Česká republika je podle iAuditu na čele žebříčku v rozšíření internetu. Toto tvrzení ovšem platí pouze pro země střední a východní Evropy. Ve srovnání s ostatními postkomunistickými státy jsme na tom dobře, ale ve srovnání se západními zeměmi je rozšíření internetu u nás stále spíše tragické.
Společnost iAudit vydala zprávu, podle které je Česká republika v penetraci internetu ve společnosti na 17. místě ze třiceti evropských zemí. K umístění v prostředku pelotonu stačila penetrace pouhých 22,5 procent. Nejlepší Švédsko ovšem dosahuje téměř sedmdesátiprocentního rozšíření internetu (67,8 procenta). Všechny severské státy se vešly do první sedmičky, i v sedmém Finsku má pravidelný přístup k internetu více než padesát procent obyvatel.
Z žebříčku je patrné, že země postkomunistického bloku mají stále ještě co dohánět. Umístění Španělska nebo Řecka až za Českou republikou není zrovna důvodem k jásotu a snad ani ke srovnávání. Mnohem blíže by nám mělo být Německo nebo alespoň Slovinsko, které sice patří do bývalé sféry Sovětského vlivu, ale díky příjmům z turistického ruchu a malé rozloze s vysokou koncentrací obyvatel si mohlo dovolit lepší infrastrukturu a díky tomu větší rozšíření internetu.
Pozice České republiky je zarážející i v jiném srovnání – s mobilními telefony. Obrovská popularita mobilů, které jsou naprosto běžnou součástí života stejně jako využívání SMS a Java her potvrzují, že Češi nemají strach z nových technologií. V případě internetu tak je potřeba hledat důvody pro malé rozšíření internetu jinde. První argument, který napadne každého uživatele internetu, je cena připojení a jeho dostupnost. Poukazovat na Český Telecom jako hlavního viníka nízké penetrace internetu je ovšem laciné. Telecom se chová jako každá komerční firma – v rámci možností se snaží o maximalizaci zisku. Vzhledem k tomu, že je Telecom stále pod vlivem státu jako vlastníka, můžeme s klidem v duši označit za viníka malého rozšíření internetu absenci výrazné a jednoznačné podpory internetu ze strany vlády. Toto „obvinění“ pak platí dlouhodobě bez ohledu na poslední vývoj se vznikem ministerstva informatiky. Nutno dodat, že zvýšení daňové zátěže týkající se vybraných služeb včetně užívání telefonů a také internetu přes kabel, které vláda prosadila, rozvoji internetu zdaleka nepomůže.
Dial-up na ústupu? Snad časem
Shodou okolností přišla ve stejném čase, ve kterém vydal iAudit svou zprávu, také studie společnosti IDC, která se zabývá budoucím rozvojem služeb širokopásmového internetu. Ani tady však nejsou informace příliš příznivé. Zpráva sice počítá s tím, že už do konce roku 2003 lze očekávat dvojnásobný nárůst širokopásmových přípojek na dvojnásobek, zatímco poptávka po dial-up připojení stoupne pouze o 20 %. Využití klasického modemu však nadále zůstává jednoznačně nejrozšířenějším způsobem přístupu k internetu mezi domácími uživateli. V roce 2004 má podíl širokopásmového internetu dosáhnout přibližně šestnáctiprocentního podílu na trhu v celém regionu střední a východní Evropy. Šedesát procent tohoto trhu tvoří Maďarsko, Česká republika a Polsko, které zároveň slibují největší možnosti růstu díky stále nízké penetraci internetu.
