Crew Dragon kotví u ISS. Jak to bude dál s ruskými lety?

  • Crew Dragon kotví u Mezinárodní kosmické stanice
  • NASA přesto zaplatí Rusku přes 90 milionů dolarů za další sedačku v Sojuzu
  • Jak to bude v budoucnu?

Kosmická loď Crew Dragon kotví od neděle u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Amerika slaví návrat do vesmíru, který má být začátkem nové éry – nejde jen o současnou misi ale také o chystaný návrat na Měsíc v rámci programu Artemis. 

Donald Trump měl velký projev v montážní hale VAB (kde se kompletoval Saturn V, raketoplán a nyní sestava SLS + Orion pro let k Měsíci). Vydal také video MAKE SPACE GREAT AGAIN!, na jehož začátku se trochu paradoxně objevuje astronaut s logem Evropské kosmické agentury (a tedy i českou vlajkou). Video už na Youtube nenajdete a není to kvůli zmíněnému šotku.

V klipu byl projev Trumpa z roku 2018, historické i nové záběry SpaceX a NASA a patrně porušilo podmínky NASA, protože se v něm vyskytovaly snadno identifikovatelné osoby.

Proti videu protestovala bývalá astronautka Karen Nyberg, která je manželkou Douga Hurleye z Crew Dragonu. Objevila se také petice, podle které vyvolávalo dojem, že lety soukromých firem k ISS jsou zásluhou Trumpovy administrativy. NASA a SpaceX podle všeho o videu předem nevěděly. 

Brzdíme nadšení...

V češtině máme krásné přísloví: „Neříkej hop, dokud nepřeskočíš.“ Projekt návratu na Měsíc se neustále prodražuje a termín mise Artemis 3, která má dopravit člověka na povrch Měsíce v roce 2024, je ještě méně reálný než slavné Muskovy termíny. A ani s tou soběstačností při letech k ISS to není zatím tak jednoznačné.

Crew Dragon má za sebou start a přílet k ISS. Musí ale ještě prokázat schopnost dlouhodobějšího pobytu ve vesmíru – aktuální mise je omezena na maximálně 4 měsíce kvůli postupné „degradaci“ solárních panelů na válcovité části (tzv. trunk).

Poté čeká Crew Dragon nejkritičtější fáze mise – přistání. Při startu bylo vše více méně na bedrech odzkoušené rakety Falcon 9 a v záloze byl únikový systém. Při návratu to bude vše na Crew Dragonu a žádný únikový systém k dispozici nebude. 

S průletem atmosférou ale už má SpaceX také zkušenosti – jako jediná provozovala nákladní loď schopnou návratu. Při přistávání nepilotovaného Dragonu nikdy nenastal vážnější problém. To platí i pro přistání Crew Dragonu při první demonstrační misi. Klíčové budou padáky kosmické lodě, jejichž testy nebyly úplně hladké.

Hlavně chytit rytmus

To hlavní ale přijde týdny a měsíce po návratu Douglase Hurleye a Roberta Behnkena. SpaceX musí dokázat posílat lidi v Crew Dragonu na ISS s železnou pravidelností. Tak dobře, jako to umí Rusové, to zřejmě nebude. Na Bajkonuru se kvůli technickým problémům start odkládá zřídka a kvůli počasí ještě méně. Zpoždění startu Crew Dragonu o pár dní nebude představovat problém. Větší zdržení už ale ano.

Kromě SpaceX pracuje na kosmické lodi také Boeing. První let Starlineru ale nedopadl dobře, loď nedoletěla ke stanici. Boeing čeká reparát a první let s lidmi zřejmě až v příštím roce – půjde také „jen“ o demonstrační misi, takže na zapojení Starlineru do rutinní přepravy na ISS si musíme počkat.

9 let odkázání na Sojuzy

Do roku 2011 létaly k ISS raketoplány, které kromě částí stanice a zásob vozily také jednoho člena stálé posádky (tzv. expedice). V ruské lodi Sojuz tak zbývala volná jedna ze tří sedaček, kterou Rusové využívali pro lety vesmírných turistů. 

První americký výpadek přišel už v roce 2003, kdy havaroval raketoplán Columbia. Počet členů stále posádky byl krátkodobě snížen na nutné minimum dvou. Poté začal růst až se dostal na šest.

Od roku 2011 vozily astronauty výhradně ruské Sojuzy. Expedice je obvykle na stanici šest měsíců, do Sojuzu se vlezou tři kosmonauti, takže celkem letěl Sojuz do vesmíru čtyřikrát. Mimochodem, půlroční pobyt člověka na stanici je „tak akorát“, ale souvisí také se životností Sojuzu.

NASA se chtěla věnovat návratu na Měsíc, a tak angažovala soukromé firmy. Crew Dragon a Starliner měli létat už před třemi lety, což se však nestalo, a tak NASA nakupovala u Rusů dál – objednala dalších 12 sedaček v Sojuzech za necelou 1 miliardu dolarů.

Cena za sedačku v Sojuzu postupně rostla až k 90 milionům dolarů. Mezi léty 2006 a 2020 zaplatila NASA Rusku za sedačky pro 70 astronautů k ISS na 3,9 miliardy dolarů. 

Klepněte pro větší obrázek
Náklady na sedačku v ruském Sojuzu. Zdroj: Office of Inspector General

V případě SpaceX zaplatí NASA za jednu sedačku 55 milionů dolarů, u Boeingu 90 milionů. Jedná se o údaje ze zprávy Generálního kontrolora NASA, ale podobné částky se v kosmonautice vždy špatně počítají, takže je nutné je brát spíše jako odhad.

Letem prověřený Crew Dragon?

SpaceX si hodně zakládá na znovupoužitelnosti – prvních stupňů a aerodynamických krytů. Opakovaně lze použít také Crew Dragon a to samozřejmě kromě trunku, který se před návratem odhazuje. 

Původně to nebylo možné, ale podle nových informací má být od druhého ostrého letu Crew Dragonu (tedy zřejmě v roce 2021) možné použít pro let již dříve použitý první stupeň Falconu 9 a také použitý Crew Dragon.

Slovo „použitý“ zní trochu hanlivě, a tak se mluví spíše o „letem prověřených“ (flight-proven) stupních a lodích. 

Klepněte pro větší obrázek
Zdroj: Office of Inspector General

Jak to bude dál s ruskými lety?

Na ISS je nyní pět lidí. Stálá oficiální posádka (Expedice 63) ve složení: Christopher Cassidy (USA, velitel), Anatolij Ivanišin (Rusko) a Ivan Vagner (Rusko). K nim přibyla posádka Crew Dragonu Douglas Hurley a Robert Behnke.

Expedice 63 přiletěla na stanici v Sojuzu MS-16, který startoval 9. dubna 2020. Podle plánů se mají vrátit ve stejné kosmické lodi 21. října.

Crew Dragon má u stanice kotvit 1 až 4 měsíce. Na jedné z tiskových konferencí už zaznělo, že termín návratu bude upřesněn zhruba za měsíc.

Délka pobytu posádky Crew Dragonu závisí na zmíněných solárních panelech, ale také na přípravách prvního regulérního Crew Dragonu. K jeho startu by mohlo dojít na přelomu srpna a září. Aktuálně se cílí na 30. srpna. Crew Dragon dokončuje testy a v průběhu června by se mohl vydat na Mys Canaveral.

Současný Crew Dragon Endeavour se vrátí z vesmíru zřejmě v průběhu prázdnin.

Na palubě dalšího Crew Dragonu bude čtveřice astronautů – tři Američané a jeden Japonec: Michael Hopkins, Victor Glover, Shannon Walker a Sóiči Noguči. Čtveřice poté přejde do Expedice 64.

Čtyřčlenná posádka má být při letu k ISS standardem, ačkoliv do Crew Dragonu se vejde až 7 lidí. Čtyři v Crew Dragonu plus tři v Sojuzu. Celkově bude na ISS v dalších letech pobývat sedm členů stále posádky. Nejvíce v historii ale současně počet, na který byla ISS stavěna. 

Další Sojuz s označením MS-17 odstartuje 14. října (cca týden před návratem současného Sojuzu). Na jeho palubě budou dva Rusové a jedna Američanka –Kathleen Rubins.

NASA tuto „říjnovou“ sedačku pro Rubinsovou v Sojuzu potvrdila letos 12. května. Cena uvedena nebyla, ale web Spacenews se odvolává na mluvčího NASA, podle které šlo o 90,25 milionů dolarů. 

NASA si sedačku objednala pro potřeby větší flexibility, pokud by došlo ke zpožděním v letech Crew Dragonu. 

Trojce astronautů ze Sojuzu MS-17 zůstane na stanici do do poloviny dubna 2021. Před jejich odletem odstartuje ke stanici další Sojuz a existuje reálná možnost, že také v něm si NASA ještě pro jistotu zaplatí jednu sedačku. 

Co bude poté? Existuje velmi reálná možnost dohody, podle které by v Crew Dragonu létali zdarma ruští kosmonauti a NASA za to dostala zdarma odpovídající počet sedaček v Sojuzu. Roscosmos se podobné dohodě dle dřívějších vyjádření nebrání, ale až v okamžiku, kdy bude Crew Dragon reálně létat a bude odzkoušen.
 

Artemis Živě: Návrat člověka na Měsíc

Artemis je kosmický program NASA, jehož úkolem je obnovit lety člověka na Měsíc. Na oběžné dráze Měsíce bude vybudována stanice Gateway. Posádku ke stanici bude dopravovat kosmická loď Orion, vynesená raketou SLS. Na povrch Měsíce dopraví astronauty modul HLS, kterým bude minimálně při prvním přistání Starship od SpaceX.

Naplánované mise:

  • Artemis 1: Nepilotovaný let, kdy bude loď Orion navedena na oběžnou dráhu kolem Měsíce a pak zpět k Zemi. Termín: konec roku 2022
  • Artemis 2: Pilotovaný oblet Měsíce. Termín: rok 2023
  • Artemis 3: Přistání člověka na Měsíci. Termín: nejdříve v roce 2024
  • CLPS: Doprava vědeckých experimentů na povrch Měsíce jako podpora programu Artemis. Termín: od roku 2021
Diskuze (21) Další článek: Služba Facebooku na kopírování fotografií do Fotek Google je dostupná celosvětově

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,