Kolem čtyř miliard lidí na naší planetě, tedy téměř polovina, žije v místě, které nemá žádnou adresu. Vyřešit tento problém chce Facebook ve spojení s MIT Media Lab. Obě firmy spolupracují na vytvoření řešení, které bude používat algoritmus strojového učení k identifikaci a přiřazování adres ze satelitních snímků.
Podle dokumentu, publikovaného počátkem listopadu, vyškolili odborníci algoritmus pro hluboké učení, který v satelitních snímcích identifikuje obrazové body se silnicemi a ulicemi. Jiný algoritmus tyto body spojil dohromady do sítě, které pak mohly být analyzovány a rozděleny do kvadrantů.
Poté byla k jednotlivým silnicím a ulicím přiřazena písmena a čísla, jež mohou sloužit jako adresy. Metoda umožňuje snadné určení křižovatek a dalších blízkých míst, protože na základě přidělených čísel a písmen je snadné interpretovat, kde jsou konkrétní cesty.
Adresy pro více než 3 miliardy lidí
Autoři studie porovnali výsledky s nezmapovanou příměstskou oblastí a zjistili, že jejich systém označuje více než 80 procent obývaných částí. Na základě toho věří, že mohou „výrazně zlepšit mapové pokrytí.“ Při čtyřech miliardách obyvatel bez adresy by to znamenalo automatické vygenerování adres pro 3,2 miliard. Zbytek by se musel doplnit ručně.
Společný projekt MIT Media Lab a Facebooku není zdaleka první snahou vyřešit problém chybějících adres v některých oblastech. Například Google představil v roce 2015 svůj vlastní způsob označování Open Location Codes.
Pošty v Mongolsku a Turecku již dnes používají systém what3words, který rozděluje celou zeměkouli na čtverce 3×3 metrů, jež jednoznačně identifikuje pomocí kombinace tří slov, oddělených tečkami. Tuto metodu dnes podporuje například ubytovací služba Airbnb.
Výzkumníci z Facebooku a MIT se domnívají, že jejich systém je lepší, protože přiřazené adresy jsou logičtější, dávají smysl a současně se drží skutečných ulic i silnic, přičemž dodržují topologii.
Adresa 715D.NE127.Dhule.MhIn
Dokument poskytuje příklad adresy: „715D.NE127.Dhule.MhIn.“ Není to vysloveně jednoduché ani nezapomenutelné, ale jde o specifické označení, které bude mít společné vzory s adresami na sever, jih, východ a západ od daného místa.
„Pokud máte adresy – řekněme parrot.failed.casino a někdo jiný má adresu tables.chairs.television, nemáte tušení, jestli se jedná o sousední adresy." uvádí Ilke Demir, výzkumník Facebooku. „To je všechno. Chceme adresy, které mají pro lidi intuitivní vztahy.“
Problém výše uvedených řešení spočívá v tom, že přiřazení adres je vlastně nejjednodušší částí řešení. Náročnou výzvou však je přijetí systému, který by měly akceptovat místní úřady, ale i obyvatelé.
Absence adres komplikuje poskytování celé řady služeb, jako jsou lékařská péče či doručování zásilek. Jednoznačné označování míst může také přispět k snadnějšími plánování a budování infrastruktury.
„Když se dostanete do globální ekonomiky a více lidí si objednává a dostává zboží ze vzdálených zemí, potřebujete konkrétnější adresu než „dům s červenými dveřmi naproti katedrále“,“ konstatuje Merry Law z výzkumné společnosti WorldVu.
