli státu, nikoli o roli subjektů, které jsou do takové míry nezávislé, jako jsou vysoké školy. Jistě by větší spolupráce VŠ a technologických firem byla krásná věc. Ale kterých? Které firmy mají natolik zajímavý výzkumný a vývojový program, aby vůbec dávalo smysl pro VŠ spolupracovat? Je nutné, aby tuto spolupráci řídila škola? V naší firmě odjakživa pracovalo na nejrůznější výše úvazků a metody spolupráce mnoho desítek studentů, a dokonce i spolupracujeme s řadou pedagogů - v čem je problém? Já k tomu nepotřebuji souhlas ministra školství nebo rektora, studenti a pedagogové také ne - když se chce, funguje to.
